Nový stavební zákon bydlení nezlevní, varuje šéf pražských plánovačů Boháč

Ondřej Boháč

Ondřej Boháč Zdroj: Michaela Szkanderová

Magazín E15 Chceš bydlet?
Ondřej Boháč.
Konference E15 Smart Future
konference E15 DISRUPCE BYDLENÍ
Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj na konferenci E15 DISRUPCE BYDLENÍ
8
Fotogalerie

Úprava stavebního zákona přinese zjednodušení povolovacích procesů, dostupnost bydlení ale nezvýší. Muselo by se radikálně změnit pojetí územních plánů. Řekl to šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč v rozhovoru, který proběhl v rámci konference Disrupce bydlení pod hlavičkou E15 Premium.

Jakým směrem by se Praha měla ubírat?

Jedním z cílů by měla být snaha o zachování sociální prostupnosti. Jednou z nesporných hodnot Prahy totiž je, že zde nejsou žádné sociálně vyloučené lokality, že tu bydlí bohatí a chudí vedle sebe. To řada měst západní Evropy nezná. Měli bychom se starat, abychom o tuto jedinečnost nepřišli. Dalším cílem by mělo být vybudování vysokorychlostních tratí. Dnes je rychlejší cestovat z Berlína do Vídně okolo Česka, přestože je to o stovky kilometrů delší trasa, než přes Prahu. Musíme vrátit Prahu na infrastrukturní mapu Evropy. Dalším horkým tématem je nepochybně devastující turistický ruch.

Jak byste ho reguloval?

Musíme hledat způsoby regulace například pro Airbnb, ale stejně důležité jako regulace je vytváření nových hodnot. Takovou by mohla být například nová filharmonie. Vím, že jde o velmi finančně nákladný projekt, má ale potenciál přitáhnout naprostou odlišnou skupinu návštěvníků. Musíme v Praze vytvářet další lákadla tak, aby byla atraktivní z jiného důvodu, než jsou třetinové ceny piva v porovnání s Irskem.

Zmínil jste i problematiku bytů. Politici slibují, že by tento problém mohla řešit připravovaná rekodifikace stavebního zákona. Souhlasíte?

Rekodifikace stavebního zákona přinese zjednodušení a zrychlení procesů. Dnes se konflikt odehrává v územních plánech a potom v územních řízeních. Těžiště rekodifikace ale leží ve zjednodušení a odpolitizování povolovacího procesu, proto zmíněný konflikt přetrvá. Pokud se radikálně nezmění pojetí územních plánů a ten rozpor se jen přenese do stávajícího trochu učesaného systému, tak bude rychlé povolení k ničemu, protože se nedostanete přes gordický uzel územního plánu.

Co by tedy měla úprava obsahovat, aby se situace s nedostupností bydlení co nejrychleji zlepšila?

Rekodifikace se věnuje především zjednodušení povolovacího procesu, kde by mělo dojít k velkému zrychlení. Ten bude pro všechny shodný. Kde zatím přetrvává problém je plánování. Nedostupné bydlení je zejména ve velkých městech, ta potřebují svobodně plánovat a mít vlastní urbanistické předpisy například pro odstupy domů či výšky. Nejde jen o Prahu, stejný problém má Brno, Ostrava, Plzeň a další města. Není možné říci, že potřebujeme jen pár výjimek, jinak standard pro všechny funguje. Je nesmysl zatěžovat malé obce potřebami velkých měst a pravidly pro malé obce blokovat a brzdit velká města. 10 největších měst tvoří téměř 80 procent HDP Česka. Stát by byl sám proti sobě, kdyby brzdil vlastní motory ekonomiky, kdyby chtěl 80 procent ekonomiky řešit výjimkou.

A taková praxe běžně funguje pro samosprávy v jiných evropských městech?

Například v Německu a Rakousku jsou stanoveny základní principy, které platí napříč celým státem. Města ale mají možnost si významně korigovat sama svá vlastní pravidla, svůj rozvoj. Neznají tam státní správu, která dozoruje samosprávu. Myslím, že k tomu také časem dospějeme, ale zatím na to nejsme mentálně nastavení. Magistrát tam není státní správou, podléhá primátorovi.

Srovnáme-li například pozici pražského a bratislavského primátora, není na tom v případě síly rozhodování Zdeněk Hřib mnohem hůř?

Co se týká kompetencí, je Matúš Vallo ve srovnání se Zdeňkem Hřibem diktátor. V Bratislavě je pro exekutivu reálně volený jeden člověk, zatímco v Praze – v nadsázce – jednotliví radní ztrácí až 80 procent svého času přesvědčováním dalších členů rady, aby jim schválili návrh, na kterém se dohodli. To neznamená, že se nesnaží, naopak. Jen jim systém neumožňuje pracovat efektivně. Praha v podstatě není říditelná, což pochopí každý, kdo se stane součástí její exekutivy. Nelze jednoduše svalovat vše na osobu primátora nebo radního, ale spíš na nastavený systém rozhodování.

Je tedy připravovaná rekodifikace ztrátou času?

Samozřejmě, že není. Je dobře, že se tvoří. Vynaložená energie rozhodně není promarněná. Jako téma do budoucna vnímám téma role místní samosprávy.

Zaujal vás námět článku a chcete celý časopis na toto téma? Kupte si ho v naší online trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte a další pracovní den máte ve schránce. Doprava je zdarma.

Video placeholde
Magazín E15 Chceš bydlet? • E15