Podzim představuje i pro řidiče osobních automobilů období se zvýšeným rizikem, jak je to u řidičů autobusů?
Je to podobné jako u ostatních účastníků silničního provozu s tím rozdílem, že je tam obrovská odpovědnost za několik desítek přepravovaných lidí. Když udělá chybu řidič osobního automobilu, je to problém, když udělá chybu řidič autobusu, následky mohou být mnohem horší. Proto musí být profesionalita řidiče autobusu skutečně maximální. To se odráží i na mnohem náročnějších zkouškách. Vždycky se říkalo, že řidičské oprávnění typu D je to nejvyšší, které můžete získat.
Dá se popsat, jak velký je rozdíl mezi řízením osobního auta a autobusu?
To nejlépe odrážejí reakce žáků, kteří si teprve začínají dělat řidičský průkaz na autobus. Zjišťují, že je autobus opravdu velký stroj, že se s ním málokde vejdou, že se autobus pomalu rozjíždí, že vzduchové brzdy mají větší prodlevu, takže se s autobusem hůř brzdí. Žáci, kteří si u nás začínají dělat řidičák, ať už na autobus, nebo na nákladní automobil, už třeba po čtrnácti dnech říkají, že se jejich styl jízdy v osobním autě vůči řidičům velkých vozů změnil. Že jsou k nim ohleduplnější a tolerantnější.
Souhlasíte s tím, aby bylo možné řídit autobus již od 18 let (nyní je minimální hranice 21 let), jak navrhují někteří tuzemští dopravci?
Jak se to projevuje?
Chápou, že s větším vozidlem si řidič musí více najet do křižovatky, že nevidí do mrtvých úhlů a tak dále. Opravdu bych doporučil, aby se i řidiči malých vozidel zkusili na silniční provoz podívat očima řidiče velkého auta. Určitě by to zklidnilo agresivitu, kterou někteří řidiči malých aut vůči řidičům autobusů a kamionů mají. Setkáváme se s tím v autoškole prakticky každý den.
Takže největší potíž je velikost?
Výkon motoru u autobusu je třeba 440 koní, to dnes mají i některá osobní auta. Poměr váhy a výkonu je ale nesrovnatelný. Na jedné straně máte dvě tuny u osobních automobilů a na druhé straně dvacet pět tun u autobusu. To se samozřejmě projeví na parametrech jako je akcelerace a manévrovatelnost. Rád říkám žákům, že řidičák typu B je takový první stupeň základní školy a D je maturita.
Autobus vzhledem ke své váze je tedy také náchylnější třeba k problémům způsobeným špatnou kvalitou silnice, nebo mokrou vozovkou.
Ano, to vyplývá už z koncepce vozidla. Autobusy mají motor vzadu a zadní náhon. To znamená, že už konstrukce naznačuje, že je autobus náchylnější třeba k přetáčivým smykům. Nejlepší řidič je ten, který se do žádné kritické situace nedostane. Samozřejmě občas se to stane každému, profesionál ale musí přesně vědět, jak v takové situaci reagovat. Řidič autobusu musí být každopádně opatrnější a předvídavější, protože řídí 25tunový kolos s devadesáti lidmi.
Slzy, vzlyky, vzpomínky. V Lysicích truchlili za mrtvou učitelku z nehody |
Takže musí přemýšlet víc dopředu, než řidič osobního automobilu?
Určitě ano. Předvídavost je velmi důležitá. Řidiči autobusu v tom trochu pomáhá i to, že oproti řidičům osobních aut sedí výš. Už ve výcviku učíme, že jízda musí být plynulá a že je nutné nechávat si větší rozestupy. Skutečně musí předvídat dvojnásob. K čemu by bylo řidiči autobusu třeba to, že byl na hlavní silnici, když by se dostal do dopravní nehody jenom proto, že mu někdo nedal přednost. Říká se, že řidič autobusu nesmí udělat chybu a i legislativa je pro něj proto přísnější, protože řidič autobusu nesmí za jízdy třeba kouřit, což řidič osobního automobilu může a jsou tam i další omezení.
Takže třeba zhoršená viditelnost, nebo horší kvalita vozovky je pro řidiče velkého dopravního prostředku logicky větší výzva, než pro řidiče osobního vozu?
Je to větší nárok na profesionalitu řidiče. Zhoršené klimatické podmínky jsou určitě náročnější pro řidiče autobusu, už jenom vzhledem ke zodpovědnosti, kterou má. Naší hantýrkou se říká, že když uděláte chybu v osobním automobilu, dostanete pět set korun pokutu. Když uděláte chybu za volantem autobusu, máte na krku pět paragrafů a hrozí vám pět let vězení. Je jasné, že když jiný řidič začne před autobusem prudce brzdit, řidič autobusu prostě nemůže dupnout na brzdy. Za sebou má třeba děti, nebo lidi, kteří stojí. Za ty všechny je řidič autobusu zodpovědný.
Dvě minuty. Jsem v šoku, řekl cestující, který autobus smrti těsně nestihl |
Chybí tedy osvěta?
Myslím si, že by osvěta ve smyslu, jak autobus reaguje a jak se s ním jezdí, pomohla zvýšit bezpečnost na silnicích. Bylo by dobré, kdyby se to dostalo do širšího povědomí řidičů malých aut. Musím říct, že třeba řidiči kamionů se k nám chovají lépe, jsou kolegiálnější a lépe rozumí problémům, které jsou s řízením velkých vozů spojené. Každá nebezpečná situace vyvolaná jiným vozem se jednoduše za volantem autobusu řeší daleko hůř.
Některé autobusy využívají celoroční pneumatiky, proč to tak je?
Ano, to je pravda, žákům říkám, že pneumatika je jako bota. Když mám špatné boty tak se v nich v podstatě nedá chodit. A pak můžu mít na léto sandály, na zimu teplé boty a nebo univerzální tenisky, ve kterých se dá chodit celoročně. Záleží to na okolnostech. Třeba v Praze jsou zimy poměrně mírné, takže má smysl používat celoroční pneumatiky. Pokud ale autobus jezdí každý víkend zájezdy do hor, tak tam si myslím, že celoroční pneumatika nemá co dělat, určitě bych v takovém případě celoroční pneumatiky nedoporučil.
Jak je s povinností mít sedadla pro cestující vybavená pásy?
To je striktně dáno zákonem. Zájezdové autobusy musejí mít pásy povinně. Jsou autobusy, které mohou jezdit rychlostí sto kilometrů v hodině s omezovačem. Pak jsou takzvané meziměstské autobusy. Jsou to typicky autobusy určené zhruba na padesátikilometrové vzdálenosti mezi městy a mohou jezdit podle schválení od 80 do 100 kilometrů v hodině. Lidé v nich mohou stát, některé pásy mají, některé ne. A pak jsou městské autobusy, tam se počítá s tím, že většina cestujících stojí a můžou jezdit maximálně okolo 60 kilometrů za hodinu a pásy pro cestující nemají.