Německo a Francie se přidaly k Norsku a Nizozemsku v zákazu vývozu zbraní do Turecka
Kvůli protikurdské ofenzivě tureckých vojsk v Sýrii zakázaly Německo a Francie vývoz zbraní do Turecka. Přidaly se k Nizozemsku a Norsku, které tak rozhodly v uplynulých dnech. Cílem turecké operace je vytvořit v severní Sýrii nárazníkové pásmo pro návrat uprchlíků a vytlačit z něj kurdské milice. V pondělí budou o situaci jednat ministři zahraničí zemí EU. V Německu i Francii proti turecké ofenzivě protestovaly desetitisíce lidí.
Francie v sobotu Ankaru varovala, že turecká ofenziva na severu Sýrie ohrožuje evropskou bezpečnost. „Francie pozastavuje veškeré plány na vývoz zbraní do Turecka, které by mohly být použity v ofenzivě. Rozhodnutí je okamžitě platné,“ stojí ve společném prohlášení ministerstev obrany a zahraničí Francie.
Ministři zahraničí by měli jednat o koordinaci svých pozic v pondělí v Lucemburku, uvedla agentura Reuters.
Němečtí zbrojaři
„Na pozadí turecké vojenské ofenzivy v severovýchodní Sýrii nebude spolková vláda vydávat žádná další povolení k vývozu pro veškeré vojenské vybavení, které by Turecko mohlo použít v Sýrii,“ sdělil deníku Bild am Sonntag šéf německé diplomacie Heiko Maas.
Kurdové ve Washingtonu: Turecká ofenziva pomůže džihádistům, bojíme se oživení Islámského státu
Číst článek
Berlín podle Maase od roku 2016 uplatňuje velmi restriktivní opatření vůči exportu zbraní Ankaře, úplný zákaz však dosud nezavedl.
Zbraňové dodávky do Turecka v roce 2018 dosáhly částky 243 milionů eur (6,27 miliardy korun), což činilo zhruba jednu třetinu veškerého německého vojenského exportu (771 milionů eur, resp. 19,9 miliardy korun).
V prvních měsících tohoto roku Berlín prodal Ankaře zbraně v hodnotě 184 milionů eur (4,75 miliardy korun), čímž se Turecko stalo pro Německo největším zbraňovým odběratelem.
Reakce Turecka
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ještě před vyhlášením německého opatření uvedl, že jeho země se nenechá zastrašit zákazy ani embargem. „Nezáleží na tom, co někdo dělá, nezáleží na tom, zda jde o zbraňové embargo či cokoliv jiného, pouze nás to posiluje,“ sdělil německé stanici Deutsche Welle.
OSN: Turecká operace v Sýrii ohrožuje téměř půl milionu lidí, před boji jich uteklo už 100 tisíc
Číst článek
„I kdyby naši spojenci podporovali teroristickou organizaci (míněno kurdské milice YPG, pozn. ČTK), i kdybychom stáli sami, i kdyby bylo uvaleno embargo, bez ohledu na to, co udělají, budeme bojovat s teroristickou organizací,“ dodal.
Çavuşoglu také uvedl, že odmítá iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zprostředkování dialogu mezi Ankarou a YPG. „S teroristy nevyjednáváme. Jediné, co mohou tito teroristé udělat, je složit zbraně.“
Německo i Turecko jsou členy Severoatlantické aliance, od níž Ankara ústy Çavuşoglua v pátek žádala „jasné a zřetelné“ vyjádření solidarity. To však německá diplomacie odmítá, ofenzivu naopak ostře odsoudila a spolu s Evropskou unií vyjádřila obavy „ze značných negativních důsledků, které by mohly vést k opětovnému posílení Islámského státu“, na jehož porážce měly kurdské milice lví podíl.
K dočasnému zákazu vývozu zbraní do Turecka kvůli útoku v Sýrii podle agentury DPA sáhlo již v pátek také Nizozemsko a ve čtvrtek Norsko, jak uvedla CNN.
Kurdské protesty
Proti počínání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Sýrii v sobotu v Kolíně nad Rýnem demonstrovalo přes 10 000 v Německu žijících Kurdů a dalších Erdoganových odpůrců. Dav lidí procházejících středem města mával kurdskými vlajkami a skandováním označoval tureckého prezidenta za „teroristu“.
Protestní pochody se odehrály také v dalších německých městech, například ve Frankfurtu nad Mohanem se podle agentury DPA sešlo na 4000 lidí, o něco méně pak v Hamburku, Brémách a Berlíně.
Ještě větší manifestace se v sobotu uskutečnila v Paříži, jíž se podle agentury AFP zúčastnilo na 20 000 lidí. Zhruba tři tisícovky Kurdů a jejich stoupenců se sešly také ve Vídni, uvedla agentura APA.
Invazi do severovýchodní Sýrie zahájilo Turecko ve středu. Ankara tvrdí, že cílem její operace je vyčistit oblast v severní Sýrii u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
Podle sobotního prohlášení Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) počet zabitých bojovníků z řad syrských Kurdů vzdorujících turecké invazi vzrostl na 74. Od zahájení turecké ofenzivy padlo také 49 bojovníků syrských povstaleckých skupin stojících na straně turecké armády. Počet civilních obětí bojů dosáhl podle SOHR 30.
Podle OSN před boji uprchlo již 100 000 lidí, přičemž přímo ohroženo jich je téměř půl milionu.
