Článek
V oznámení stojí, že organizace byla na seznam zařazena v souladu s federálním zákonem „O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace”.
Člověk v tísni na svých internetových stránkách mimo jiné uvádí, že v Rusku byla přijata nebo zpřísněna řada zákonů výrazně omezujících opoziční projevy a že organizace v zemi podporuje občanskou společnost a pomáhá politicky perzekvovaným.
Síla Mordoru se rozšiřuje, líčil šéf Člověka v tísni studentům situaci v politice
Člověk v tísni uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán,” stojí ve výroční zprávě za rok 2018.
O zařazení Člověka v tísni na černou listinu rozhodl náměstek ruského generálního prokurátora ze 7. listopadu.
Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.
Člověk v tísni pomáhá od roku 1992
Historie nevládní neziskové organizace Člověk v tísni sahá až do roku 1992, kdy skupina novinářů působících v krizových oblastech celého světa v čele s Jaromírem Štětinou založila novinářsko-humanitární tým Epicentrum, který začal pomáhat ve válkou zmítaném Náhorním Karabachu.
Z organizace se poté stala nadace, která působila pod Lidovými novinami. V březnu 1994 byla zaregistrována Nadace při České televizi Člověk v tísni. V dubnu 1999 byla nadace přeregistrována na obecně prospěšnou společnost.