„Některé země mají rakety s jadernými hlavicemi a to ne jednu, nebo dvě. My je ale mít nesmíme. To jednoduše nemohu akceptovat,“ pronesl minulý měsíc turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Naznačil tak, že jeho země, kterou vnímá jako jednu z hlavních muslimských mocností na Blízkém východě, zatoužila po vlastních jaderných zbraních.
„Nedaleko od nás je Izrael, jsme téměř sousedi. Izraelci děsí ostatní vlastnictvím těchto zbraní. Nikdo se jich nemůže dotknout,“ uvedl prezident.
Turecký prezident Erdogan minulý týden provedl operaci nazvanou Pramen míru.
Na zářijovém mítinku své strany to bylo poprvé, kdy se Erdogan o tomto tématu zmínil. Podle televize CNN se možná jen snažil vybudit svou nacionalisticky založenou voličskou základnu, ale rozhodně tak vyslal signál směrem k dalším velkým hráčům na Blízkém východě Íránu a Saúdské Arábii – pokud budete vlastnit jaderné zbraně, nezaostaneme za vámi.
V Sýrii se večer má opět začít střílet. Jestli se Kurdové nestáhnou, obnovíme vojenskou operaci, hrozí Erdogan |
V současné době, kdy se Turecko vzepřelo svým spojencům v NATO a zaútočilo na Sýrii, není tedy jasné, zda by se Evropě a USA podařilo jakkoliv zastavit ambice Turecka v tažení za jadernými zbraněmi.
Turecko pod vedením prezidenta Erdogana totiž zahájilo program na výrobu jaderné energie ve spolupráci s ruskou společností Rusatom. Je ale nutné si uvědomit, že je obrovský rozdíl mezi vývojem zbraní a paliva pro jaderné elektrárny.
Podle amerického deníku The New York Times má ale Turecko vše potřebné: „uranové zdroje, výzkumné reaktory i záhadné vazby na nejslavnějšího vědce a obchodníka s jadernými zbraněmi Abdula Kadíra Chána z Pákisitánu.“
Chán je zajímavou postavou na černém trhu. Vědec je považován za budovatele pákistánského jaderného arzenálu a tvůrce tajných obchodních cest mezi Severní Koreou, Íránem a Libyjí. Pašuje například centrifugy potřebné k obohacení uranu na dostatečnou úroveň, píše The New York Times s tím, že Chán po nějakou dobu působil i v Turecku.
Bomba zůstává vzdálena
Podle odborníků je v současnosti Turecko dalece vzdáleno od technologie na výrobu jaderných zbraní.
„Nemáme žádný důkaz, že by Turci směřovali k vývoji atomové bomby, ani jsme nezaznamenali razantní obrat v politice, který by naznačoval, že tak chce Turecko učinit,“ komentovala pro CNN situaci Ziya Meralová z londýnského institutu Royal United Services.
„Stálo by to velké množství peněz po několik desetiletí a zároveň by to značně poškodilo pověst Turecka na mezinárodní scéně.“
