Mnozí zaměstnanci, studenti nebo penzisté si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností. V jejich případě se přitom jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, v čem je tato činnost zvýhodněna?
Při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti. Při nižších ziscích se jedná o výraznou legislativní pomoc, neboť při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být zaplaceno alespoň minimální sociální a zdravotní pojištění i při ztrátě.
Pokud si někdo začne přivydělávat na „vedlejšák“, co si musí ohlídat?
I při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je potřeba si řádně plnit oznamovací povinnost u všech „daňových institucí“, tedy i například u zdravotní pojišťovny, aby byl v počítačovém systému správně veden výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Zaměstnanci vykonávajícímu vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se již při měsíční mezeře v zaměstnání kvůli změně zaměstnavatele mění na toto období vedlejší činnost na hlavní se všemi důsledky při placení zdravotního pojištění. Jinými slovy, pokud OSVČ nemá po část roku souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, nemá zákonný důvod pro to, aby činnost byla považována za vedlejší a samostatná výdělečná činnost se na toto období mění na hlavní. Tuto skutečnost je třeba oznámit České správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně do osmi dnů.
Jak vysoký je skutečný vyměřovací základ pro výpočet odvodů u vedlejší činnosti?
OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost platí zdravotní pojištění vždy ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí tedy dodržet minimální vyměřovací základ. Skutečným vyměřovacím základem pro výpočet sociálního i zdravotního pojištění je polovina daňového základu. Při hrubém zisku, tedy příjmu poníženého o výdaje, ve výši například 200 000 korun činí skutečný vyměřovací základ 100 000 korun. Roční sazba sociálního pojištění je 29,2 % z vyměřovacího základu a činí tak 29 200 korun (100 000 krát 0,292 = 29 200). Roční sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu a činí 13 500 korun. Zde se jedná o skutečný vyměřovací základ podle skutečného hrubého zisku, v našem příkladu tedy 200 000 krát 0,5).
Pro porovnání – při hlavní činnosti činí minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění za celý kalendářní rok 2019 částku 196 194 korun. Minimální vyměřovací základ pro rok 2020 činí 209 010 korun.
Stačí tisíc korun měsíčně. Začněte si odkládat ještě dnes. |
Pokud někdo vykovává vedlejší samostatnou činnost, musí vždy podávat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích?
Ano, musí vyplňovat a odevzdávat daňové přiznání na finančním úřadu a přehledy o příjmech a výdajích na místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Termíny jsou přitom shodné jako pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
Co hrozí, když někdo tyto doklady neodevzdá?
Praxe ukazuje, že některé OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost své zákonné povinnosti skutečně podceňují. Za toto neplnění mohou být uloženy vysoké sankce. Za nepodání přehledu mohou obě instituce vyměřit pokutu až do výše 50 000 korun. Na to je potřeba pamatovat i při nízkém ročním zisku v řádech desetitisíců korun.
Kdy se neplatí sociální pojištění?
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být sociální pojištění vůbec placeno, když je hrubý zisk do limitu. Pro rok 2020 je to částka 83 603 korun (32 510 Kč x 1,0715 x 2,4 = limit 83 603). Lze mít tedy vyšší příjem a neplatit sociální pojištění. Pro srovnání – za celý kalendářní rok 2019 je limitem částka 78 476 korun.
Co když si někdo přivydělává samostatnou vedlejší činností jen po část roku, jak je to s odvody na sociální pojištění?
Při výkonu vedlejší činnosti po část roku se limit poměrně snižuje, proto například při hrubém zisku za šest měsíců ve výši 75 000 korun se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti platí. Limitem pro neplacení sociálního pojištění je v takovém případě částka 41 802 korun (83 603/12 = 6 967 krát šest měsíců výkonu vedlejší činnosti = limit 41 802).
