Šnajdrův právník uvedl, že policie Šnajdra viní z převzetí úplatku ve výši 50 tisíc korun. Šnajdr obvinění z údajných manipulací se zakázkami nemocnice odmítá.
Kvůli přidělování zakázek v pražských nemocnicích policie už dříve obvinila mimo jiné podnikatele Tomáše Horáčka, bývalou ředitelku Nemocnice na Bulovce Andreu Vrbovskou nebo někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka.
„Poté, co budou provedeny neodkladné vyšetřovací úkony, budou obviněné osoby propuštěny,“ sdělila ČTK bez dalších podrobností Bradáčová.
Radiožurnál v úterý uvedl, že podle jeho dobře informovaných zdrojů byla spolu se Šnajdrem v kauze obviněna také bývalá šéfka nemocnice Vrbovská a její náměstkyně Marie Nushiová.
Podle přepisu Horáčkova výslechu, který má Radiožurnál k dispozici, byl tendr na urychlovače šitý na míru předem vybranému zájemci a oběma ženám, Vrbovské a Nushiové, dal několikamilionový úplatek právě Šnajdr. Ten už dřív toto nařčení odmítl, uvedl rozhlas.
O obvinění Šnajdra v pondělí informovaly Lidové noviny. Státní zástupce Zdeněk Matula poté v tiskové zprávě uvedl, že policie trestně stíhá pět lidí a dvě právnické osoby.
Podezřívá je ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, přijetí úplatku a podplacení. Případ souvisí s veřejnou zakázkou Nemocnice Na Bulovce na obnovu lineárních urychlovačů včetně příslušenství. Předpokládaná hodnota zakázky byla podle žalobce 120 milionů korun.
Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky hrozí obviněným dva až osm let vězení. Přijetí úplatku lze potrestat sazbou od šesti měsíců do pěti let a za podplácení je možné uložit roční až šestileté vězení, peněžitý trest nebo propadnutí majetku.
Šnajdr figuroval v kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase. Státní zástupce tvrdí, že Nečas, jeho žena Jana (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček v roce 2012 přislíbili poslancům Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra.
Trojice exposlanců původně čelila obvinění, Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že je v této věci nelze stíhat. Muži pak chtěli po státu téměř desetimilionové odškodné, nakonec po dohodě dostali částky v řádu statisíců korun.
Martin Šnajdr u soudu domáhá omluvy v kauze trafik (prosinec 2014):
