Střed lázní tak znovu ožívá. „Proměnil se v kulturní a společenské centrum s atraktivní obchodní zónou a místem pro posezení u moderní gastronomie. Revitalizace uvedla kulturní památku do původního stavu a rozšířila možnost jejího využití zpřístupněním nových, dosud uzavřených míst,“ uvedl Chrastina.
Podle něj byl stav objektů kolonády už havarijní. „Projekt stavebních úprav se musel vypořádat s neutěšeným stavem železobetonových konstrukcí, částí izolací při maximálním zachování původních prvků a uskutečnily se pečlivé repliky. Byly velmi nákladné a připouštěly se pouze výjimečně. Objekt se vrátil ke své původní barevnosti,“ popsal Chrastina.
Lázeňská kolonáda v Luhačovicích je kulturní památkou České republiky. Pozdě funkcionalistický komplex je citlivě zapojený do okolní krajiny, je dílem brněnského architekta Oskara Pořísky. Tvoří ho tři vzájemně propojené objekty haly Vincentka a Velká a Malá kolonáda. Stavby vznikly na jižní straně lázeňského náměstí mezi roky 1947 až 1951. Kompozicí uzavírají prostor a tvoří protiváhu výrazných objektů Společenského domu Luhačovice, Jurkovičova domu a Domu Bedřicha Smetany.
Už od poloviny srpna je veřejnosti přístupná hala Vincentka. „Po rekonstrukci působí světleji, je vzdušná a barevně sladěná jako před sedmdesáti lety, kdy byla postavena. Tradičně se zde pořádají kulturní a společenské akce. Na jejích ochozech si lze v dosud nepřístupných částech prohlédnout stálou interaktivní expozici věnovanou vzniku a významu luhačovických minerálních vod včetně relaxační zóny. Do podzimu 2020 zbývá ještě dokončit restaurování sloupů,“ informoval Chrastina.
Mezi novinky na kolonádě patří druhé pítko Vincentky uprostřed kolonády, nově zřízené informační centrum umístěné v prostorách kolonády přilehlých k hale Vincentka, obchody i gastronomické provozy, replika mozaikové dlažby, obnovený světlík nad ústředním motivem mozaiky i rekonstrukce osvětlení. Zpřístupněná jsou nepoužívaná atria.
Generální ředitel lázní Eduard Bláha připomněl, že unést náklady na rekonstrukci pomohla snaha mnoha patriotů o zápis Luhačovic na seznam UNESCO. „Nebyla sice úspěšná, ale přinesla dotační prostředky,“ řekl Bláha. Luhačovice se snažily o zápis spolu s dalšími lázeňskými městy, od kterých se ale liší, proto byly z nominace vyškrtnuté. „ Mrzet by nás to ale nemělo. Luhačovice si zaslouží svůj vlastní jedinečný zápis, o který budeme spolu s vedením města i Národním památkovým ústavem usilovat,“ dodal Bláha.
Podle něj chtějí lázně snahu o zápis stvrdit v dalších letech obnovou areálu vodoléčebného pavilonu a slunečních lázní. S rekonstrukci nejrozsáhlejšího Jurkovičova areálu se počítá v roce 2022. Podle Chrastiny bude financování podobně jako u kolonády zajištěno z Evropské unie spolu s penězi Lázní Luhačovic.
Fotogalerie
run_function(‚hash‘,’fotogalerie-zlin-cz-list‘,’164658′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚2514‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚164658‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’fotogalerie-zlin-cz-list‘;‘,’a:0:{}‘); ?>
