„Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří nám vyjádřili svou soustrast s odchodem mého manžela, Karla Gotta. Zároveň děkuji panu premiérovi a vládě za iniciativu spojenou s uspořádáním státního pohřbu. Po důkladné úvaze jsem se rozhodla pro pohřeb se státními poctami,“ napsala Ivana Gottová na oficiálních stránkách KarelGott.com.

„Veřejnost bude moci přijít uctít památku mého muže v pátek 11. 10. od 8:00–22:00 hodin do Paláce Žofín na Slovanském ostrově. V souladu s vůlí mého manžela a po předchozím jednání s Arcibiskupstvím pražským se bude konat zádušní mše a bude ji sloužit kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský. Tato se uskuteční pro pozvané hosty v sobotu 12. 10. od 11:00 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.“

„Vážím si podpory, které se nám v těchto dnech dostává,“ dodala vdova na stránkách. K jejím slovům se posléze na twitteru vyjádřil i kardinál Duka. „Už při prvním rozhovoru paní Ivany Gottové s Arcibiskupstvím pražským zazněla od ní prosba o sloužení zádušní mše svaté za jejího manžela v katedrále Sv.Víta, Václava a Vojtěcha," přiznal.

„Rád její prosbě vyhovím a prosím také ostatní o modlitbu za zemřelého Karla Gotta a celou jeho rodinu," dodal na sociální síti. 

Původně se přitom uvažovalo o státním pohřbu, ovšem nakonec premiér Andrej Babiš (65, ANO), který je už od středy v kontaktu s vdovou Ivanou, uvedl, že dojde pouze na pohřeb se státními poctami, což je údajně varianta, která by se zamlouvala i Gottovi, který fanoušky miloval a chtěl by jim dopřát šanci se rozloučit.

Rozloučení se státními poctami je o stupeň nižší a méně okázalý druh pohřbu, než je ten státní, který měli Tomáš Garrigue Masaryk či Václav Havel. U »funusu« s poctami totiž rakev není vezena na lafetě, ani za ní nekráčí generalita. Je to logické: někdo jako Gott totiž nebyl v roli prezidenta velitelem ozbrojených sil.

Dvakrát odmítnutí pozůstalých

U rakve je přítomna pouze čestná stráž z vojenské pražské posádky. V místnosti, kde se rozloučení koná, je vyvěšena státní vlajka a v předních řadách sedí kromě rodiny také nejvyšší ústavní činitelé. Zpravidla se nezvou zahraniční delegace.

S projevem může vystoupit někdo z představitelů státu a závěrem zazní česká hymna. První takový pohřeb po revoluci měl v roce 2010 ombudsman Otakar Motejl (†77) v Divadle Na Fidlovačce. Uspořádat ho chtěl stát v roce 2000 také atletu Emilu Zátopkovi (†78) a v roce 2016 gymnastce Věře Čáslavské (†74). V obou případech to ale odmítla rodina.

 

Fotogalerie
108 fotografií