„Vše pro osamostatnění už máme připravené. Objeli jsme několik obcí, které udělaly stejný krok, abychom zjistili potřebné informace. Analyzovali jsme i finance, nechali jsme si udělat právní rozbor. Byla by to velká akce,“ přibližuje podnikatel Aleš Hubáček z občanské iniciativy Za život v obcích.
Iniciativu dali dohromady lidé ze všech jedenácti místních částí Litovle, v minulosti šlo z podstatné části o samostatné obce.
Jejich představitelé jsou dlouhodobě nespokojení s přístupem centrální radnice, vytýkají jí mimo jiné neochotu komunikovat, nedostatek investic a také nekoncepční rozhodnutí.
„Iniciativa také žádá rozklíčování příjmů a výdajů obcí, tomuto požadavku nebylo v minulosti ze strany města vyhověno. Souvisejícím požadavkem je také vytvoření nového způsobu přerozdělování financí obcím, aby každá disponovala financemi na investice, o nichž by rozhodovala sama,“ stojí v prohlášení iniciativy.
O jejích plánech jednalo koncem minulého týdne litovelské zastupitelstvo. Všichni se dohodli na vzniku pracovní skupiny, která má zkusit najít řešení. Poprvé se sejde dnes odpoledne.
Hranice města Litovel
„V první řadě se chceme domluvit. Naším hlavním cílem není samostatnost, ale změna systému a zlepšení života v obcích,“ podotkl Hubáček.
Lhůtu na nalezení kompromisu si obě strany minulý čtvrtek stanovily na třicet dní.
Pokud uplynou a na stole nebude žádný výsledek, spustí iniciativa přípravy na odtržení deseti nynějších litovelských částí.
Prvním krokem by bylo shánění podpisů pro vyhlášení referenda, v němž by místní museli touhu po samostatnosti potvrdit. Konkrétně jde o místní části Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Unčovice a Víska. Jedenácté místní části Tři Dvory se pak nynější plán prozatím netýká.
„Není to tím, že by tamní obyvatelé byli se současným stavem spokojení. Tři Dvory do toho jít nemohou, protože s ostatními obcemi netvoří z hlediska katastru souvislý celek. To je přitom zákonná podmínka pro osamostatnění. Část města, která se odděluje, musí tvořit jeden celek,“ vysvětluje Hubáček.
Nejprve referendum, nová obec pak může vzniknout v roce 2021
Ve výsledku by po případném odtržení od Litovle vznikla jedna obec s devíti místními částmi. Existovat může teoreticky už od 1. ledna 2021. Jako centrum se podle Hubáčka nabízí Nasobůrky, jsou největší a leží uprostřed.
„Nová obec by měla zhruba 2 600 obyvatel. Splníme tak další podmínku pro osamostatnění, a tou je minimální počet obyvatel nové obce, což je tisíc. V těchto plánech ovšem teď dál nepostupujeme, soustředíme se na jednání s městem,“ zdůraznil Hubáček.
Samotná Litovel by po ztrátě místních částí měla oproti dnešním necelým deseti tisícům jen kolem sedmi tisíc obyvatel, přišla by také o desítky milionů korun. Podle Hubáčka by to bylo přibližně 60 až 70 milionů korun ročně.
„Jakmile by se Litovli změnil počet obyvatel, dostala by se na jiný koeficient přerozdělování financí od státu,“ dodal Hubáček.
Starosta Litovle Viktor Kohout případnou roční ztrátu městské pokladny vyčíslil zhruba na 40 až 50 milionů.
Rozbuškou pro současné úvahy o osamostatnění byla podle Kohouta úprava směrnice o hospodaření města, kterou jeho vedení schválilo na začátku letošního roku.
„Rozdmýchalo to dlouholetou atmosféru, kdy obce mají pocit, že pro ně město nic nedělá. Já mám po několika letech v zastupitelstvu jiný názor,“ řekl Kohout a přidal výčet investic, které radnice v litovelských částech uskutečnila.
„Jsou to ale čísla a věci, na které se najednou zapomnělo a které nikdo nezmiňuje. Bohužel ale také minulá vedení obcím naslibovala víc, než se posléze doopravdy uskutečnilo. A to se teď všechno vystupňovalo,“ přemítá Kohout s tím, že ne vždy může radnice vyhovět všem požadavkům jednotlivých částí.
„Když se v daný rok něco velkého dělá v jedné obci, je to samozřejmě na úkor ostatních, ale i města Litovle. To si musí každý uvědomit. Na druhou stranu chápu, že se každý předseda osadního výboru snaží získat co nejvíce právě pro tu svoji část,“ srovnává Kohout.
Odmítá ovšem, že by město se svými částmi nekomunikovalo. „To je absolutní lež, všichni na mě mají telefon, mají možnost mi zavolat, anebo máme e-maily,“ uvádí starosta.
„Mojí povinností je, aby se situace uklidnila, zkusíme najít kompromis a upravit daná pravidla. Ale na druhou stranu se nechceme nechat vydírat. To také nejde.“
