Spor o návrat rodin Islámského státu. Berlín chce ze Sýrie přivézt jen děti bez matky, soudy to odmítají
Mají se ženy a děti radikálů takzvaného Islámského státu vrátit do Evropy, nebo by s ohledem na bezpečnostní rizika měly zůstat na Blízkém východě? Toto dilema svírá nejeden stát západní Evropy v čele s Británií, Francií, Belgií a Německem. Právě Berlín řeší případ tří dětí islamistů uvízlých v syrském táboře al-Hol, kde pobývají se svou matkou. Vláda chtěla ženu nechat na místě, proti oddělení dětí od matky se ale staví německé soudy.
Do severní části Sýrie ovládané samozvaným Islámským státem matka přišla v roce 2014 se dvěma staršími dětmi, kterým je nyní osm a sedm let. Jejímu třetímu potomkovi, kterého přivedla na svět přímo v Sýrii ještě před pádem radikálů, jsou pouhé dva roky.
Arabista: Islámský stát otevřel Pandořinu skřínku, která se jen těžko zavře. Jeho propaganda stále žije
Číst článek
Podle původního rozhodnutí ministerstva vnitra pod vedením Horsta Seehofera z CSU se do Německa měla vrátit pouze trojce dětí bez jejich matky, která je do Sýrie přivedla. Resort přitom argumentoval tím, že matka může znamenat hrozbu pro národní bezpečnost, proto by se do Evropy vracet neměla.
Nejvyšší správní soud v Berlíně se ale ve čtvrtek postavil proti. Během slyšení rozhodl, že se děti musí vrátit do Německa společně s matkou. Po návratu z Kurdy kontrolovaného tábora al-Hol na severu Sýrie totiž traumatizované děti budou matku potřebovat. Kromě toho soudci v rozhodnutí uvedli, že vláda neprokázala žádné konkrétní bezpečnostní riziko, které by žena měla podle vnitra představovat.
Čtvrtečním verdiktem tak soud tak potvrdil dřívější rozhodnutí správního soudu v Berlíně. Ten už v létě vyzval ministerstvo zahraničí, aby nechalo ověřit identitu tří dětí a následně zajistilo jejich návrat společně s matkou – německou občankou původem z Dolního Saska.
Váhavý postoj Evropy
V syrském táboře al-Hol se v současnosti nachází téměř 70 tisíc žen a dětí, mezi nimiž je asi 12 tisíc cizinců. Kurdové opakovaně vyzývaly dotčené země, aby před problémem nestrkaly hlavu do písku a převzaly si své občany na své území. Země západní Evropy ale od bývalých radikálů Islámského státu i jejich rodinných příslušníků ale dávaly ruce pryč – přijímaly je jen velmi výjimečně a ve velmi malých skupinkách. Ve většině případů šlo navíc pouze o děti.
Byla královnou večírků a pracovala v armádě, odešla ale k Islámskému státu. Teď se má Irka vrátit domů
Číst článek
Například Belgie poprvé přijala šest osiřelých potomků členů „Islámského státu“ teprve letos v červnu. Těsně předtím souhlasila s převzetím 12 dětí Francie, která ještě o něco dříve - už v březnu - přijala pět sirotků po francouzských členech Islámského státu. Podobně odmítavý postoj po celou dobu razily i Velká Británie či Německo.
O postoji Berlína k rodinám „Islámského státu“ v říjnovém rozhovoru pro iROHLAS.cz promluvila i německá odbornice na Blízký východ Muriel Asseburgová, podle níž zatím nebylo o přístupu německé vlády k návratům svých občanů-radikálů definitivně rozhodnuto
„Na severovýchodě Sýrie v současnosti probíhá mise za účasti německého ministerstva zahraničních věcí, která se snaží zmapovat situaci na místě. Německo zatím přijalo jen pár dětí (bojovníků Islámského státu), konečné rozhodnutí o tom, zda se přihlásit k odpovědnosti za tyto lidi s německým občanstvím, ale stále nepadlo,“ uvedla Asseburgová,
Podle ní by pro „velké a bohaté“ Německo neměl být problém vzít tyto lidi zpět. Připouští ale, že takové rozhodnutí bude – zejména s ohledem na nutnost je neustále monitorovat – znamenat poměrně vysoké náklady.
„Někteří se nikdy nevzdali ideologie Islámského státu, děti vyrostly v hrůzostrašném prostředí a byly vychovávány i vyučovány podle islamistických pravidel. Není to tedy jenom o tom přivézt je zpátky do Německa,“ dodala s tím, že v případě některých bude opětovná integrace do společnosti velmi obtížná, ne-li nemožná.
Situace uprchlíků na Balkáně je kritická. Je třeba říct nahlas, že ne všichni zimu přežijí, říká antropoložka
Číst článek
Obrat
Zatímco Německo, Francie a Belgie od počátku razí poměrně přísnou politiku vůči přijímání rodin takzvaného Islámského státu, například Irsko je v porovnání s nimi spíš benevolentnější. Právě do Irska se má z tábora Ajn-Ísa v nejbližší době vrátit Lisa Smithová – bývalá pracovnice irské armády, která na Blízký východ odešla v roce 2015.
V čele nejstriktnějších zemí však stojí Velká Británie, která odmítala přijímat i ženy s dětmi a mnohdy jim s cílem zabránit jejich návratu odebírala i občanství. To byl případ i Britky Shamimy Begumové, kterou úřady zbavily občanství letos v únoru.
Podle odborníků ale turecká ofenziva v Sýrii přinesla zlom. Po jejím říjnovém zahájení evropské státy včetně Británie začaly projevovat větší ochotu přijímat alespoň děti mrtvých nebo zajatých islamistických bojovníků.
„Po turecké ofenzivě došlo ke skutečně velké změně. Je ale otázkou, v jakých počtech repatriace proběhne,“ řekl v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz vedoucí Centra pro bezpečnostní studia na Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš s tím, že ve zmíněných zemích rostou obavy, že uprchlí radikálové doputují do Evropy na vlastní pěst.
„Tyto státy proto docházejí k závěru, že je minimálně v případě žen a dětí možná lepší se o nějakou repatriaci pokusit,“ dodal.
