Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: čtk

Ústavní soud o trochu zlepšil právní Kocourkov kolem veřejných zakázek

Nejen naše české právo je někdy plné překvapení. Někdy zruší to, co před nedávnem zavedlo, v očekávání pozitivních výsledků. Jedním z takových učebnicových příkladů probádávání slepých cest jsou tanečky okolo zavedení a zrušení poplatku za podání podnětu k tzv. antimonopolnímu úřadu, jak se lidově říká Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Před pár dny tento poplatek, zavedený v roce 2017, autoritativně zrušil Ústavní soud.

Geografickou zajímavostí je, že oba aktéři našeho příběhu – ÚOHS i náš soud soudů tedy Ústavní soud ČR sídlí v krásném statutárním městě Brně, takže to neměli v řízení k sobě daleko.

Ale již vážněji, v zásadě nutno zrušení tohoto neúprosného poplatku přivítat. Nalijme si čistého hospodářského piva: poplatek vytvářel umělou a zlomyslnou překážku pro přezkoumávání veřejných zakázek. Jak už název napovídá, veřejná zakázka nesmí být neveřejná či dokonce tajná, proto je i struktura veřejných (!) zakázek principiálně postavena na veřejné kontrole. A když zavedete desetitisícový poplatek za podnět, jak se tomu stalo v Česku před dvěma lety, tak to určitá bariéra z prapodstaty věci je, ne, že ne.

Paradoxně problematičnosti citovaného poplatku si byl nepřímo vědom i sám ÚOHS, který i za jeho účinnosti prověřoval, byť v určitém zjednodušeném modu, i podněty nezaplacené. Což nutno z přirozených právních pozic pozitivně ocenit. Určitě je chvályhodné, že náš ústřední orgán státní správy autoregulativně modifikoval tuto tvrdost zákona zavádějícího citovaný přísný poplatek.   

Stát nevěří vlastním ministerstvům nebo obcím a krajům?

Na závěr glosy si dovoluji zmínit jeden opomíjený, takřka kafkovský aspekt. Obrovská nesmyslnost předmětné poplatkové taxy se vyznačovala mimo jiné i tím, že od ní nebyly a nejsou osvobozeny ani orgány státní správy (včetně ministerstev) anebo obce a kraje. Pakliže hlavním účelem poplatku mělo být účinné bránění v podávání nedůvodných či dokonce šikanózních návrhů, proč pro pět ran do sbírky zákonů dopadal i na orgány veřejné správy? To stát nevěří vlastním orgánům? Není to jak z právního Kocourkova?

Podtrženo a sečteno – vítáme zrušení šikanózního desetitisícového poplatku, který byl de facto bariérou v přístupu k aplikaci práva na úseku veřejných zakázek. Je k obecnému prospěchu, že bylo posíleno kontrolní světlo dopadající na tuto oblast. Důvěřuj, ale prověřuj!

Autor je právník a publicista