Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Archivní nahrávka připomíná skvělou formu Hany Hegerové

Miroslav Horníček a Hana Hegerová foto: Supraphon

K nadcházejícím osmaosmdesátým narozeninám zpěvačky Hany Hegerové, které oslaví 20. října, vydal Supraphon na dvou CD kompletní nahrávku Recitalu, jejího společného divadelního představení s Miroslavem Horníčkem v divadle Semafor, natočenou v roce 1966.
  14:00

Vydání dvojalba není jedinou akcí, která je s výročím naší přední šansoniérky, jež pěveckou kariéru ukončila před osmi lety, rok po vydání posledního řadového alba Mlýnské kolo v srdci mém, letos spojeno. Divadlo Rokoko, v němž Hana Hegerová v roce 1961 zahájila svoji pražskou pěveckou kariéru, uvádí představení režiséra Jakuba Nvoty nazvané Bez Hany (Hommage a Hana Hegerová).

Hana Hegerová
Miroslav Horníček a Hana Hegerová

Přímo v době narozenin, 20. a 21. října, se uskuteční ve Foru Karlín dva velké koncerty Hana Hegerová 88, kde hvězdy české a slovenské hudební a divadelní scény zazpívají z jejího repertoáru nejslavnější a nejoblíbenější písně. O živý doprovod se postará kapela klavíristy Petra Maláska ve stejném složení, v jakém dlouhá léta doprovázela samotnou Hanu Hegerovou. Přestože se zpěvačka sama koncertů aktivně nezúčastní, podle pořadatelů jejich přípravu a veškeré aktivity kolem svých narozenin bedlivě sleduje v klidu svého soukromí.

Paralelní linie

Recital měl premiéru 19. února 1966 a nesl podtitul Do zpěvu Hany Hegerové slovem zasahuje Miroslav Horníček. V žádném případě nešlo o „komentovaný koncert“ v běžném slova smyslu a už zcela lichá je představa, že Miroslav Horníček, který rok předtím vstoupil do stálého semaforského angažmá a jehož byl Recital druhou premiérou, byl pouhým konferenciérem koncertu Hany Hegerové.

Jak z nahrávky slyšíme, oba umělci vlastně postupovali víceméně po vlastních paralelních liniích, Horníček po herecké a Hegerová po pěvecké, a jejich přímá kooperace nastávala výjimečně. K průnikům docházelo tematicky mezi hercovými monology a zpívanými texty. Někdy v prvním plánu, když třeba Horníčkův Monolog o Hamletovi rámuje Hegerová Písní pro Ofélii, Písní pro Polonia a Písní pro Hamleta, třemi šansony z dílny tehdy čerstvé dvojice Petra Hapky a Petra Rady. Jindy spíše až v druhém a třetím plánu, zejména v úvodu představení.

Opomíjené písně

Z dnešního pohledu je cenná především písňová složka představení/dvojalba. Ukazuje Hanu Hegerovou v jejím velmi silném období, kdy byla společně s Jiřím Suchým a Evou Pilarovou největší semaforskou pěveckou hvězdou, jak upozorňuje v příkladně vybaveném bookletu editor Lukáš Berný. A zdůrazňuje zajímavou souvislost: „Velký ohlas programu dopomohl Haně Hegerové i k její první dlouhohrající desce, albu, které tvořily z větší části písně právě z Recitalu.“

A skutečně, při porovnání programu s tracklistem Hegerové debutu Šansony (1966) zjistíme, že jen jediná píseň z řadového alba, jež mimochodem obsahuje vlastně samé dodnes slavné a živé písně, se na Recitalu nezpívala pouze jediná, Píseň o malíři. Živé nahrávky (částečně na halfplayback) pak jsou důkazem vynikající pěvecké i výrazové formy Hany Hegerové. Zajímavým připomenutím mimo základní hitový okruh pak jsou písně dnes přece jen poněkud pozapomenuté. Kromě zmíněné hamletovské trilogie to jsou ještě dva příspěvky z tvůrčí dílny Šlitr–Suchý Betty a Ba ne, pane v pro ně typickém kabaretním duchu, který Hegerové slušel stejně jako vážné šansony.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!