Žije se nám tady společně dobře, říká kurdská starostka v Turecku. Operaci na severu Sýrie odsuzuje
„Naši lidé nemají s identitou, s kulturou žádný problém, velice dobře tu žijí společně, a proto vyzývám světové velmoci: prosím, zastavte to. My tady potřebujeme mír. To je to, co nám tu chybí. Lidé jsou zabíjeni a trpí,“ říká Hatice Çeviková, která je v Turecku ojedinělým případem veřejné kritiky vojenské operace v severní Sýrii. Je navíc starostkou tureckého města Suruç, které leží 5 kilometrů od syrského Kobani.
Turecký Suruç, stejně jako syrské Kobani, jsou etnicky kurdské. Také starostka Çeviková je Kurdka a navíc zvolená za opoziční stranu HDP.
Kurdové splnili podmínky dosavadního příměří a Rusko se zavázalo dostat kurdské milice ze zbytku syrského pohraničí. Na ukončení operace kurdská správa na severu Sýrie zatím oficiálně nereagovala. Lze ale předpokládat, že na jednu stranu Kurdové uvítají, že do jejich oblasti přijde ruská vojenská policie a syrská armáda jakožto obrana proti další turecké expanzi. Na druhou stranu musí být Kurdům jasné, že s příchodem syrské armády jim končí jakákoliv možnost mít nezávislou autonomní část Sýrie, kde dosud vládli.
„Tady mám papír shora,“ ukazuje starostka ve své pracovně podepsaný hlavičkový dokument. „Zakazují mi v něm dělat rozhovory s novináři. Na to ale já nepřistoupím. Jakožto starostka za HDP jsem pod obrovským tlakem. Nemám svobodu vysvětlit svůj názor, naši situaci. Doufám, ale že se brzy vrátí demokratický proces.“ Hatice Çevikovou připravil teroristický útok v Ankaře před čtyřmi lety o dceru. Vláda z útoku viní Islámský stát. Není tedy divu, že má starostka Suruçe pacifistické požadavky.
,Nepřátelství ke Kurdům‘
„Jestli budu starostkou ještě třeba za dva roky? To opravdu nevím. Lidé mi sice dali pětiletý mandát, ale co bude zítra, netuším. Tlak na naši stranu HDP je opravdu enormní,“ říká starostka a zřejmě má na mysli nedávné sesazení víc než desítky starostovských kolegů za stranu HDP vládní mocí.
Blízkovýchodní zpravodaj o situaci v severní Sýrii: Jednoznačným vítězem je režim Bašára Asada a Rusko
Číst článek
Hatice Çeviková během rozhovoru nepoužila ani jednou slovo Kurd. Zřejmě z opatrnosti. Suruç je přeplněný vojáky a policisty, atmosféra v kurdském městě houstne a lidé se bojí mluvit.
Nakonec se přes starostku podařilo domluvit pro rozhovor několik místních, setkat jsem se s nimi ale mohl jen v úplně zastrčené čajovně v jednom vnitrobloku.
„Já s tou operací nesouhlasím. Erdogan říká, že cílem jsou teroristé. Ale co se tak špatného Rojavě na severu Sýrie děje? Žijí tam Kurdové, Arabové, Arméni pohromadě. Vždyť pro tu operaci není žádný důvod. Skutečným důvodem je nepřátelství ke Kurdům,“ říká Mehmet. Sedí tu s dalšími asi deseti přáteli, hrají karty a pijí čaj. A opatrně se při rozhovoru rozhlížejí kolem. Tihle turečtí Kurdové ze Suruçe navíc špatně snášejí, že proti jejich etnickým bratřím na syrské straně hranic posílá Turecko pochybné arabské ozbrojence.
„My jsme viděli tady na turecké straně, jak do Sýrie přecházejí ozbrojenci takzvané Syrské národní armády. Viděl jsem je na vlastní oči. Vypadají s těmi vousy a dlouhými vlasy jako džihádisté Islámského státu.“ Pick-upy plné těchto neudržovaných ozbrojenců jsou běžně vidět v tureckých pohraničních městech. „Viděl jsem jejich tváře. Volali Alláhu Akbar, měl jsem z toho špatný pocit,“ říká další muž u čaje, který mi ale odmítl říct své jméno.
