Univerzita v Cardiffu má dary od čínského Velkého bratra, to ale Přibáň neřeší

sponzorství univerzit

Univerzita v Cardiffu má dary od čínského Velkého bratra, to ale Přibáň neřešíNOVÉ 1
Komentáře
Echo24
Sdílet:

Profesor Jiří Přibáň veřejně rezignoval na své členství v čestné radě absolventů UK kvůli donátorské smlouvě nejstarší středoevropské univerzity s firmou Home Credit poté, co proti partnerství rozjela kampaň česká levice. Avšak u své domovské univerzity v Cardiffu už tak zásadový není. Mezi jejími donátory je například třetí největší čínská IT společnost Tencent. Ta se mimo jiné specializuje přes svou platformu WeChat na online sledování stamiliónů Číňanů a získané údaje pak předává centrálním úřadům, které tak udržují totalitní společnost v poslušnosti. Přibáň však dle svých slov rezignoval kvůli typu podnikání společnosti Home Credit, ne kvůli jejím čínským aktivitám.

„Moje kritika se týkala předmětu podnikání Home Creditu obecně (jinými slovy, UK nemá přijímat sponzoring od firem, jejichž předmětem podnikání jsou spotřebitelské úvěry, v převážné míře spoléhající na to, co jsem označil jako „obchod s nouzí“), a ne jejich čínských aktivit,“ uvedl Přibáň pro Echo24. (Dotaz Echo24 ale nesměřoval na čínské aktivity firem obecně, ale na problematičnost firmy - pozn. redakce) „Nemám žádnou čestnou funkci, takže také z žádné funkce nemohu rezignovat. Proděkanství pro vědu i ředitelování Centra pro právo a společnosti je pracovní povinnost,“ odpověděl na dotaz, zda podnikne nějaké kroky také v souvislosti se sponzoringem společnosti Tencent na jeho univerzitě.

Jiří Přibáň vystudoval na Univerzitě Karlově Právnickou fakultu. Od roku 2001 působí na Cardiff Law School, Velšské univerzitě, od roku 2006 už jako profesor. Je také člen dozorčí rady Sekyra Foundation, spojené s developerem Luďkem Sekyrou. V souvislosti se sponzororingem Univerzity Karlovy společností Home Credit opustil Čestnou radu absolventů. Společnost Home Credit se přitom v hodnocení důvěryhodnosti úvěrových společností organizace Člověk v tísni ocitla na čtvrtém místě například před Monetou či ČSOB.

Mezi donátory Přibáňovy domovské univerzity v Cardiffu patří již zmíněná problematická čínská společnost Tencent. Roku 2016 Amnesty International hodnotila úroveň šifrování, ochrany soukromí a lidských práv u jedenácti největších světových technologických firem v pěti různých kategoriích a firmě Tencent ze sta možných bodů přidělila 0.

Firma je průkopníkem ve využívání umělé inteligence ke sledování a sbírání uživatelských dat. Její největší a nejznámější produkt, komunikační aplikace WeChat, je založena na registraci skrze telefonní čísla a umožňuje tak masové sledování i sledování konkrétních osob, uvádí např. Wikipedie. Tencent je samozřejmě jako jiné takové firmy v Číně povinen nasbírané informace sdílet s tamními úřady. Ke sledování osob slouží také kumulování dat ze systému elektronických plateb prostřednictvím aplikace WeChat Pay.

„Každý případ spolupráce se soukromým sektorem se bude muset posuzovat zvlášť a každá z těchto forem spolupráce nese svá rizika a úskalí. Lidé zde v Británii protestují proti spolupráci zbrojovek, naftařských společností nebo farmaceutickému průmyslu a je zcela v pořádku, že univerzity se musí každým z těchto případů zabývat a posuzovat ho, aby nakonec jejich vedení neskončilo jako nedávno hodnostáři LSE,“ řekl Přibáň. (Prestižní London Scool of Economics byla před lety zasažena aférou, když ji sponzorovala za podivných podmínek Kaddáfího nadace a syn libyjského vůdce pak obdržel doktorát - poz. redakce) „Firma Tencent by žádný projekt Centra, které řídím, sponzorovat nemohla a ani jako vědec bych se žádného takového projektu nezúčastnil,“ dodal Přibáň na dotaz, zda mu vadí sponzorování kontroverzní čínskou firmou.

Univerzitu v Cardiffu sponzoruje také společnost Google, které je mimo jiné vyčítáno působení v Číně. Je to jen několik dní, co tato společnost stáhla z Androidu aplikaci pomáhající hongkongským demonstrantům za demokracii unikat policii. Proti tomu se ale, na rozdíl od Home Credit, Přibáň veřejně nevyjadřuje. Podle přání studentů, kteří kvůli sponzorství Home Credit vystupovali, by se Přibáň měl stát dokonce členem plánované komise Univerzity Karlovy, která by rozhodovala o pravidlech pro potenciální sponzory pražské univerzity.

Přibáň se vyjádřil také o svém působení v dozorčí radě Sekyra Foundation, které mu nebylo překážkou v působení v čestné radě. „Tuto čestnou funkci jsem přijal teprve poté, co byly podnikatelské aktivity Sekyra group prověřeny právě Oxford University, ale i Harvard University nebo IWM, jejichž projekty jsou také financovány z těchto zdrojů. Nikdo nevidíme do všeho a právě z toho důvodu je třeba stanovit minimální kritéria pro spolupráci veřejných univerzit se soukromým sektorem, abychom se jimi mohli ve svých profesích i občanských životech řídit," hájí se Přibáň. "To je také důvod, proč jsem přijal členství v komisi, která by se za účelem vytvoření souboru těchto pravidel měla na UK zřídit. Nešlo tedy o symbolické bouchnutí do stolu, ale protest, jehož smyslem je náprava existujícího stavu,“ vysvětlil Přibáň.

Ve svých odpovědích však nereagoval na tyto položené dotazy Echo24: „Proč Vás zajímá etika podpory ze strany soukromého sektoru více na Univerzitě Karlově než na akademické půdě, kde působíte jako kmenový zaměstnanec?“ A dále: „V čem je pro Vás přijatelnější spolupráce s podnikatelem Luďkem Sekyrou a nepřijatelný donorský dar pro Karlovu Univerzitu ze strany společnosti Home Credit Petra Kellnera?“

 

Celá rekce Jiřího Přibáně na dotazy deníku Echo24,

Vážený pane redaktore,

děkuji za dotaz a mám pro Vás hned dvě odpovědi – stručnou k meritu a delší ke kontextu:

Moje kritika se týkala předmětu podnikání Home Creditu obecně (jinými slovy, UK nemá přijímat sponzoring od firem, jejichž předmětem podnikání jsou spotřebitelské úvěry, v převážné míře spoléhající na to, co jsem označil jako „obchod s nouzí“), a ne jejich čínských aktivit.

Teď obecněji: Když se ptáte, jestli nebudu zvažovat „nějaké kroky“ vůči mému zaměstnavateli kvůli jeho spolupráci s firmou Tencent, mohu odpovědět velmi jednoduše – nemám žádnou čestnou funkci, takže také z žádné funkce nemohu rezignovat.

To téma je ale samo o sobě zajímavé, takže Vás odkazuji na můj rozhovor ve středečních Událostech, komentářích, kde jasně říkám, že kritéria lze snadno vytvořit, ale každý případ spolupráce se soukromým sektorem se bude muset posuzovat zvlášť a každá z těchto forem spolupráce nese svá rizika a úskalí. Lidé zde v Británii protestují proti spolupráci zbrojovek, naftařských společností nebo farmaceutickému průmyslu a je zcela v pořádku, že univerzity se musí každým z těchto případů zabývat a posuzovat ho, aby nakonec jejich vedení neskončilo jako nedávno hodnostáři LSE.

To se týká Tencentu, ale i společnosti Sekyra Group, o které se v souvislosti s mým členstvím v dozorčí radě Sekyra nadace zmínila nejen ve svém „investigativním“ textu Vaše kolegyně Vaverková, ale i Váš zaměstnavatel Balšínek na twitteru. Již ten text samotný jako kdyby z oka vypadl normalizačním manipulacím s fakty – prezentuje se to analogicky, i když jde o skutečnosti nesouměřitelné (to jen na okraj rétorických figur, které jistě ze studia žurnalistiky máte v malíku), aby se nakonec řeklo, že je vše vlastně v pořádku (hezky si umyjeme ruce, protože my jsme poctiví novináři, co neházejí špínu). Jen na upřesnění: tuto čestnou funkci jsem přijal teprve poté, co byly podnikatelské aktivity Sekyra group prověřeny právě Oxford University, ale i Harvard University nebo IWM, jejichž projekty jsou také financovány z těchto zdrojů. Nikdo nevidíme do všeho a právě z toho důvodu je třeba stanovit minimální kritéria pro spolupráci veřejných univerzit se soukromým sektorem, abychom se jimi mohli ve svých profesích i občanských životech řídit. To je také důvod, proč jsem přijal členství v komisi, která by se za účelem vytvoření souboru těchto pravidel měla na UK zřídit. Nešlo tedy o symbolické bouchnutí do stolu, ale protest, jehož smyslem je náprava existujícího stavu.

Samozřejmě lze z celé kauzy udělat klasickou českou bramboračku a la Balšínek (o jehož omezenosti kolují veselé i smutné historky, ale která mě až dosud naštěstí míjela), že se jedná o spor mezi konzervativním PPF a progresivistickými sluníčkáři, ale pokud ve Vašem věku přijmete toto vidění Vašeho šéfa, byl by to další příklad úpadku veřejné sféry v ČR. Věřím ovšem, že takovému vidění světa podle formule „čtyři nohy dobré, dvě špatné“ (ano, to se týká pravice zrovna tak jako levice) se ve své práci dokážete úspěšně vyhnout.

Zdravím z Cardiffu, kde není z čeho rezignovat, protože proděkanství pro vědu i ředitelování Centra pro právo a společnosti je pracovní povinnost

Jiří Přibáň

 

Čtěte také: Kellnerův spouštěč

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články