Co kdyby se knížka četla i rukama? Co kdybyste si napsaný příběh mohli dotvořit? Kreslit, stříhat, otvírat okýnka. Vše, co jen papír dovolí. Marcela Konárková chtěla knížky pro děti posunout dál. Chtěla je interaktivnější a hravější, aby rozvíjely jejich fantazii a kreativitu. A tak založila POP – PAP.
Knižní nakladatelství má dnes své zastoupení ve více než 50 knihkupectvích, hračkářstvích a galerijních obchodech v Česku i na Slovensku, ale v prodeji jsou knížky také v Itálii, Portugalsku a v Japonsku.
Nakladatelství se skrz interaktivní knížky dostává k dětským i dospělým čtenářům teprve třetím rokem, ale přesto stihlo posbírat několik úspěchů v podobě nominace na Zlatou stuhu a Czech Grand Design nebo čtyřnásobného zařazení do katalogu Nejlepší knihy dětem.
Jednatřicetiletá ilustrátorka měla ke knihám a malování blízko už odmalička. Sklony ke kreslení zdědila po praprarodičích, s prarodiči o prázdninách malovali a rodiče ji v tvorbě podporovali. Se sourozenci si hrála na to, že otevřela knihkupectví a prodávala knížky. Reálný začátek jejího podnikání pak odstartovala práce na vysoké škole.
Na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni tehdy dostala zadání vytvořit popupovou autorskou knihu. A protože Konárkovou zajímala kultura a na trhu jí chyběla kniha pro děti o českém výtvarném umění, rozhodla se vytvořit příběh Artura, který se skrze odkrývací, vysouvací nebo posouvací okénka, 3D obrázky i rozkládací plakát ocitá v Galerii českého umění – v dílech malířů Emila Filly, Kamila Lhotáka, Františka Kupky, Jana Zrzavého či Toyen.
Právě na školní práci si vyzkoušela, co všechno vydání knihy vůbec obnáší. Potřebovala získat souhlas od nositelů autorských práv k dílům použitým v knize, najít vhodnou knihárnu, která by byla schopna knihu vyrobit v požadované kvalitě a dostupné ceně tak, aby ji nemuseli posílat do Číny, a především na výrobu sehnat finance.
Dohromady 300 tisíc získala Konárková díky crowdfundingu a také fondu ministerstva kultury, které její knihy podporuje i dnes. Autorská práva získala i díky Národní galerii a vhodnou knihárnu pak objevila v Domažlicích. A protože byla s výsledkem spokojená, navázala s ní další spolupráci.
„Celý proces přípravy trval více než rok a kniha byla úspěšně vydána v červnu 2015. Já jsem pak měla možnost jezdit do škol a knihoven po celé ČR, číst z ní dětem a pořádat výtvarné workshopy. V tu dobu tu žádná jiná podobná kniha nebyla. Děti z ní byly doslova u vytržení. Jejich nadšení, zájem a výtvarný projev mě vyburcovaly k tomu, že jsem se rozhodla podobné interaktivní knihy vydávat,“ dodává Konárková.
O rok později tak díky sestavenému týmu a vstupní investici necelých 800 tisíc zakládá knižní nakladatelství a dává dohromady první knížky, například titul „Byl jednou jeden domeček“, který je jedním z nejprodávanějších.
„Jde o básničku, kterou miluju od dětství. Věděla jsem, že do každé knížky chci dětem vložit prostor, aby se kreativně vyřádily a uplatnily vlastní fantazii i tvůrčí nápady.“
Domeček je vytvořen technikou vyřezávaných ilustrací z barevného a recyklovaného papíru, kde děti díky připraveným šablonkám mohou frotážovat, obkreslovat, prosvětlovat, a tím vznikají nové a nové příběhy, které si samy děti vymyslí, a prožijí tak další dobrodružství. Aktuálně je i tento titul vydán dvojjazyčně, a tak se děti hravou formou učí anglický jazyk.
Konárková v hlavě už delší dobu nosila ještě jeden knižní sen. „Chtěla jsem vytvořit edici pohádek, takový ‚Špalíček pohádek 21. století‘, se kterým si děti rády zalezou do postele a budou si jej moci číst samy i s rodiči, něco se přiučí, a hlavně se budou těšit na pokračování,“ vysvětluje ke svému aktuálnímu projektu, který měl v říjnu premiéru na mezinárodním veletrhu designu Designblok.
Díky povídání s rodiči, které potkávala na svých workshopech a designových přehlídkách, zjistila, že jim na našem trhu chybí pohádky s tematikou současného světa.
Rozhodla se tak vytvořit třídílnou edici Báchrobky, Pouťovky a Zastávky. Ta vznikla v širší spolupráci s autorem Lukášem Csicselym, programovým ředitelem festivalu Jeden svět Ondřejem Moravcem a ilustrátorkami Ilonou Voverkovou, Marianou Francovou a Ivetou Merglovovou.
Výsledek jejich společné práce dětem vhodnou formou přibližuje tabuizovaná témata, jako je smrt, strach nebo hledání vlastní identity i třeba v kontextu sexuální orientace.
