V brance se tentokrát představí Jiří Pavlenka, třetí gólman Ondřej Kolář je tak zřejmě jediným hráčem, který se během reprezentačního srazu do hry nepodívá.
Je možné, že základní sestava tentokrát bude „plzeňská“? Kalvach, Krmečník ani Řezník proti Anglii nehráli, Kopic nastoupil až v průběhu.
Vychází to na ně! (úsměv) To jsou ti, o kterých jsem mluvil.
Zdravotně je mužstvo po Anglii v pořádku?
K zápasu je připravený celý kádr, všichni jsou fit.
Týká se rotace také brankářů?
Platí to i pro gólmany, ti jsou ale tři. Pokud se nic nestane, tak střídání v poločase neplánujeme. Chytat bude Pavlenka.
Jak obtížné je teď hráče namotivovat k „obyčejnému“ přáteláku, který zdánlivě není tak důležitý?
Samozřejmě je to jiné než hrát s Anglií o body, nicméně po takovém vítězství, kdy jsme hodně překvapili, budou chtít kluci, kteří dostanou šanci tentokrát, navázat na páteční výkon mužstva a ukázat se. Myslím, že motivace pro ně bude veliká. Je to reprezentace, nikdo by neměl nic vypustit.
Severní Irsko je známé urputnou defenzivou. Čekáte, že budou i v Praze hrát spíš zezadu a čekat na brejky?
Co jsme je viděli, tak v posledních kvalifikačních zápasech proti Německu a Nizozemsku hráli velice dobře. Nebylo to jen o obranném bloku, Němce napadali, honili je po hřišti. Měli dvě obrovské šance, které bohužel nedali a nakonec prohráli 0:2. I Nizozemci se strachovali o vítězství do poslední minuty.
Severní Irsko má sice odehráno utkání víc, všechny tyto tři týmy ale mají shodně dvanáct bodů. To o něčem hovoří, nebude to úplně jednoduché.
Co pro vás tedy bude v utkání klíčové?
Hlavně bych chtěl vidět radost nás všech podobně jako s Anglií. Styl hry chceme zachovat, ať už hrajeme proti komukoliv. Přiznám se ale, že páteční výhru jsem ještě úplně nevstřebal. Přijde to asi až po tomhle zápase.
V pátek byla atmosféra v Edenu výborná. Fanoušci se bavili, v euforii jste byli také vy na hřišti a u něj.
Chemie týmu je strašně důležitá a myslím si, že s kolegy razíme teorii, že charakter mužstva je rozhodující. Co jsme přišli, tak to kluci vnímají. Všichni se společně radujeme po vstřeleném gólu, po utkání... To je základ úspěchu. Že jsme porazili Anglii, je skvělé, ale v každém zápase ty top týmy asi porážet nebudeme. Můžeme je ale potrápit a třeba jednou z pěti zápasů třeba takhle překvapit.
Myslíte, že by případná porážka mohla tu pozitivitu kolem národního týmu zase srazit? Třeba na úroveň, jak vás tu veřejnost vnímala po prohře v Kosovu.
Na hřišti je vždycky soupeř a ne pokaždé se musí vyhrát, když ale vidíme nasazení a úsilí, tak se zaváhání stát může. Automaticky tím ale vše nepadne a nezačneme panikařit. Pouhý výsledek nemůže případně atmosféru ohrozit.
