Minulý čtvrtek pracovník policejní prefektury ubodal v Paříži své čtyři kolegy, než byl zastřelen dalším policistou. Podle francouzských vyšetřovatelů byl pachatel Michael Harpon radikalizovaný islamista. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner varoval, že hrozba terorismu v zemi zůstává „vysoká“, až velmi „vysoká“.
Harpon má na svědomí zatím nejvíce obětí teroristického útoku uskutečněného v Evropě v roce 2019. O prvenství se dělí s Gökmenem Tanisem, který v březnu začal náhodně pálit v nizozemském Utrechtu. Jeho řádění podlehli rovněž čtyři lidé. Podle nizozemských vyšetřovatelů vykazoval Tanis sympatie k islamistickým radikálům.
Růst krajně pravicového extremismu v Německu
Zatímco islámský terorismus zůstává pro Evropu konstantní hrozbou, roste nebezpečí radikálně pravicového terorismu. V Německu v roce 2019 vedly teroristické útoky ke smrti tří lidí, všichni byli obětí krajně pravicového radikalismu.
Poslední teroristický útok se v Evropě stal tuto středu. Sedmadvacetiletý Němec Stephan Balliet se pokusil vniknout do synagogy v německém městě Halle. Když se mu to nepovedlo, zabil dvě náhodné oběti, ženu u synagogy a muže v nedalekém rychlém občerstvení s kebabem.
Německá ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová uvedla, že útok v Halle byl pravicově extremistickým teroristickým činem. Za čin krajně pravicového terorismu je považována i vražda prouprchlického hesenského politika Waltera Lübckeho. Podle německého ministra zahraničí Heika Maase Německo dlouho před pravicovým extremismem zavíralo oči.
Statistiky terorismu
Od ledna do října tohoto roku došlo k 1 505 teroristickým útokům, které měly na svědomí 6 592 mrtvých, dle údajů neziskové organizace PeaceTech Lab, která ve spolupráci s Esri Story Maps spravuje mapu teroristických útoků ve světě. Tím nejničivějším byl dubnový útok na Srí Lance, který vedl k smrti 259 lidí. Jedná se o druhý nejhorší teroristický útok na cizí půdě od 11. září.
V předchozím roce došlo k 2 178 útokům, které měly na svědomí 9 795 obětí. V roce 2017 teroristé uskutečnili 1 531 útoků, které stály život 9 557 lidí. Za rok 2016 uvádí PeaceTech Lab 1 633 útoků a 15 219 mrtvých. Pozdější roky nejsou v mapě zahrnuty.
Global Terrorism Database (GTD), která zaznamenává teroristické činy od roku 1970, uvádí, že od roku 2014 jejich počet setrvale klesá. Údaje pro rok 2018 a 2019 zatím v databázi nejsou.
Podle bezpečnostního specialisty a zakladatele analytické společnosti SecDev Roberta Muggaha je velmi obtížné monitorovat teroristické činy, protože statistiky se soustředí výhradně na počet obětí a incidentů, přičemž počet skutečných útoků může být vyšší. Mnohé autoritářské režimy zase používají označení terorista pro kohokoliv, s kým bojují.
Teroristické útoky v Evropě: klesající trend
Dle oficiálních statistik unijního policejního úřadu Europol, které zahrnují i zmařené a selhavší pokusy, lze v Evropě sledovat postupný pokles počtu teroristických útoků i jejich obětí.
V roce 2015 jen během listopadových koordinovaných násilných akcí v Paříži přišlo o život 130 lidí, celkově pak 150. V roce 2016 zabili teroristé 135 lidí, z toho 85 zahynulo během útoku nákladním vozidlem ve francouzském Nice.
Nábožensky motivovaný terorismus v EU
V roce 2017 se počet mrtvých snížil na 62 a v roce 2018 na 13. Policejní úřad reportuje sedm úspěšných džihádistických útoků, jen tři z nich ale vedly k úmrtím. Celkově Europol uvádí 129 útoků, přičemž započítává i ty, které selhaly nebo byly zmařeny.
Nejvíce teroristických činů (83) spadalo pod kategorii „etno-nacionalistické a separatistické“. 24 útoků bylo spáchaných „islamisty“, za 19 stál levicový terorismus a za jedním pravicový. Islamistické teroristické činy tak nejsou v Evropě nejpočetnější, ale mají nejvíce obětí.
Více než islamisté vraždí v USA krajní pravice
Odlišná situace je v USA. V roce 2018 se vyskytl jen jediný případ, kdy kvůli inspirací radikálním islámem zemřel člověk. Od roku 2016 zabila ve Spojených státech více Američanů krajní pravice.
Podle Daniela Bymana, experta na terorismus z Georgetown University, by američtí úředníci těsně po 11. září zvedli láhev šampaňského kdyby věděli, že v následujících 17 letech přijde v USA o život kvůli teroristům jen 104 lidí. „V tu dobu jsme se obávali, že jich tolik ztratíme během týdne,“ cituje jej deník Los Angeles Times.
Podle výkonné ředitelky Europolu Catherine De Bolleové je za snížením teoristických útoků lepší kordinace mezi zeměmi EU. „Veřejné insituce a soukromé organizace, které byly zvyklé pracovat převážně separátně, ustanovily nové a kreativní způsoby kooperace,“ uvedla.
Zlepšující se spolupráci vyzdvihuje i generální tajemník Interpolu Jürgen Stock. Na základě dat shromážděných členskými zeměmi vytvořil Interpol databázi více než 45 000 bojovníků Islámského státu (IS). Díky ní byly členské státy schopné najít ty bojovníky, kteří využívali několika identit, aby mohli svobodně cestovat skrze Evropu, uvedl Stock v rozhovoru pro server ITV News.
Výzvy protiteroristického boje
Jako klíčový důvod snížení počtu útoků v Evropě bývá často jmenována porážka IS v Iráku a Sýrii. Podle Stocka to však hrozbu džihádistického terorismu neukončuje, ale naopak ještě zvyšuje. „Myslím si, že to je větší výzva kvůli její komplexnosti,“ řekl Stock, podle něhož porážka IS vytvořila díru, kterou budou džihádisté chtít vyplnit.
Gilles de Kerchove, protiteroristický koordinátor EU, identifikuje tři hlavní výzvy, kterým bude muset EU po pádu IS čelit. Zaprvé je to domácí terorismus, tj. hrozba teroristických činů od lidí, kteří nejsou v kontaktu s IS a jinými teroristickými skupinami, ale jsou inspirovány jejich ideologií.
Podívejte se na přehled největších teroristických útoků v Evropě od r. 2015:
Dle Oliviera Guitty, experta na terorismus z bezpečností agentury GlobalStrat, dochází k „McDonaldizaci terorismu“, kdy budoucí útočníci jednoduše udělají video, přihlásí se k IS a stanou se okamžitě jeho součástí. Příklad Srí Lanky ukazuje, že dochází k globálnímu šíření islámského terorismu, který zapouští kořeny i tam, kde dříve nebyl.
Jako druhou výzvu považuje Kerchove dědictví IS v podobě navracejících se bojovníků IS do Evropy, případně radikalizace jejich rodinných příslušníků.
Členské státy odhadují, že z Evropy odešlo do Iráku a Sýrie asi 5 až 6 000 lidí, přičemž 75 % se přidalo k IS, 30 až 40 % bylo zabito, 10 až 15 % zůstává v regionu, 10 až 15 % se přesunulo jinam a 30 až 40 % se vrátilo zpět do Evropy. O mnohých se nic neví, uvádí srpnová bezpečností zpráva OSN.
Za třetí hrozbu považuje protiteroristický koordinátor EU radikalizaci vězňů a jejich návrat do většinové společnosti. Podle červnové zprávy britského ministerstva spravedlnosti dominují v přísně střežených věznicích muslimské gangy, jejichž členové bijí ostatní vězně a nutí je, aby se přidali k islámu.
Z gangů prý mají strach jak vězni, tak i jejich dozorci.OSN v srpnové zprávě varovala, že „současné snížení takovýchto útoků nemusí vydržet dlouho, možná ani ne do konce roku 2019“. Podle OSN se dá očekávat, že více útoků inspirovaných IS se objeví v „neočekávaných oblastech.“
Kvůli relativní nesofistikovanosti teroristických útoků dokázaly bezpečností složky mnohým z nich předejít, píše se ve zprávě. IS se však aktivně pokouší technické schopnosti teroristů rozšířit prostřednictvím online kurzů. Hrozba použití biologických, chemických či nukleárních zbraní ze strany IS zůstává však kvůli značnému množství vědomostí nutných pro jejich výrobu a obsluhu malá.
