V úterý štrasburský soud řešil případ Vibeke Morrisseyové a Kena Joara Olsena, kterým Barnevernet odebral v roce 2015 dceru. Po tříletém boji u norských soudů získala rodina dítě loni na jaře zpátky.
Michaláková podala stížnost na Norsko k soudu pro lidská práva, kvůli odebraným dětem |
Ve prospěch Morrisseyové a Olsena v úterý rozhodl také Evropský soud pro lidská práva. Podle soudu Norsko v případu porušilo právo na soukromý a rodinný život tím, že po odebrání dítěte omezilo možnost kontaktu rodičů s dcerou pouze na čtyři a později šest návštěv ročně. Úřady podle soudu vycházely z toho, že dítě zůstane v pěstounské péči dlouhodobě, a vůbec nepočítaly s tím, že by se rodina opět sloučila.
Barnevernet dceru norským rodičům odebral především kvůli minulosti otce, který se jako člen gangu podílel na násilném vymáhání dluhů. Matka údajně trpěla lehkými psychickými potížemi. Podle svědků se z jejich bytu často ozýval křik. Po porodu sociální služba nabídla Vibeke bydlení v domově pro matky s dětmi, ta ale nesouhlasila a po týdnu odtud odešla. Poté Barnevernet dítě páru odebral.
Kauzu Michalákové a jejích synů bude po odvolání znovu řešit soud v Hodoníně |
Norský deník Dagbladet upozornil, že na Evropský soud pro lidská práva se obrací se stížnostmi na Barnevernet čím dál více lidí a v 35 případech štrasburský soud souhlasil, že se jimi bude zabývat. Počet žalob na Norsko podle listu Dagbladet roste od přelomového případu z 10. září, kdy soud rozhodl ve prospěch Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž Barnevernet rovněž krátce po porodu odebral syna a nechal ho adoptovat.
Norskou sociální službu Barnevernet dlouhodobě kritizují někteří rodiče a experti, podle nichž Barnevernet zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.
V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
„Považuji za klíčové, že ESLP výslovně upozornil, že Norsko omezuje na minimum styky rodičů a dětí a vůbec nevytváří podmínky pro budoucí vrácení dětí k rodičům,“ uvedl po úterním rozhodnutí štrasburského soudu v tiskové zprávě právník Pavel Hasenkopf z Petičního výboru na pomoc rodině Michalákových.
