Na výzvu, aby nám lidé posílali zvukový vzkaz pro vysílání z Marsu, přišlo téměř 600 nahrávek z 53 zemí, říká Marek Janáč z časopisu Vesmír. Na projektu spolupracuje jeho redakce s odborníky z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
O krok blíž k letu na Mars. NASA úspěšně otestovala únikový systém lodi Orion |
Výzva v češtině, angličtině, španělštině a dalších třech jazycích zaujala nejprve v zemi pořadatelů. Akce během několika dnů ožila na internetu a reagovali lidé z většiny států Jižní Ameriky. Později žebříček nejpilnějších vedli Francouzi, začali je stíhat, ale nedohnali Rusové. Před uzávěrkou akce se probrali Češi a skončili na druhém místě v počtu přihlášek. Mírně převažuje mluvené slovo nad hudebními skladbami.
Třicet vteřin a dost
A jak lidé využili maximální třicetivteřinovou délku nahrávky? Našinci zprvu pojali akci recesisticky a posílali hlášky z filmů nebo z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Přišla také sloka z písničky Škoda lásky, školáci zase zvou na návštěvu své obce s podmínkou, že turisti nebudou dělat při výletu nepořádek.
Jiní přihlášení recitují básničky o krásách země, dospělí varují před horami odpadků. Americký senior navrhl větu: „Nazdar Katie a Lillian, tady dědeček z Marsu!“
Z Francie zase dorazil vzkaz: „Toto věnuji vozítku ExoMars, které se při své osamělé cestě daleko od domova statečně snaží pomoci odpovědět na některé z největších otázek lidstva: Jsme sami ve vesmíru? Existuje pro nás budoucnost mezi hvězdami?“
Objevily se také nahrávky klasické hudby, například ukázka z Dvořákovy Novosvětské nebo Smetanovy Vltavy podkreslená šuměním vody. Jedna cizinka dokonce lámanou češtinou nazpívala árii Měsíčku na nebi hlubokém.
Vítězka pěvecké soutěže v USA zase složila krátkou skladbu výhradně pro tento projekt. Kapela z Česka přispěla vlastní písní doplněnou skutečnými nahrávkami marťanského vichru, gravitační vlny nebo nedávno zveřejněného snímku černé díry převedeného do zvukové stopy.
USA jsou silnější než kdy v minulosti, velmi brzy zapíchneme americkou vlajku na Marsu, řekl Trump při oslavách |
Přišly také vzkazy charakterizující naši planetu. Cvrlikání ptáků doplněné textem: „Ať už na Marsu najdeme cokoliv, toto tam neuslyšíme...“ Pláč jednodenního novorozence i smích půlročního chlapečka, snímek srdce a křivka EKG ve zvukové podobě nebo zpěv kosa, který hájí svoje území.
Všechny nahrávky lze poslouchat na webu Mars.vesmir.cz.
Nedávno mezinárodní porota vybrala 11 nejzajímavějších. „Kritéria jsme nastavili tak, aby prošly i vzkazy mírně iritující, ale zároveň originální,“ říká Marek Janáč. Za největší přínos projektu považuje fakt, že přiměl lidi k zamyšlení vybrat něco symbolického pro současnost, co by zároveň oslovilo další osoby napříč kontinenty.
Vzkazy pošlou vědci prostřednictvím sondy ExoMars 2020 na rudou planetu. Pokud půjde vše bez problémů, přistane na jaře roku 2021. Do té doby můžete hlasovat, která z 11 nahrávek vás zaujala. Vítězný vzkaz bude odvysílán zpět k Zemi.
Hledání marsovských blesků
Vysílat nahrávky z planety vzdálené přibližně 200 milionů kilometrů vypadá jako rozmar. Smysl akce je ale ryze vědecký. Přispěje k poznání, jestli jsou na Marsu blesky.
„Pokud tam existují, zcela jistě nevypadají jako ty pozemské,“ říká spoluautor projektu Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Na marsovské obloze sice neplují žádné bouřkové mraky, ale družicové snímky ukázaly tzv. rarášky, prachové víry s průměrem okolo třiceti metrů. Je velmi pravděpodobné, že se třením prachových zrnek přenáší elektrický náboj, takže případné blesky mohou vypadat třeba jako jiskření. Podobný úkaz lze pozorovat i na Zemi v oblacích sopečného popela nad krátery aktivních vulkánů.
  |
Na Marsu existují prachové a pískové bouře, v nichž ohromné množství zrnek zahalí krajinu. Důkazy máme z přímého pozorování a z fotografií rozsáhlých dun. Ovšem marsovské elektrické výboje ještě nikdo nezaznamenal. Vědci předpokládají jejich existenci na základě počítačových simulací, pokusů v laboratořích a analogie s jiskřením nad pozemskými vulkány. Nyní je třeba ověřit věrohodnost teoretického modelu.
Tým Ondřeje Santolíka navrhl a vytvořil jeden z vědeckých přístrojů pro přistávací platformu mise. Zařízení dokáže poslouchat a zaznamenávat změny elektromagnetického pole. Jestli se jeho prostřednictvím podaří získat důkaz o existenci marsovských blesků, nevíme. Ale jak už to ve vědě bývá, kladná odpověď přinese další otázky. Jak se blesky vybíjejí? Jak velký proud proteče atmosférou a může poškodit přístroje? Pokud ano, jak aparatury ochránit? Postačí uzemnění, přesněji umarsnění?
Místo pily pošlou vzkaz
Ovšem vědci jsou obezřetní. Dříve než zahájí přenos zvuků z Marsu, musí ověřit, jestli spojení funguje bez chyb. Původně chtěl český tým vyslat klasický kontrolní audiozáznam, testovací „pilu“. Jeho průběh vypadá na monitoru počítače jako zuby dřevorubeckého nástroje. Při debatě s redaktory Vesmíru ale přišel spontánní nápad udělat tuto část experimentu jinak – vyzvat lidi na celém světě, aby poslali vlastní zvukovou nahrávku.
Nyní Santolíkův tým umístí jedenáct poselství vybraných mezinárodní porotou do paměti vědeckého zařízení. Nahrávka, pro kterou hlasovalo nejvíce lidí, se odvysílá digitálně zpátky na naši planetu jako etalon kvality spojení. Když bude odpovídat původnímu vzkazu, který zůstal pro kontrolu na Zemi, mohou vědci slavit. Jejich přístroj ani dlouhá cesta signál neovlivňují. Pokud se objeví rozdíly, nastala nějaká porucha a její zdroj je nutné najít.
„Až se začne nahrávka vysílat, bude ji možné sledovat na stránce Mars.vesmir.cz. Případné odchylky vědci okomentují, lidé se stanou přímými účastníky výzkumu a mohou nahlížet do problému společně s odborníky,“ vysvětluje Marek Janáč ideu projektu.
