Zdroj: Shutterstock
Vládní koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů definitivně prosadila takzvaný daňový balíček. Poslanci přehlasovali Senát a definitivně tak potvrdili novelu, kterou přijali na začátku listopadu.
Novela z dílny ministryně financí Aleně Schillerové tak prošla v prakticky původním rozsahu, tedy se zvýšením spotřebních daní, zdražením poplatku za katastr nemovitostí i zdaněním rezerv pojišťoven včetně životního pojištění.
Vláda původně slibovala připravit koncepční změny zákona o daních z příjmů a zpřehlednit systém, například zrušit superhrubou mzdu. Balíček, s nímž přišla narychlo letos na jaře při hrozícím výpadku příjmů do státního rozpočtu, se nakonec zdanění práce vůbec netýká.
Spotřební daň z lihu v příštím roce stoupne o 13 procent. U půl litru 40% alkoholu jde o zvýšení z 57 na 64,5 koruny, konečná cena pro spotřebitele by se měla zvýšit o zhruba 10 korun.
„Jde o první zvýšení po deseti letech. Úroveň zůstane srovnatelná s okolními státy, vyšší daň budou mít stále Německo (67,14 Kč) nebo Polsko (68,68 Kč),“ řekla už na jaře ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Odkazuje přitom i na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) a odborníky, podle nichž může právě zdražení odradit od nadměrného pití alkoholu.
Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.
Za pizzu v restauraci zaplatíte od příštího jara nižší DPH než při objednání domů. Změn, které definitivně schválili poslanci, je mnohem víc. Projděte si podrobnosti.
Spotřební daň z piva nestoupne – vláda naopak už dřív snížila daň z přidané hodnoty na točené pivo. Koalice také souhlasila s pirátským návrhem na větší osvobození domácího vaření piva od spotřební daně – nově až do objemu 2000 litrů místo současných 200 litrů. U takzvaného tichého (nešumivého) vína zůstane spotřební daň nulová.
Schválená novela nepotěší ani kuřáky. Spotřební daň sice rostla už v předchozích letech, ale pokaždé o dvě až tři koruny za krabičku, zatímco teď má jít podle ministerstva financí přinejmenším o 5,40 koruny. Ve výsledku – po započtení DPH – by tak krabička s dvaceti kusy měla podle tabákových firem zdražit o 12 až 13 korun. Nové sazby začnou platit 1. března s tříměsíčním přechodným obdobím pro doprodej zásob, od 1. června půjde prodávat už jen cigarety s novou sazbou daně.
Spotřební daň z cigaret stoupne z 27 na 30 % u procentní části sazby a z 1,46 na 1,61 koruny za kus u pevné části sazby daně, nejméně však z 2,63 na 2,90 koruny za kus. Zhruba o desetinu vzroste daň také u doutníků, tabáku ke kouření, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků.
Schillerová chtěla původně víc zdanit i hazardní hry. Nakonec si vezme víc peněz jenom od relativně nejméně škodlivých loterií včetně Sportky. U loterií, bing a takzvaných živých her stoupne sazba z dosavadních 23 na 35 procent. Původní návrh počítal se zvýšením na 30 procent, vyšší sazbu prosadil Ondřej Veselý z ČSSD. Podle něj jsou loterie vysoce ziskové a tomu by mělo odpovídat i jejich zdanění.
Hospodaření Andreje Babiše má jediný cíl: okamžitě zvyšovat jeho popularitu. Musí být dobře vidět, musí se dobře prodávat. A budoucnost? Po nás ať přijde potopa! A ti, co přijdou vládnout po něm, budou s prázdnou kasou prakticky odsouzeni k neúspěchu.
„Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím,“ říkal svého času Andrej Babiš. Ve vládě pak rozdával plnými hrstmi. Teď ohlašuje škrty a šetření. A chce od nás příspěvek na své deficity: daně porostou.
Zdanění ostatních druhů hazardu – tedy kurzových sázek, tombol nebo takzvaných turnajů malého rozsahu – nakonec zůstane na dosavadní úrovni. Vláda totiž netrvala na svém původním záměru zvýšit daň pro tuhle skupinu z 23 na 25 procent. Nestoupne ani zdanění výherních automatů – pro takzvané technické hry platí už teď sazba 35 procent (minimálně 100 korun za přístroj za den).
Poslanci zrušili osvobození výher nad jeden milion korun od daně z příjmů. Výherci v loteriích, sázkách nebo jiných hazardních hrách tak mají nově začít platit 15% srážkovou daň. Schillerová původně prosazovala zdanění už od hranice sto tisíc, poslanci ale zvýšili limit na desetinásobek. Jde o jeden z mála pozměňovacích návrhů, který do vládního návrhu prošel.
Poslanci také z vládního balíčku vyjmuli zdanění plynu určeného pro vytápění v domovních kotelnách.
Poplatek za vklad do katastru nemovitostí v příštím roce stoupne na dvojnásobek – z dosavadních 1000 na 2000 korun. Poplatek se naposled zvyšoval od roku 2012. I tehdy to byl skok: z 500 na 1000 korun.
Ministerstvo teď zdražení prosazovalo s tím, že „zvýšením na dvojnásobek by byla alespoň částečně pokryta inflace, ke které došlo od roku 2012, a alespoň částečně zohledněny vyšší administrativní náklady řízení vedených katastrálními úřady v důsledku rekodifikace soukromého práva“. O úsporách, které naopak mohla přinést postupující digitalizace katastru i obecně elektronizace veřejné správy, se nezmiňuje.
Ve skutečnosti nebyla inflace od roku 2012 víc než dvojnásobná – ceny stouply zhruba o desetinu. Druhý důvod podrobněji vysvětluje ministerstvo zemědělství. Právě pod něj katastrální úřady ve vládě spadají.
Zrušením daňové výhody ušetříme dvě miliardy ročně, plánuje ministryně Jana Maláčová. Využila by je i na takzvané zálohované výživné.
Ministryně by ráda omezila daňovou slevu na manželku či manžela. Jak se na její nápad dívají ekonomové, politici a daňoví odborníci?
„Došlo k významnému navýšení nákladů, které souvisí se zasíláním oznámení majitelům nemovitostí. Od roku 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník, je o změnách v katastru informován výrazně větší počet osob. Český úřad zeměměřický a katastrální od té doby rozesílá upozornění všem dotčeným osobám ke každému návrhu k provedení změn v zápisu do katastru před jeho vlastním provedením. Toto opatření významně chrání majitele nemovitostí před podvodnými převody, které se v minulosti stávaly,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
„České poplatky za vklad jsou v současnosti prakticky nejnižší v celé Evropě. Na Slovensku se platí v přepočtu zhruba 1800 českých korun, při zrychleném zápisu do dvou týdnů pak dokonce 7200 Kč. Paušální částku využívá rovněž Nizozemsko, kde je přibližně 4000 Kč. V Rakousku je to 60 eur a k tomu 1,1 procenta z ceny nemovitosti. V Německu je poplatek podle hodnoty nemovitosti, v případě rodinného domu obvykle 400 eur,“ připomíná předseda katastrálního úřadu Karel Večeře.
Opoziční návrh na zrušení daně z převodu nemovitostí opět neprošel. Podle kritiků jde o nemorální zdanění už jednou zdaněných peněz.
Vládní koalice prosadila také zdanění rezerv pojišťoven včetně životního pojištění. Ministerstvo financí tvrdí, že chce jenom odstranit nesystémovou výjimku a výhodu, díky níž si můžou pojišťovny snižovat daňový základ. Nově se má daňová uznatelnost omezit jenom na rezervy podle pravidel evropské směrnice Solvency II, což je podle ministerstva odolnější způsob vůči případnému nadhodnocování ze strany pojišťoven.
Může si stát vzít deset miliard z pojišťoven? Nezačnou jim chybět, když přijde velká pohroma a budou se muset vyplácet pojistky?
Asociace přišla i s konkrétním odhadem, jak by se zdanění dotklo klientů. Místo rizikového pojištění ale počítá investice.
Schillerová odmítá argumenty pojišťoven i opozice, podle nichž vyšší zdanění povede k omezení tvorby rezerv. Pojišťovny by je podle ní měly vytvářet kvůli vlastní stabilitě, ne primárně kvůli získání daňové výhody, uvedla.
Podle šéfa České asociace pojišťoven Jana Matouška však takové zdanění potrestá obezřetnost pojišťoven. Vláda prý projídá budoucí daňové výnosy a přinese zdražení klientům. Zdanění sebere pojišťovnám kolem deseti miliard korun.
Z dalších změn, které poslanci schválili, zaujme ještě zdanění úrokových příjmů z takzvaných korunových dluhopisů vydaných před rokem 2013. Podle ministerstva financí se tím odstraňuje nekoncepční výjimka.
„Z novely bylo naopak vypuštěno původně plánované zrušení osvobození plynu pro domovní kotelny od daně ze zemního plynu,“ připomíná David Borkovec ze společnosti PwC Česká republika.
Ministryně financí Alena Schillerová vysvětlovala zvýšení daní a poplatků mimo jiné tím, že za posledních deset let stoupla jak inflace, tak mzdy. Reaguje na to ovšem hlavně v případě, když je potřeba ohlídat si, aby kvůli tomu neklesaly příjmy státu.
Když má stejný argument lidem pomoct, odmítá ho. Příkladem jsou návrhy Pirátů a ODS na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Ta zůstává na stejné úrovni dokonce už od roku 2008 (katastr jenom od 2012), ale navzdory inflaci i růstu mezd ji Schillerová odmítá zvýšit.
Inflaci a růst mezd odmítla Schillerová zohlednit i při hlasování o dalším opozičním návrhu: Limit pro daňové osvobození příležitostných příjmů se mohl zvýšit z 30 na 36 tisíc ročně, i tohle ale koaliční poslanci odmítli.
"Ten pocit, když slíbíš, že žádné daně nezvýšíš, ale pak zjistíš, že dárečky pro voliče jako sleva na jízdné, něco stojí 🧐"
— Michal Bláha (@michalblaha) November 7, 2019
via @STANcz pic.twitter.com/XTKgZaDrLI
Petr Kučera
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 11. 2019 20:45, chk
Majitel firmy (v dobách zlých), když má ztrátu, nejdříve snižuje své náklady. Prostě šetří. Když nestačí ani to, propouští.
Co dělá Bureš? Při dlouhodobém vysokém růstu hospodaří se ztrátou (včetně 'zlých' EU dotací), nabírá nové zaměstnance a dojí bezbranné (daňové poplatníky) skrzevá zvyšování daní.
Nevím, ale jako dobrý hospodář mi nepřijde. A pokud mě paměť neklame, takhle ten svůj nakradený podnik neřídil. Pokud mě paměť neklame, sliboval opak.
Co ale nechápu úplně ze všeho nejvíc, proč mu to ta třetina národa baští...
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 11. 2019 5:18, jan
S jakou ztrátou? To jste kde zjistil? Lžete pane, jenom proto, abyste si mohl kopnout do Babiše, nebo to máte v rodině?
V diskuzi je celkem (42 komentářů) příspěvků.