Když Guillaume Auzeray v noci 15. dubna zjistil, že katedrála Notre Dame hoří, byl naprosto šokován a z místa utekl. Dokázal se vrátit až se plameny trochu zmenšily. „Byla to neuvěřitelná bolest, jako když vidíte někoho umírat,“ popsal své pocity Auzeray, který k budově, jež mnozí považují za symbol Francie, vždy cítil zvláštní pouto. Jako dítě Notre Dame navštěvoval každý víkend a Chrám Matky Boží v Paříži od Viktora Huga byl jeho nejoblíbenější knihou.
„Oheň mi připomněl řecké slovo ‚anank‘, což je jeden z hlavních konceptů Hugovy knihy a znamená osud,“ vysvětlil Auzeray.
Následující den se mu to všechno rozleželo v hlavě. „Ten požár mě přesvědčil, abych se stal kameníkem,“ řekl 24letý student, který tehdy studoval dějiny umění. „Notre Dame je součástí velkého francouzského architektonického dědictví a mnoho starých budov v naší zemi zoufale potřebuje restaurovat. Chci aspoň trochu pomoci,“ řekl Auzeray.
Jak uvedl web německé televizní stanice Deutsche Welle, Auzeray je jedním ze sta lidí, kteří začali v září pracovat jako kameníci ve francouzské organizaci řemeslníků Les Compagnons du Devoir. To je o deset procent více než v předchozím roce, říká mluvčí organizace Elsa Fontanilleová. Dodala, že se zvýšily i počty studentů v jiných kvalifikovaných oborech potřebných k rekonstrukci Notre Dame. „Ve srovnání s rokem 2018 vzrostl jejich počet až o pětinu. Jedná se o tesaře, zedníky i pokrývače,“ sdělila Fontanilleová.
Učňovská praxe na místě
K obnově Notre Dame budou zapotřebí stovky řemeslníků, které prezident Emmanuel Macron slíbil do pěti let. „Katedrálu znovu postavíme a bude ještě krásnější,“ řekl Macron národu krátce po požáru prostřednictvím televizní stanice France 24.
Oheň zničil většinu střechy, značně poškodil horní stěny a způsobil zhroucení věže. Odborníci zpochybnili pětiletý cíl vlády a uvedli, že vzhledem ke složitosti úkolu je realističtější lhůtou 10 až 15 let.
Vláda v každém případě požaduje, aby se do úsilí o obnovu zapojili i stážisté. Pár dní po požáru oznámila plány na spuštění školících středisek pro kvalifikované pracovníky po celé zemi. Učni se tak mohou na nějaký čas připojit k týmu plně vyškolených odborníků a učit se od nich.
To je skvělou motivací i pro Josepha Daye. Šestnáctiletý mladík je jedním z 500 tesařů, kteří letos zahájili studium. Stejně jako v případě Auzeraye byl požár i pro něj bodem zlomu. „Cítil jsem se kvůli tomu tak nešťastně. Okamžitě jsem zaslal e-mail jednomu z vedoucích představitelů společnosti Les Compagnons, abych vyjádřil svůj smutek a podělil se o něj s komunitou tesařů, ke které jsem chtěl také patřit,“ vysvětlil. Day říká, že byl nadšený, když zjistil, že se může zúčastnit přestavby Notre Dame. „Je to úžasná příležitost k učení.“
Řemeslné dovednosti jsou nedoceněné
Frederic Letoffe doufá, že tento druh nadšení se rozšíří i za hranice Notre Dame. Je spolupředsedou skupiny Groupement des Monuments Historiques, skupiny 200 společností specializovaných na restaurování historických památek.
„Problémem nebude najít několik stovek řemeslníků po celé Francii, kteří by rekonstruovali Notre Dame. Skutečným problémem je obecný nedostatek řemeslníků, který se v posledních několika desetiletích prohlubuje. To ohrožuje samotnou budoucnost kvalifikovaných řemesel ve Francii,“ vysvětlil jádro problému Letoffe.
Letoffe zmínil špatný obraz, který mají řemeslníci ve Francii. „Jsou považováni za neúspěšné lidi, kteří nejsou schopni se dostat na univerzitu.“
Fontanilleová z Les Campagnons říká, že špatný obraz je rozporuplný. „Mnozí považují budovy, jako je Notre Dame, za vznešené, ale vůbec si neuvědomují, že na tom mají zásluhu lidé, kteří je staví nebo obnovují. Přesto však tyto dovednosti mohou být velmi technické a měly by být oceněny a obdivovány.“
Day už se nemůže dočkat, až se stane tesařem. „Myslím, že je skvělé pracovat rukama a učení se řemeslu může být dobrou alternativou pro lidi, kteří nechtějí tak dlouho chodit do školy a touží začít pracovat,“ uzavřel Day.
