Během kariéry vydělal svým majitelům osm milionů liber, vyhrál přes 800 dostihů – dvakrát třeba Velšskou národní. Největší jméno si ale Aspell udělal na liverpoolské Velké národní steeplechase – nejslavnějším dostihu světa.
Triumf nervózního šampiona. Bartoš: Celý se vařil, ale věřil jsem mu |
Vyrůstal v Irsku, kde na dostihy sázel snad každý. „Všichni mí spolužáci už na základní škole utráceli všechny své peníze za dostihy,“ směje se. „Každé pondělí jsme v autobusu probírali, proč jsme o víkendu vsadili na toho a toho, proč to tomu vyšlo a tomu ne. Všichni žili pro dostihy a já toho chtěl být vždycky součástí.“
Ne jako tipér, ale jako aktivní účastník. Jako žokej.
Poprvé se mu to povedlo před šestnácti lety, kdy s koněm Supreme Glory všechny šokoval druhým místem. Vždyť na ně před startem dostihu byl kurz 40:1.
„Byl jsem z toho neuvěřitelně nadšený. Myslel jsem si, že to bude můj jediný kousek, kterým se vepíšu do historie Velké národní. Že už nic dalšího nedokážu,“ líčil.
Málem měl pravdu.
Zatímco debaty o dostizích ho vždycky dokázaly rozvášnit a o koních se dokázal bavit hodiny, najednou ho přestalo bavit závodění. „Prakticky rok jsem si dostihy neužíval. Nedařilo se mi a nebyl jsem šťastný. Proto jsem v červenci 2007 ukončil kariéru,“ vysvětloval. V pouhých 31 letech.
Obrazem129 ročník Velké pardubické   |
Do sídla jeho fanklubu okamžitě začaly proudit stovky e-mailů a dopisů, kde se ho fanoušci snažili přesvědčit, aby se vrátil. A on to po 18 měsících opravdu udělal.
Důvod? „Jednoduchý – dostihy mi chyběly. Po nějaké době, kdy jsem na koni neseděl, mě napadlo, jaké by to bylo se vrátit. Nakonec jsem souhlasil, ale chtěl jsem jet jen tolik dostihů, abych zabezpečil rodinu,“ tvrdil.
Dokázal víc než to. Stal se jedním z mála milionářů v dostihovém sportu. Pouze pár skvělým žokejům se povede vyhrát Velkou národní. A ještě menšímu počtu se podaří vyhrát dvakrát za sebou. Jako Aspellovi, který nejprve před 80 tisíci diváky triumfoval v roce 2014 s Pineau de Re a o rok později s Many Clouds.
O „nesmrtelnost“ ho připravila 19. překážka v roce 2016. Kdyby vyhrál potřetí, stal by se unikátem. Jediným žokejem, který to kdy dokázal. Jenže na zmíněné překážce přišla chyba a oni cílem projeli poslední, šestnáctí.
„Ale už ty dva roky byly fantastické. Je spousta krásných příběhů za vítězi Velké národní a já jsem rád, že jsem taky jeden napsal,“ popisoval.
Do Česka se dostal přes slovenského žokeje a trenéra Jaroslava Brečku, který ho do Pardubic dotáhl už loni.
„S Čikem (přezdívka Brečky) jsme dobří kamarádi. A mě to dost zajímalo. Velká pardubická je speciální závod, každý rok se i u nás v Británii vysílá v televizi,“ popisoval Ir.
Letos přijel hlavně kvůli Haně Kabelkové, jejíhož Talenta měl dovést k triumfu. Ze sedmého místa k němu měl však daleko.
