Česko vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšíření dolu Turów

Ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Pokud se polská strana přesto rozhodne těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnicí stěny bránící odtékání podzemních vod.

„Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turówě pokračovat,“ oznámil v pátek ministr životního prostředí Richard Brabec (za ANO).

Nesouhlasné stanovisko ministerstva už v úterý vzala na vědomí vláda. Proti rozšíření hnědouhelného dolu se vyslovili také obyvatelé severočeských obcí. Obávají se především ztráty přístupu k pitné vodě.

„Hlavně ve Václavicích jsou už teď lidé, kteří nemají pitnou vodu ani v minimu, natož v dostatku. Mělo by v tom stanovisku z našeho pohledu zaznít, že neexistuje žádný krizový plán, jak se budou lidi zásobovat vodou třeba za pět let, kdy se těžba k nám přiblíží,“ nechal se slyšet jeden z iniciátorů petice proti rozšíření Turówa Milan Starec.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) také v úterý navrhl, aby Česko celou věc řešilo na úrovni Evropské komise. Podle Brabce by ale takový postup byl zatím předčasný. Připouští ale, že i přes technická opatření hrozí výrazný pokles hladiny spodní vody především v oblasti Uhelné, Hrádku nad Nisou a dalších obcí. O vodu by podle ministra mohly přijít tisíce lidí.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.

Důl se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Lidé z pohraničí se obávají, že rozšíření těžby může znamenat ztrátu pitné vody na české straně a miliardové náklady na její zajištění.