Hlavní obsah

Nenávist na internetu je třeba potírat, ale při zachování svobody slova, shodli se experti

Právo, pko

Rasistické útoky na školáky ze školy v Plynárenské ulici, nenávistné komentáře k uprchlíkům, urážky pod fotkou novorozence tmavší pleti. To všechno jsou projevy nenávisti na internetu. Při jejím potírání je podle expertů potřeba zajistit, aby nebyla dotčena svoboda slova.

Foto: Archiv, Právo

Ilustrační foto.

Článek

Při středečním setkání na konferenci konané v prostorách Ústavního soudu (ÚS) špičky justice i zástupci neziskových organizací zdůraznili, že nenávisti na internetu je potřeba se postavit. „Stát musí nalézt prostředky, jak chránit právo jednotlivce nerušeně vyjádřit své názory a zabránit šíření rasismu, nenávisti, xenofobie či dětské pornografie. Je povinen vytvořit prostor, kde se každý může dovolat ochrany, pokud jej něčí projev poškozuje,“ prohlásil předseda ÚS Pavel Rychetský.

„Cenzuru nenávidím, ale zděsil jsem se, když jsem otevřel diskusi na jednom webu. Snad nikdy jsem neviděl takovou zlobu a oplzlost v anonymní bažině internetových diskutérů. A ptám se, je to ještě svoboda slova, nebo se to vymklo z kloubů?“ tázal se Rychetský.

Soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek hned připomenul, jaká nenávist se proti ústavním soudcům vylila v diskusích po jejich rozhodnutí zrušit zdanění církevních restitucí. „Nenávist se šíří jako mor, ale nechtějme při operaci zabít pacienta – tedy svobodu slova a svobodné prostředí internetu,“ dodal jedním dechem Langášek.

Zdánlivá beztrestnost

Z analýzy veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové vyplynulo, že podle zkoumaných pěti desítek rozsudků týkajících se nenávisti na internetu vyplynulo, že potrestaným byl většinou muž z majoritní společnosti.

„Dopustili se toho lidé bez zvláštní charakteristiky. Přitom zdánlivá beztrestnost těchto projevů ovlivňuje klima ve společnosti. Klíčová by měla být osvěta, mám obavu z toho, že v této atmosféře vyrůstá mladá generace,“ posteskla si Šabatová.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman varoval tzv. hatery, tedy lidi vylévající si zlost na sociálních sítích či v diskusích, že anonymita internetu není taková, jak se zdá.

„Represe by měla jít ruku v ruce s prevencí, je třeba upozorňovat na odsouzení lidí za tyto trestné činy. Měli by vědět, že když něco na internetu napíší, je to tam dohledatelné, není to, jako kdyby něco večer plácli u piva a do rána se z toho vyspali. Nenávist na internetu je nemocí naší doby,“ konstatoval nejvyšší žalobce.

Experti: Anonymita internetu je zdánlivá, právo platí ale i tam

Internet a PC

Nejvyšší státní zastupitelství pilně sbírá informace o tom, kde a jak policie a justice v tuzemsku řeší nenávistné komentáře. Nitky se sbíhají u žalobce Jana Laty, který upozornil, že za migrační krize mnozí policisté i státní zástupci váhali, jak reagovat, neboť i od vrcholných představitelů státu zněla ostrá vyjádření.

„Pokud je ale někdo dehumanizován jen na základě své etnické příslušnosti, je posílán do plynu, je voláno po jeho usmrcení či pověšení na hák, tak pachatel takových výroků si může být jist, že se trestného činu dopouští. Policie i státní zastupitelství musí dát signál, že takové jednání není kryto svobodou slova. Ta přece nespočívá v tom, že budu jiné posílat do plynu,“ varoval Lata.

Reklama

Výběr článků

Načítám