Turecko zahájilo útok na Sýrii. Mezi lidmi v bombardovaném městě je velká panika, tvrdí Kurdové

Turecký bezpečnostní zdroj agentuře Reuters sdělil, že operace začala leteckými údery a bude ji podporovat dělostřelectvo a ostřelování z houfnic.

Turecký prezident na svém oficiálním twitterovém účtu oznámil, že operace nazvaná Pramen míru začala a že jejím cílem je vymýtit „hrozbu teroru“. „Naše ozbrojené síly společně se syrskou Národní armádou (hlavní protureckou povstaleckou silou v Sýrii) na severu Sýrie zahájily operaci Pramen míru proti teroristickým organizacím“ s cílem zničit „teroristický koridor, který chtějí vytvořit na naší jižní hranici, a vnést do regionu mír a pokoj“, napsal Erdogan.

Na ofenzivě se podílejí povstalci ze syrské Národní armády. Ta dnes prohlásila, že s kurdskými bojovníky na severovýchodě Sýrie nebude mít slitování a že budou drceni „železnou pěstí“.

Syrská tisková agentura SANA napsala, že „turecká agrese“ začala v příhraničním městě Rás al-Ajn, které leží naproti tureckému městu Ceylanpinar.

Turecké ministerstvo obrany ujistilo, že turecké síly velmi dbají na to, aby neublížily spojeneckým vojákům v oblasti a že operace je zaměřena jen na radikály a jejich základny či zbraně.

SDF však tvrdí, že ofenziva se v prvních několika hodinách nevyhnula ani civilistům. Hlásí dva mrtvé a dva raněné civilisty po vzdušných útocích v Rás al-Ajnu, kde turecká ofenziva začala. Letouny však podle SDF útočily až 50 kilometrů v hloubi syrského území ve městě Ajn Ísa.

Turci kurdské milice označují za teroristickou organizaci a vyčítají jim spolupráci s tureckou separatistickou Stranou kurdských pracujících (PKK), s níž Ankara vede ozbrojený boj od roku 1984.

Podle Reuters dnes městem Rás al-Ajn na severovýchodě Sýrie a u hranice s Tureckem otřáslo několik velkých explozí právě v době, kdy Erdogan oznamoval začátek ofenzivy. Nad městem byl slyšet hluk z letadel a z budov stoupal dým.

Podle arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) podnikají nálety turecké vojenské letouny a mezi lidmi je velká panika.

Později agentura Reuters s odvoláním na turecký bezpečnostní zdroj uvedla, že střely z houfnic začaly dopadat na základny a muniční sklady YPG. Dalšími cíli jsou pozice ostřelovačů YPG. Údery jsou údajně vedeny na cíle vzdálené od obytných oblastí.

SDF dnes vyzvaly Spojené státy a jejich spojence k vytvoření bezletové zóny, která by oblast před tureckými útoky ochránila. SDF uvedly, že měly důvěru v dohodu o bezpečnostním mechanismu mezi USA a Tureckem. Nyní jsou naši lidé bezbranní, uvedla koalice ve svém prohlášení.

Ofenzíva má být zaměřena na oddíly syrských Kurdů. Cílem je podle Ankary vytvoření bezpečnostní zóny na syrské straně syrsko-turecké hranice, která umožní návrat syrských uprchlíků.

Turecko začalo v posledních dnech otevřeně hovořit o invazi do severovýchodní Sýrie poté, co se z oblasti začali stahovat američtí vojáci. Ankaru před ofenzivou varovaly západní mocnosti i Moskva. Například ruský prezident Vladimir Putin dnes podle Kremlu Erdogana v telefonickém rozhovoru nabádal, aby se v Sýrii vyhnul jakýmkoli krokům, které by mohly poškodit mírový proces, a vyzval ho, aby ofenzivu dobře zvážil.

Několik minut po zahájení přeshraniční operace televize CNN Turk oznámila, že turecké ministerstvo zahraničí v Ankaře si předvolalo velvyslance USA, aby ho informovalo o ofenzivě na severovýchodě Sýrie.

Zrazení Kurdové

Kurdy, kteří se lvím podílem zasloužili o porážku radikálů z Islámského státu (IS), dosud na severovýchodě Sýrie chránila přítomnost asi dvou tisíc amerických vojáků. Ti se nyní, po předchozích konzultacích mezi prezidenty USA a Turecka Donaldem Trumpem a Recepem Tayyipem Erdoganem, z oblasti stahují. Kurdové se cítí zrazeni a jsou odhodláni bojovat.

„Vyzýváme náš národ, všechny etnické skupiny, aby se v této historicky citlivé době všichni přesunuli do oblastí blízkých hranici s Tureckem a zapojili se do akcí odporu,“ stojí ve středeční výzvě kurdské administrativy.

Turci mají zdrcující převahu jak v počtech tak ve výzbroji. Turecká armáda je druhá nejsilnější v rámci NATO a Kurdové např. vůbec nedisponují letectvem či těžkou obrněnou technikou. Terén na severovýchodě Sýrie je navíc převážně tvořen přehlednými, bezlesými planinami, které nedávají mnoho příležitostí k partyzánskému boji.

Podle londýnského analytika Kamala Alama by turecké jednotky neměly narazit na zásadnější odpor. Jiní odborníci ale upozorňují na to, že SDF disponuje protitankovými řízenými střelami i mobilními systémy protiletadlové obrany.

Podle Cana Kasapoglua z istanbulského střediska pro ekonomiku a zahraniční politiku, citovaného katarským mediálním domem al-Džazíra, by situace na válčišti měla být jednoznačná. „Turecká armáda bude mít jednodušší úlohu než při předchozích operacích na severu Sýrie,“ míní Kasapoglu. „Navíc se jim zřejmě podaří zmobilizovat své spojence, kteří jim pomohou s útokem ze západu,“ dodal.

Vrátíme uprchlíky do Sýrie

Tureckým cílem je ovládnout asi 30 kilometrů široký pás podél turecko-syrské hranice východně od řeky Eufrat včetně strategické silnice běžící paralelně s hranicí. Ta představuje hlavní zásobovací linku do oblasti.

Po případné neutralizaci kurdského odporu by Turecko chtělo na severovýchod Sýrie přesídlit významnou část z asi 4 milionů Syřanů, kteří utekli ze své domoviny před občanskou válkou a aktuálně přebývají na tureckém území. Jde převážně o etnické Araby, jejichž relokace na území východně od Eufratu by tam změnilo demografické poměry v neprospěch Kurdů, o což se Turkům zjevně jedná.

Civilians flee as Turkey strikes the border areas of Ras al-Ayn, Tal Abyad and Ayn Issa in northeast Syria.
Photo credit: @starrcongress pic.twitter.com/x23Qkyf7XA

— Aylina Kılıç (@AylinaKilic) October 9, 2019

Otázkou ovšem zůstává, do jaké míry je plán masivního přemísťování obyvatel reálný. Severovýchod Sýrie, pokrytý převážně neúrodnou stepí či polopouští, byl před začátkem války osídlen jen asi třemi miliony obyvatel a sotva by mohl pojmout další masy osídlenců.

Nejasná pozice USA

Situaci komplikují protichůdná prohlášení amerického prezidenta Trumpa. Ten sice začátkem týdne nejprve ohlásil stažení jednotek USA s tím, že „je čas vyvázat naše vojáky z těchto zbytečných, nekonečných konfliktů, které jsou převážně kmenové povahy“, později však prohlásil, že odejde jen malá část amerických sil s tím, že USA „budou Kurdům i nadále pomáhat.“ Trump také pohrozil, že „zničí tureckou ekonomiku“ v případě, že by se turecká armáda dopustila „něčeho, co bychom považovali za nehumánní“.

Citlivou otázkou zůstává osud asi deseti tisíc zajatých příslušníků IS, které drží v detenčních zařízeních na severovýchodě Sýrie právě Kurdové. Menší část z těchto vězňů pochází z evropských zemí. Američané odmítají mít s potenciálně nebezpečnými džihádisty cokoli společného a tvrdí, že si je mají převzít a soudit ty země, odkud bývalí bojovníci IS pocházejí. Kurdové ve středu upozornili, že pokud by turecká invaze opravdu začala, museli by přesunout část svých vojáků, kteří dosud střeží detenční zařízení, na frontovou linii, což by zvýšilo riziko útěku radikálů a reinkarnace Islámského státu.

Proti plánované turecké invazi do Sýrie se ve středu slovně postavil Írán, spojenec syrského prezidenta Baššára Asada. Rusko ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova vyzvalo k „zachování územní celistvosti Sýrie“ a kritizovalo USA za „pochybné počínání v regionu“. Přímé kritice Turecka se však Lavrov vyhnul.