„Na pozadí turecké vojenské ofenzivy v severovýchodní Sýrii nebude spolková vláda vydávat žádná další povolení k vývozu pro veškeré vojenské vybavení, které by Turecko mohlo použít v Sýrii,“ sdělil deníku šéf německé diplomacie Heiko Maas.
  |
Berlín podle Maase od roku 2016 uplatňuje velmi restriktivní opatření vůči exportu zbraní Ankaře, úplný zákaz však dosud nezavedl. Zbraňové dodávky do Turecka v roce 2018 dosáhly částky 243 milionů eur (6,27 miliardy korun), což činilo zhruba jednu třetinu veškerého německého vojenského exportu (771 milionů eur, resp. 19,9 miliardy korun). V prvních měsících tohoto roku Berlín prodal Ankaře zbraně v hodnotě 184 milionů eur (4,75 miliardy korun), čímž se Turecko stalo pro Německo největším zbraňovým odběratelem.
Turecko se nehodlá nechat embargem zastavit
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ještě před vyhlášením opatření uvedl, že jeho země se nenechá zastrašit zákazy ani embargem. „Nezáleží na tom, co někdo dělá, nezáleží na tom, zda jde o zbraňové embargo či cokoliv jiného, pouze nás to posiluje,“ sdělil německé stanici Deutsche Welle.
Liga arabských států odsoudila tureckou operaci v Sýrii. Irák navrhl obnovení syrského členství v lize |
„I kdyby naši spojenci podporovali teroristickou organizaci (míněno kurdské milice YPG, pozn. ČTK), i kdybychom stáli sami, i kdyby bylo uvaleno embargo, bez ohledu na to, co udělají, budeme bojovat s teroristickou organizací,“ dodal s tím, že odmítá iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zprostředkování dialogu mezi Ankarou a YPG. „S teroristy nevyjednáváme. Jediné, co mohou tito teroristé udělat, je složit zbraně.“
Obě země jsou členy Severoatlantické aliance, od níž Turecko ústy ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua v pátek žádalo „jasné a zřetelné“ vyjádření solidarity. To však německá diplomacie odmítá, ofenzivu naopak ostře odsoudila a spolu s Evropskou unií vyjádřila obavy „ze značných negativních důsledků, které by mohly vést k opětovnému posílení Islámského státu“, na jehož porážce měly kurdské milice lví podíl.
K dočasnému zákazu vývozu zbraní do Turecka kvůli útoku v Sýrii podle agentury DPA sáhlo již v pátek také Nizozemsko.
Turecko sdělilo, že při ofenzivě bylo dosaženo klíčové dálnice na severozápadě Sýrie |
Proti počínání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Sýrii v sobotu v Kolíně nad Rýnem demonstrovalo přes 10 000 v Německu žijících Kurdů a dalších Erdoganových odpůrců. Dav lidí procházejících středem města mával kurdskými vlajkami a skandováním označoval tureckého prezidenta za „teroristu“. Protestní pochody se odehrály také v dalších německých městech, například ve Frankfurtu nad Mohanem se podle agentury DPA sešlo na 4000 lidí, o něco méně pak v Hamburku, Brémách a Berlíně.
Ještě větší manifestace se v sobotu uskutečnila v Paříži, jíž se podle agentury AFP zúčastnilo na 20 000 lidí. Zhruba tři tisícovky Kurdů a jejich stoupenců se sešly také ve Vídni, uvedla agentura APA.
Kurds protesting in Cologne pic.twitter.com/5GiMQ49sgF
— Chase Winter (@chaseawinter) 12. října 2019
Invazi do severovýchodní Sýrie zahájilo Turecko ve středu. Ankara tvrdí, že cílem její operace je vyčistit oblast v severní Sýrii u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
Nerovný boj Davida s Goliášem: tureckou mašinu Kurdové téměř jistě nezastaví |
Podle sobotního prohlášení Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) počet zabitých bojovníků z řad syrských Kurdů vzdorujících turecké invazi vzrostl na 74. Od zahájení turecké ofenzivy padlo také 49 bojovníků syrských povstaleckých skupin stojících na straně turecké armády. Počet civilních obětí bojů dosáhl podle SOHR 30.
