Šlo o civilní obřad bez vlajek a hymny, Kundera měl upřímnou radost, řekl listu Drulák. Velvyslanec doufá, že Kundera přehodnotí svůj postoj k publikační činnosti v češtině.
Nápad udělit Kunderovi české občanství se objevil po návštěvě premiéra Andreje Babiše ve Francii loni v listopadu. Že impuls přišel od Babiše, potvrdil Drulák i deníku Právo.
„To ale neznamená, že Kunderovi o občanství nepřemýšleli už dlouho před tím. Probírala to s nimi spousta lidí, ale nikdy nikdo v takto vysoké politické pozici. Sám jsem se jich na to několikrát ptal, ale reakce byly spíše negativní,“ sdělil velvyslanec.
Babiš si tehdy na facebookový účet napsal, že má zážitek na celý život. „Pozval jsme je k nám do Česka, kde nebyli 22 let a myslím, že by si české občanství, o které přišli po emigraci, zasloužili,“ napsal tehdy premiér.
Zákon umožňuje zjednodušené nabytí českého občanství těm, kteří ho předtím pozbyli, uvedl na dotaz ČTK v loňském roce mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Kratoška. Manželům Kunderovým by tak bývalo stačilo, aby přišli s rodným a oddacím listem a dokladem, který by prokazoval pozbytí českého státního občanství, na krajský nebo zastupitelský úřad.
Manžela disidenti nechtěli, návratem by ohrozil Havla, tvrdí po letech Kunderová |
„Ke znovunabytí státního občanství bývalým občanem ale nemůže dojít z úřední povinnosti. Dotčená osoba musí učinit aktivní projev vůle směřující ke znovunabytí českého státního občanství,“ dodal tehdy Krátoška.
Československého státního občanství Kunderu zbavil komunistický režim koncem 70. let. Jeden z nejznámějších českých autorů žije od roku 1974 ve Francii, od roku 1981 měl občanství francouzské.
Po listopadu 1989 Kundera několikrát navštívil Československo i poté Českou republiku, v roce 1995 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. Přebírala ji tehdy Kunderova manželka Věra.
V roce 2008 zveřejnil týdeník Respekt článek, který spekuloval o tom, že Kundera v 50. letech spolupracoval s StB. Věra Kunderová později prohlásila, že tento článek zdravotně zničil ji samou i jejího manžela
V textu tehdy historik Adam Hradilek upozornil na archivní dokument, který naznačoval, že Kundera v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Kdo ho doopravdy udal, však české instituce dodnes jednoznačně nerozřešily.
Kundera se proti vznesenému podezření důrazně ohradil, a dokonce uvažoval o žalobě na Respekt. Jedenáct světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu, ve společném prohlášení kauzu odsoudili jako „očerňovací kampaň“.
Brněnský rodák Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě. Jeho dílo čítá přes tři tisíce překladů do různých světových jazyků, autor nevystupuje na veřejnosti ani nepořádá autogramiády.
V češtině Kunderovo dílo vydává nakladatelství Atlantis, dosud vydalo šestnáct svazků. Čechům jsou tak k dispozici třeba romány Kniha smíchu a zapomnění (1975), Žert (1967), Nesmrtelnost (česky 1993) či Nesnesitelná lehkost bytí (1984). Kundera v posledních desetiletích píše ve francouzštině.
Premiér Babiš popisuje setkání se spisovatelem Milanem Kunderou (10. listopadu 2018):
