Turecko zahájilo minulou středu na severovýchodě Sýrie ofenzivu poté, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americká vojska. Trump čelí kritice, že svým rozhodnutím ponechal turecké armádě napospas své někdejší spojence-bojovníky kurdských milicí, které pomohly v Sýrii porazit islamistické radikály. Syrští Kurdové se o víkendu domluvili se syrskou armádou na odražení turecké invaze.
Bezpečná zóna zatím není. Turecko podle Erdogana chystá v Sýrii pozemní a vzdušnou operaci |
„Chystáme se uplatnit své rozhodnutí týkající se Manbidže,“ uvedl Erdogan. Turecký prezident zároveň doplnil, že cílem Ankary je umožnit návrat do Manbidže syrským Arabům, kterým město podle Turecka patří. Turecká televize již dříve informovala, že se turecká vojska připravují na zahájení boje o Manbidž a nachází se na okraji města. V pondělí syrští spojenci Turků na twitteru oznámili, že „bitva o Manbidž již začala“. Na bojích se podle tureckých médií podílejí mimo jiné turecké speciální jednotky. I televize CNN Türk informovala, že v oblasti je slyšet zvuk palby.
Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
O víkendu se mezitím jednotky syrských vládních vojsk po dohodě se syrskými Kurdy, uzavřené v neděli na ruské vojenské základně Hmímím, začaly přesouvat k syrsko-turecké hranici s cílem turecký vpád odrazit.
Erdogan pohrozil, že pošle do Evropy syrské uprchlíky. ‚Ostatní mluví, my jednáme,‘ prohlásil |
Arabsko-kurdské milice SDF, jejichž nejvýznamnější část tvoří YPG, požádaly Damašek o pomoc i koncem loňského roku, kdy Turecko hrozilo zaútočit na město Manbidž a oblast západně od řeky Eufrat. Syrská armáda skutečně rozmístila své jednotky poblíž Manbidže, do samotného města však nevstoupila. Když se tehdy předpokládaný turecký útok neodehrál, sama se odtud stáhla.
Za občanské války v Sýrii, jež trvá od roku 2011, vznikla na severovýchodě země faktická kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává a kurdské bojovníky místy označoval za „zrádce“ kvůli jejich spojenectví s Washingtonem.
Některé státy včetně Německa či Francie reagovaly na tureckou invazi zastavením dodávek zbraní. Jimi podporovaný návrh na celounijní embargo dnes měli na stole unijní ministři v Lucemburku, kteří se nakonec shodli, že země budou koordinovat vlastní kroky k omezení vývozu.
„Efekt bude úplně stejný jako u embarga,“ řekla po jednání Mogheriniová, podle níž bylo pro přijetí závazných závěrů všech 28 členských států. Zajistit přijetí kroků ve svých zemích nyní musí ministři, prohlásila šéfka unijní diplomacie, která nechtěla spekulovat o časovém rámci, v němž země své závazky uskuteční.
„Já budu panu premiérovi navrhovat, abychom k tomu přistoupili a stejně jako další členské státy podnikli jasná opatření,“ řekl českým novinářům po jednání Petříček. Konečné rozhodnutí bude podle něj na vládě, která by měla rozhodnout „přinejmenším o pozastavení některých licenčních řízení“.
Zástupci vlád dnes vojenskou operaci Ankary odsoudili, na druhé straně však zdůraznili, že s Tureckem coby členskou zemí NATO chtějí nadále vést dialog. Jeho obnovení však podmínili ukončením intervence v Sýrii.