Člověk v tísni není první organizací, která v Rusku končí. Odstraňování ‚neziskovek’ je v zemi na denním pořádku |
Rusko zařadilo Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací 7. listopadu. V praxi to pro organizaci znamená zákaz činnosti. Petříček bezprostředně po zveřejnění této informace na počátku tohoto týdne označil důvody ruského kroku za absurdní a uvedl, že bude Zmejevského žádat o vysvětlení.
„Situace kolem Člověka v tísni si žádá rychlou reakci. Ruský velvyslanec byl na ministerstvo zahraničí předvolán již dnes. Nechtěl jsem, aby se čekalo na můj návrat ze zahraničí. Zastoupil mě proto náměstek Martin Povejšil. Až se vrátím, budeme koordinovat další kroky, a to i na mezinárodní úrovni,“ zdůvodnil dnes Petříček na twitteru, proč ministerstvo ruského velvyslance předvolalo už dnes.
Podle vyjádření ministerstva Povejšil požádal Zmejevského o vysvětlení, proč byla organizace Člověk v tísni zařazena na seznam nežádoucích organizací, a vyjádřil nad ruským krokem znepokojení. „Velvyslanec ujistil náměstka, že bude tlumočit stanovisko české strany v Moskvě,“ uvedla česká diplomacie. V tiskévém prohlášení také upozornila na to, že Člověk v tísni je významná a uznávaná česká obecně prospěšná společnost, která se věnuje humanitární, rozvojové, vzdělávací a lidskoprávní oblasti a působí ve více než 50 zemích.
Organizace Člověk v tísni byla v Rusku označena za nežádoucí. ‚Čekali jsme to, ale pracovat nepřestaneme‘ |
Rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Organizace ze seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.
Člověk v tísni na webu uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním,“ stojí ve výroční zprávě organizace za rok 2018.
Česko-ruské vztahy letos negativně ovlivnilo několik událostí. V březnu si ministerstvo Zmejevského předvolalo kvůli problémům s byty, které patří Česku, ale na základě mezinárodních dohod je využívá ruská ambasáda. Podle médií tyto byty ambasáda v rozporu s dohodami pronajímala třetím osobám. V září Zmejevskij musel na ministerstvu vysvětlovat výroky ruského ministra kultury Vladimira Medinského, který kvůli sporu o sochu sovětského maršála Ivana Koněva přirovnal starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistickým pohlavárům.
V červnu vyvolal v Česku pobouření návrh ruských poslanců, aby účastníci vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. Iniciativu odsoudily obě komory českého Parlamentu a Zmejevského si kvůli tomu předvolal prezident Miloš Zeman, který návrh označil za drzou provokaci.
