U rakve ozdobené podpisem Vlasty Chramostové se střídaly čestné stráže, mezi prvními byli Jiří Štěpnička, Zuzana Stivínová, David Prachař, Miroslav Donutil, David Matásek, Saša Rašilov či Taťána Medvecká. Později čestnou stráž drželi třeba Martin Preiss, Jaromír Hanzlík, Jana Boušková, členové vedení ND nebo někdejší politik Jan Ruml či diplomat Michael Žantovský. V hledišti byli Jiřina Bohdalová či Boleslav Polívka.
Čestná stráž u rakve Vlasty Chramostové.
Po rozhrnutí opony zazněly v přednesu Vlasty Chramostové úryvky ze Cyrana, kterého chtěla vždycky hrát. První projev patřil řediteli Národního divadla Janu Burianovi. „Loučíme se s paní Vlastou Chramostovou v Národním divadle. Byla tu ráda a byla s kolegy z činohry ráda i v posledních letech, kdy již nevystupovala na jevišti. Přála si, abychom se sešli právě tady,“ řekl Burian.
  |
Připomněl, že Chramostová působila v ND po roce 1990 už podruhé. „Poprvé tu byla zaměstnána v době rekonstrukce této budovy za normalizace, kdy ochotně souhlasila s nabídkou tehdejší vedoucí archivu Hany Konečné a popisovala pod cizím jménem fotografie hereckých kolegů. Jsme smutní, že paní Vlasta odešla, ale jsme šťastní, že se její velký lidský i herecký osud uzavírá především v kruhu přátel,“ řekl.
Pomáhala Havlovi a dalším. Duka děkuje zesnulé Chramostové za pomoc politickým vězňům |
Magda Borová a Pavla Beretová zazpívaly píseň Snila jsem, ó snila, po ní diváci viděli ve videoukázce Chramostové účinkování v jejím bytovém divadle. Herec David Prachař, který patří k těm, kdo měli k herečce z jejích mladších kolegů nejblíže, řekl, že by se Chramostové líbilo pondělní obsazené divadlo.
Zmiňoval její nelehký osud, připomněl, že její jméno se skládá ze slov vlast, chrám a most. „Maminka se jmenovala Rosenbaumová, tam je ještě růžový keř. Vlasta byla tohle všechno dohromady, nemohla žít jiný život,“ řekl. Přečetl úryvek z textu Thomase Eliota, z jejího oblíbeného Cyrana a s pokřikem Vivat Vlasta sklidil potlesk publika.
David Prachař při smutečním projevu.
Právě Chramostová si zaslouží pohřeb se státní poctou, míní předseda Ústavního soudu a chartista Rychetský |
Účastníci obřadu zhlédli sérii snímků a videozáběrů ze života Chramostové a promluvila Dana Němcová, Zuzana Stivínová a rektor AMU Jan Hančil. „Jsem tu, abych zvlášť poděkovala za společenství Charty 77, že jste společně se Standou byli vždy s námi, samozvanci a ztroskotanci. Milá Vlasto, ty jsi měla co ztratit. S velkorysostí hodnou Shakespearova pera, který celý svět označil jako jedno velké jeviště, si svobodně přijala svou životní roli. Měla jsi odvahu být sama sebou a sílu vzdoru proti lži. Děkujeme ti a budeš nám chybět v dramatech zápasu o svobodu a důstojnost,“ řekla Němcová, signatářka Charty 77.
Obřadu se zúčastnili i další Chramostové přátelé z disentu, vedení Národního divadla a politici. Přišli ministři Lubomír Zaorálek, Jana Maláčová a Jan Hamáček (všichni ČSSD). V hledišti seděli socioložka Jiřina Šiklová, vědec Ivan M. Havel, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo pražský primátor Zdeněk Hřib. Rychetský jako první řekl, že pokud by měl někdo z osobností nárok na státní pohřeb, byla by to právě Chramostová. Pohřeb se státními poctami měl z rozhodnutí vlády populární zpěvák Karel Gott, který zemřel krátce před Chramostovou.
Zákaz veřejného vystupování
Život divadelní a filmové herečky Vlasty Chramostové s několika zásadními událostmi v sobě reflektuje vývoj české společnosti druhé poloviny 20. století. Byla výraznou postavou disentu, předtím ale podepsala souhlas se spoluprací s komunistickou Státní bezpečností, což upřímně popisovala ve svých pamětech. V 60. letech byla jmenována zasloužilou umělkyní, po podpisu Charty 77 měla zakázáno veřejné vystupování, a hrála tak jen s přáteli ve svém bytě.
Po sametové revoluci byla dvě desítky let členkou Národního divadla, za zásluhy o demokracii a lidská práva jí prezident Václav Havel v roce 1998 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
