Dosud ji získalo 69 výzkumníků. Pět dnes oceněných projektů bylo vybráno ze 448 projektů ukončených v minulém roce. Předsedkyní GA ČR je Alice Valkárová.
Jedním z výsledků projektu týmu vedeného Mrázem, který působí ve Fakultní nemocnici Brno a ve výzkumném centru CEITEC tamní Masarykovy univerzity, je patent s potenciálem využití v klinické diagnostice. Umožní například odhadnout, jak budou pacienti reagovat na chemoterapii. Výzkum se týkal zejména chronické lymfatické leukemie, jež je nejčastějším leukemickým onemocněním dospělých lidí.
Výzkum sociálních sítí
Využití sociálních sítí pro komunikaci politických stran a politiků zmapoval sociolog Štětka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jeho tým podrobil obsahové analýze 20 000 komentářů a realizoval dvě dotazníková šetření, obě se zhruba 1000 respondentů. Dělal také rozhovory s politickými aktéry.
Z výsledků například vyplývá, že sociální sítě nejlépe a nejintenzivněji využívají takzvané alternativní či populistické strany. Do politických debat na internetu se podle výzkumu více zapojují muži. Zkoumány byly volební kampaně v letech 2013 a 2014 a komunikace s voliči v povolebním období.
Předústní střevo, které dosud nebylo nalezeno u žádného obratlovce, objevil u některých paprskoploutvých ryb tým vědců v čele s Černým z Přírodovědecké fakulty UK. „Bichiři, jeseteři a kostlíni si tento archaický znak uchovali v raném vývoji svých unikátních larev, které ostatní linie obratlovců ztratily v dávné evoluci v souvislosti se zvětšováním množství zásobního žloutku ve svých vajíčkách,“ uvedl Černý.
Střevo se ale nenachází jen u těchto třech druhů ryb, mají je v redukované formě všichni ostatní obratlovci. „Objevuje se tam ale pouze v krátkém čase ve velice raném embryonálním vývoji a bylo dosud zaměňováno za něco jiného,“ doplnil zoolog.
Sofer z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se zabýval dvojrozměrnými materiály a možnostmi jejich strukturních a chemických úprav pomocí iontových svazků. Jeho týmu se podařilo také syntetizovat absolutně čistý grafen bez jakýchkoli kovových nečistot.
Bruthans z Přírodovědecké fakulty UK zkoumal vliv tlaku či napětí v hornině na zvětrání a erozi pískovce. Jeho týmu se poprvé podařilo nasimulovat vznik dokonale vyvinutých skalních bran a modelovat vznik skalních útvarů v počítači. Fyzikální modelování s pískovcem i s dalšími materiály ukázalo, že tlakové pole silně ovlivňuje intenzitu eroze, solného a mrazového zvětrání, a je příčinou vzniku skalních útvarů. Výzkum se uskutečnil v ČR, ale i v Jižní Africe, Jordánsku a USA.
