Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ten strom si pokácíte. Podívejte se na přehled vašich práv v sousedských sporech

Právo

  7:00
PRAHA - Vypjaté vztahy mezi sousedy dokážou velmi znepříjemnit život. Zákon se však sporům snaží předejít.
(ilustrační snímek) Strom.

(ilustrační snímek) Strom. foto: REPROFOTO/stromroku.cz

Spory mezi sousedy nejčastěji vznikají kvůli hluku či zápachu, který se line ze sousedního pozemku. Na podzim, kdy je období sklizně a čas prořezávání stromů, mohou ale vzniknout i kvůli obhospodařování rostlin, které se nacházejí na hranici pozemku nebo v její blízkosti.

LN proto přinášejí základní přehled ustanovení o sousedských právech. Občanský zákoník řeší otázky vlastnictví a cílem paragrafů je preventivní odstranění příčiny sousedských sporů. Základem je ale v každém případě komunikace. Pokud sousedské vztahy nejsou přátelské, může je vymáhání právní úpravy ještě více narušit.

Základní premisa, ze které vychází ochrana tzv. sousedských práv, je, že se má vlastník pozemku zdržet chování, kterým by závažně rušil práva jiných osob nad míru přiměřenou poměrům.

1. Stromy přesahující pozemek

Plody spadlé ze stromů či keřů ze sousedního pozemku náleží vlastníkovi pozemku, na který dopadly. Ty, jež se dosud od stromu neoddělily, patří vlastníkovi stromu. Předchozí úprava přitom přiznávala vlastnické právo k spadlým plodům vlastníkovi stromu.

Jablka (ilustrační foto).

Pokud na pozemek přesahují větve nebo kořeny stromu ze sousedního pozemku, může je majitel tohoto pozemku šetrně ve vhodné roční době (třeba v době vegetačního klidu) odstranit, pokud to ovšem po výzvě v přiměřené době neudělá vlastník pozemku. Týká se to jen situace, kdy přesahující větve či kořeny způsobují škodu nebo obtíže, třeba když narušují statiku plotu nebo neúměrně stíní vedlejší pozemek.

U břečťanu nebo jiných drobnějších rostlin, které přesahují na sousední pozemek, zákon nevyžaduje, aby byl nejprve k jejich odstranění vyzván vlastník pozemku. Podmínka šetrného odstranění je však zachována.

2. Stromy v blízkosti hranice pozemků

Vlastník pozemku může souseda vyzvat, aby se zdržel sázení stromů v těsné blízkosti hranice pozemků nebo aby již vysázené stromy odstranil. Podle zákona to platí, má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod. Za ten je podle zákona považován třeba případ, kdy mohou kořeny stromů poškodit základy stavby nebo pokud by mohly stromy pozemek zastínit.

Stromy ve městě

Přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků je pak zákonem vymezena na tři metry, a to u stromů, které obvykle přesahují výšku tří metrů. Pro menší stromy platí vzdálenost 150 centimetrů od hranice pozemku. Pravidla neplatí, pokud je na sousedním pozemku les, sad či pokud jde o strom zvláště chráněný.

3. Věc nebo zvíře na sousedním pozemku

Zákon sleduje ochranu vlastnického práva, proto pokud se na pozemku ocitne cizí movitá věc, musí ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu vydat majiteli nebo tomu, kdo ji měl u sebe, případně mu umožnit vstup na pozemek, aby si ji sám odnesl. Stejně tak když se na pozemek dostane chované zvíře, může je tam jeho majitel stíhat.

Včelí úl (ilustrační foto)

Jiná pravidla však platí pro roj včel, který vletí na cizí pozemek. Majitel tam včely sice může stíhat, pokud ty ale vletí do cizího úlu na tomto pozemku, má už smůlu. Od té doby patří vlastníkovi úlu, aniž by ten byl povinen něco původnímu majiteli nahradit.

4. Stavba na sousedním pozemku

Bránit lze i tomu, aby si soused v těsné blízkosti pozemků postavil stavbu, ať trvalou, či dočasnou. Půjde však o individuální posouzení každé situace a místních poměrů. Každý vlastník pozemku si jej sice může zastavět až na samý cíp, ale ustanovení občanského zákoníku cílí právě na předejití případným sporům. Zároveň může vlastník pozemku požadovat, aby soused upravil stavbu tak, aby na jeho pozemek nestékala voda nebo nepadal sníh či led ze střechy.

Rakouský Lofer zasypal sníh.

Vlastníkovi sousedního pozemku nelze však odepřít vstup na vedlejší, pokud svůj majetek nemůže udržovat či obhospodařovat jinak, nestačí, pokud je to jen nejpohodlnější varianta. To platí i tehdy, pokud stavbu nelze stavět nebo bourat jinak než ze sousedního pozemku. Vlastník kýženého pozemku za to ale může požadovat přiměřenou náhradu.

5. Hranice mezi pozemky

Ploty, zdi či jiné hranice mezi pozemky jsou ve společném vlastnictví, z toho plyne společná údržba a také dělení nákladů o ni. V případě, že jsou hranice mezi pozemky dvojité, pečuje každý ze sousedů na své náklady o tu svoji. Hranice pozemku však mohou být i přirozené, třeba strouha nebo mez.

Okolní zástavba chrání pozemek před větry, zároveň však může stát v cestě...

Každý vlastník pozemku má právo, nikoliv povinnost si pozemek oplotit. Na návrh souseda a po zjištění stavebního úřadu je však možné vlastníkovi pozemku stavbu plotu uložit, pokud jeho absence narušuje sousedova vlastnická práva. Například když soused chová zvířata, která se volně mezi pozemky procházejí.