Vznik pěny má spojitost s obsahem povrchově aktivních látek, které jsou schopny stabilizovat mikroskopickou vrstvičku vody, která bublinu drží pohromadě - tj. když se do vody dostane bublina vzduchu (v podstatě mechanických vmícháním při dopadu vodního proudu ve vodopádu nebo při příboji, případně ve vlnách, kde různé proudy v původně jednotné mase vody tečou různě rychle, což mezi proudnicemi vytvoří „mezery“ vyplněné vzduchem), tak se udrží díky povrchově aktivní látce trochu déle a výsledkem je pěna podobně jako u mýdla.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
Povrchově aktivní látky (detergenty) nemusí být nutně jenom „lidského“ původu, ale chová se tak i spousta metabolitů vylučovaných různými organismy, takže se pěna může tvořit i na lidmi neznečištěné vodě.
Vodní tříšť je naproti tomu soubor vodních kapiček, které byly odtrženy z hladiny větších vodních ploch větrem a vyneseny obvykle na krátkou vzdálenost do vzduchu. K odtrhávání kapiček dochází hlavně na hřebenech vln. U nás je vodní tříšť pozorována jen na meteorologických stanicích na březích vodních nádrží při silnějším nárazovitém větru, kde způsobuje zvlhnutí předmětů až do vzdálenosti několika set metrů od místa vzniku. Vodní tříšť patří k hydrometeorům.
