Hostem pořadu Štrunc na Info.cz byl hudební publicista a moderátor Honza Dědek. „Karel Gott byl soundtrackem našich životů,“ citoval Pavel Štrunc Honzu Dědka, který toto včera napsal. „Co to znamená?“ zeptal se. „Já jsem chtěl říct, já jsem ročník 1972, klasické Husákovo dítě nebo dítě normalizace, jak to budete chtít nazvat, a co si vzpomínám, tak od svého dětství vždycky někde zněly nahrávky Karla Gotta. Člověk si dělal úkoly, vedle rodiče se dívali na televizi, byla estráda a zpíval Karel Gott. Člověk se v dětství díval na Včelku Máju, znělku nazpíval Karel Gott. Jeli jsme na lyžák, byla diskotéka, tančilo se na Karla Gotta. Byly Vánoce, pouštěla se nahrávka Zlaté Vánoce Karla Gotta. Mně bylo sedmnáct, když byla sametová revoluce, z balkonu Melantrichu se zpívala československá hymna, zpíval ji Karel Gott a Karel Kryl, takže když si vezme člověk nějaké zásadnější momenty života, tak tam zněl Karel Gott. Já, když si vzpomínám na svůj život, tak tam jsou písničky Karla Gotta. Proto jsem řekl, že Karel Gott vytvořil soundtrack mého života. To nebyl Karel Kryl nebo Marta Kubišová, byl to Karel Gott, ať již dobrovolně, nebo nedobrovolně. Člověk si k němu často hledal vztah, takže naši ho poslouchali, nějaký desky jsme doma měli, mně se to jako dítěti líbilo, pak samozřejmě se člověk v pubertě vyhraní, objevil jsem Karla Kryla a poslouchal jsem Karla Kryla, ale ten nezněl z těch rozhlasů, když jsem byl na rande a pozval slečnu někam do kavárny, do cukrárny, tak tam byl stejně slyšet Karel Gott, že jo,“ vysvětlil svůj postoj k němu.
„Vy jste mluvil o tom hledání vztahu ke Karlu Gottovi jako hudební publicista, jako hudební kritik. Dá se odhlédnout od toho, co jste teď popsal, že Karel byl prostě všude, nahlédnout na nějaké jeho dílo, vést s ním rozhovor, jestli to už není břímě, vlastně?“
„Tak trochu je. Jak říkám, mně nejdřív nevadil, člověk je ovlivněn tím, co poslouchají jeho rodiče. To trvá, než si začneme vybírat vlastní muziku, takže byl jsem ovlivněn tím, co poslouchali mí rodiče. Mně rodiče poslouchali jak Karla Gotta, tak zároveň i Semafor nebo i nahrávky, které vymyslel Karel Gott v Semaforu a ty byly úžasný, ty byly nadčasové. Mě baví ty jeho písničky z šedesátých let. Ty podle mě byly skvělý nebo ty věci, které dělal s Karlem Svobodou v šedesátých, možná ze začátku sedmdesátých let. To mi nevadilo, ale v pubertě se musí člověk vůči rodičům, a tím pádem i vůči jejich hudebním vzorům vymezit, takže Karel Gott byl silně zapovězený v mém případě; a potom si k něm člověk začne hledat vlastní vztah, když se s ním má setkat. Kvůli rozhovoru nebo se podívat na jeho tvorbu, jeho tvorbu totiž nemůžete přehlédnout. Je to prostě takový fenomén v české kultuře, že se s ním musíte nějakým způsobem popasovat. Buď ho můžete začít nenávidět a psát jednu blbou recenzi na jeho desku za druhou, anebo si řeknete, tak dobře, pojďme to nějak pojmout, vzít profesionálně, a jak říkám, tam jsou silné momenty, v té tvorbě, i slabší. Další věc, kdy si člověk ten pohled na jeho tvorbu změní, je, když se s tím Karlem Gottem setká a zjistí, jaký je to člověk. On opravdu měl charisma, on opravdu dokázal být velice pokorný, nesmírně pracovitý, svým způsobem skromný a tím si člověka docela získá. On byl opravdu obrovský profesionál, což zní logicky, že člověk by měl být profesionál,“ řekl.
„Co z něj dělalo toho rozdílového hráče? Je to to, co někdo řekne, že byl šikovný, pracovitý, ale zároveň tvořil v režimu, který si ho oblíbil a který ho opečovával, nechal ho vystavit jako modlu, nebo je to kombinace faktorů?“ zeptal se dále Pavel Štrunc. Dědek odpověděl, že si myslí, že to bylo kombinací těch faktorů. Že měl mimořádný hlas, byl pracovitý, měl talent a dle Honzy Dědka pomohlo i to, že tvořil v zemi, kde byla jediná televize, takže na estrádu se díval celý národ. „Myslím si, že byl do té míry talentovaný, že by se prosadil venku,“ řekl. Štrunc ho doplnil, že on se vlastně venku prosadil. „On ty parametry na to být tou evropskou, světovou hvězdou měl. Ten, kdyby se narodil v Americe, tak o něm mluvíme jako o Franku Sinatrovi, Tony Bennetovi, těžko říct,“ doplnil ještě Dědek odpověď.
„Četl jsem, že v devadesátých letech, po tom roce 1989, byl na vážkách, jak ta jeho kariéra bude pokračovat, co se bude dít dál. Co se stalo jinak? Já, když to vezmu jakoby pro sebe, tak pro mě ten zlom, možná to zní divně, to bylo v Pelíškách, když tam přinesli tu desku Goťáka a najednou se objevil trezor, a pak si po letech pamatuji, že na Rock for People, kde ho zahájil tou písničkou a v tom davu byli teenageři, děti, úplně takové národní porozumění,“ vyprávěl Štrunc.
Fotogalerie: - Gott a slzy
Dědek pokračoval: „Já byl na tom Rock for People a tam bylo krásné, že nastoupil Karel Gott na scénu a z ostatních scén začali přibíhat lidi, kde hrály anglické, americké kapely, současné, mladé, pro mladé publikum, a začali přebíhat na Karla Gotta a zpívat s ním a všichni s ním zpívali všechny písničky, znali jsme je nazpaměť. Vždycky říkám, že krásný paradox je, že většina z nás nemá desky Karla Gotta, neposlouchá desky Karla Gotta, ale všechny ty hity známe. To máme prostě někde v DNA, kde máme písničky Karla Gotta. Znáte to z rádií, z televize, prostě to známe. On chtěl skončit na začátku devadesátých let, udělal poslední turné, že se rozloučí a že skončí. Ale to turné bylo tak úspěšné, že on nadále pokračoval. Já si myslím, že nejenom pro Karla Gotta, ale pro řadu normalizačních hvězd, jak se tehdy říkalo nebo jak se říká dneska, tak začátek devadesátých let nebyl nikterak příznivý. Najednou to všechno chtělo nové kapely, co do té doby nesměly. V enormních nákladech vycházely Tři sestry, Orlík, Plastici, najednou lidi si kupovali Půlnoc, ale to byla doba, kdy se prodával Dálkový výslech Václava Havla ve statisícových nákladech, to byla hodně jiná doba a netrvalo to dlouho. Poměrně rychle těm lidem zase začala chybět ta jejich jistota. Ta muzika, kterou poslouchali celá sedmdesátá, osmdesátá léta. Já si myslím, že hodně v tom sehrála roli Nova, když nastoupili v roce 1994 a začali dělat velké estrády, tak tam se objevují všichni tihle lidi. Tam se najednou objevuje Hana Zagorová, Helena Vondráčková, Karel Gott, Michal David a říká se, že jeden z těchto velkých comebacků těch zpěváků hodně spojených se sedmdesátými, osmdesátými lety způsobila právě Nova,“ řekl.
„Vy jste říkal pro ČTK, že mladí umělci mu začali psát písně a pokládali za čest, když s ním mohli zpívat duet, jak se to stalo?“ zeptal se Štrunc na další jev. „Takhle, ono i ve světě to je běžný,“ začal Dědek s odpovědí, „když si vezmete Franka Sinatru, tak ke konci života taky natáčel několik desek duetů s výrazně mladšími umělci, Tony Bennet, Tom Jones. To si myslím, že je ve světe showbyznysu běžné, takže je logické, že se to zdědilo i v případě Karla Gotta. On měl charisma, uměl ty lidi zaujmout, spousta těch mladších lidí už se na to nedívá nějakým prizmatem: normalizační zpěvák, Anticharta a tak dále. Pro ně je to prostě obrovský profesionál, obrovská persona, obrovský fenomén,“ vysvětlil hudební publicista.
Potom se řešil vztah s médii. Dle Honzy Dědka to uměl velice dobře. Prý dělal velmi dobře rozhovory, ačkoliv byl údajně pečlivý na autorizaci. „Ten rozhovor vám poskytnul, byl příjemný, odpovídal, na co jste se ptal, v tomto byl velký profesionál. On uměl velmi dobře, aspoň co mi říkali kolegové z bulváru, komunikovat s bulvárem. On věděl, že se o něm bude psát, že musí pustit nějaké informace bulváru, jinak si o něm budou psát, co sami chtějí, ale uměl to strašně dobře vybalancovat. Taková to byla oboustranně prospěšná spolupráce, by se dalo říct,“ vzkázal Dědek.
„Co bude teď? Bude se vzpomínat, bude se hodně psát, bude film, bude knížka, kdo ho bude hrát? Spousta otázek,“ zeptal se moderátor na budoucnost. „Jeho život byl neuvěřitelně zajímavý a pestrý. Co se dá stihnout za 80 let, je neskutečné. Nazpívat písničku věnovanou Janu Palachovi a ve stejném roce podepsat Antichartu a mít hlavní projev, být vyznamenaný od x prezidentů, zpívat s Karlem Krylem z balkonu Melantrichu při sametové revoluci, je to na hraný film podle mě. Velký příběh velkého člověka, rozporuplné osobnosti, ale velcí hrdinové byli vždycky rozporuplné osobnosti,“ popsal mistrův život Dědek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
