Ve vleklém příběhu na sebe narážejí poloinformace, unijní a české regule. LN proto sestavily sumář základních otázek a dostupných informací.
1. Jaký je závěr auditu?
Nikdo to zatím neodtajnil. Nicméně v létě uniklý návrh zprávy o auditu konstatoval, že premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů je: sice dal firmy do svěřenských fondů, ale zakládací listiny nechal sepsat tak, že jeho vliv trvá. Je to třeba on a jedině on, kdo může vyměnit správce fondu, bez něj a ve prospěch nikoho jiného nejde navýšit základní jmění a jedině jemu se firma v plném rozsahu vrátí, až jeho politické angažmá pomine.
Sněmovna projedná audit EK k údajnému střetu zájmů premiéra Babiše ve čtvrtek |
Je takřka vyloučené, aby závěrečné resumé změnilo tento základní postulát. Některé námitky Česka Brusel uznal, to ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sdělilo – neví se ale které, kolik a zda to mělo dopad na výši sankce. Neví se ani, jaké nápravné kroky Evropská komise doporučuje. Brusel zkoumal střet zájmů nejen vůči unijním regulím, ale i českým.
2. Co je to za audit?
Zpráva, která dorazila v pátek na MMR, se týká možného střetu zájmů premiéra vůči strukturálním fondům, konkrétně projektům, na něž dostal dotaci Agrofert. Jde o investiční akce, například na dnes již proslulou linku na inovativní toastový chléb Penamu.
Praha chce zveřejnit audit Evropské komise. Zkoumá, jaké jí hrozí sankce |
Tento audit se netýká zemědělských dotací. Agrofert je jedním z největších příjemců subvencí, ale právě těch zemědělských nárokových. Dostává je každý hospodář podle počtu hektarů, které obdělává, a zvěře, již chová. Agrodotace tu Brusel rovněž prověřuje, ale tento audit bude hotový až příští rok. Nicméně v předběžných závěrech i on shledal, že Babiš ve střetu zájmů je.
3. Je to finální zpráva?
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) a premiér, ústřední postava dramatu, říkají, že nikoli, Evropská komise, že je hotovo. Auditní zpráva o premiérově střetu zájmů je konečná, ale proces, na jehož konci je případná vyměřená sankce, ještě hotový není.
Audit jsem nečetla, říká ministryně Dostálová. Podle ní mohou české právo vykládat pouze tuzemské soudy |
Takže Česko může rozporovat výši korekce – peněz, které Brusel neproplatí – a může u evropského soudního dvora napadnout i doporučená opatření. Ale na znění auditu jako takového už to nemá vliv. Je to podobné, jako když u soudu padne pravomocný rozsudek. Odsouzený se může dovolat, ale odkladný účinek to nemá.
4. Proč je audit tajený?
Zpráva je v režimu „důvěrné“, dokud nedoběhne celý proces. Evropská komise ji odmítá zveřejnit s odkazem na vyhrazený režim, odmítá to i ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Jsou ovšem ještě další místa, jimž dokument dorazil, protože ve skupině, která vypracovává odpovědi do Bruselu na dané téma, sedí zástupci všech tzv. auditovaných osob.
Tedy MMR jako vrchní autorita nad tokem dotací v Česku, resort financí coby certifikační autorita, jež dává razítko, že platby mohou proudit, a úřady, pod něž spadají operační programy, odkud něco dostala firma z holdingu Agrofert. Tedy ministerstvo průmyslu, životního prostředí a Praha. Hlavní město, ústy primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), ladí se svými právníky, co by hrozilo, kdyby audit dalo ven. Protože vedení Prahy to udělat chce.
5. Kdy bude definitivně jasno?
Do Česka ještě nedorazil oficiální překlad zprávy. Až přijde, začne běžet dvouměsíční lhůta, dokdy má Česko odpovědět, jestli přijímá učiněné závěry a jak chce implementovat doporučení. Pak si obě strany sladí, na čem se neshodnou, následovat mohou bilaterální jednání. Tam by zástupci Česka předkládali argumenty a důkazy na podporu svých stanovisek, lhůta na to je 6 měsíců. Až pak Komise rozhodne o penězích – tedy kolik do českého rozpočtu neproplatí. Navíc lhůta neběží, když Brusel čeká na podklady nebo jejich doplnění.
Řízení o auditu k Agrofertu může dle unijních zdrojů trvat měsíce |
Suma sumárum se to může vléct klidně ještě rok – a to je varianta bez finále před evropským soudem. Pokud bude Česko namítat, že bylo kráceno na svých právech, může se tam obrátit, což ministryně Dostálová nevylučuje.
6. O kolik jde peněz?
V uniklé předběžné zprávě se hovoří o 450 milionech korun, audit zkoumal jen vybraný vzorek projektů Agrofertu podpořených z evropských dotací. Není ale jasné, jak vypadá vyměřená korekce ve finálním auditu. Server Deník N v úterý uvedl, že podle jeho zdrojů činí korekce původních 450 milionů. Info.cz zase informovalo, že je to suma zhruba poloviční.
Evropští zelení vyzvali Komisi ke zveřejnění auditu o Agrofertu. Chtějí navrhnout misi europoslanců do Česka |
Obecně: firma hradí výdaje nejdřív ze svého, pak jí je proplatí Česko ze státního rozpočtu a jemu pak výdaje proplatí Evropská unie. Ve zkoumaném „agrofertím“ vzorku jsou zastoupeny všechny situace. Nazpátek to půjde analogicky: Brusel bude chtít peníze zpět po Česku a zdejší úřady pak musejí vymáhat finance zpátky od příjemce podpory, tedy jednotlivých firem Agrofertu. Babiš i Agrofert odmítají, že by něco udělali špatně. Bude li Agrofert případnému vracení vzdorovat, dojde na správní soudy.
7. Kdo s Komisí komunikuje?
Oficiálně úředníci. Každá auditovaná osoba má zástupce ve skupině, která společně chystá odpovědi a námitky, přičemž koordinátorem je MMR. Ministryně Dostálová v úterý uvedla, že obsah zprávy sama nezná a ani nechce znát, aby celá akce neměla politickou pachuť. Stejně má, protože premiérův možný střet zájmů dopadá na všechny resorty ve správě hnutí ANO, a to je i MMR.
8. Může Evropská komise mluvit do českých zákonů?
Může – a taky že to opakovaně dělá. Tak třeba Komise zažalovala u evropského soudu Polsko kvůli zákonu o soudcích. Zkušenosti má i Česko, před pár roky – po pětiletém procesu – vyhrálo ve sporu o přebytečné zemědělské zásoby před vstupem do EU.
Babiš je podle auditu ve střetu zájmů, píše týdeník. Jde o finální verzi, tvrdí Evropská komise |
Premiér se na unijní instituci osopil, že není autoritou, jež by mohla vykládat tuzemské zákony, konkrétně ten o střetu zájmů, přezdívaný lex Babiš, v jehož důsledku vložil Agrofert do svěřenských fondů. Zákon sám neříká, jak má politik střet zájmů vyřešit, a svěřenské fondy jsou standardní nástroj i ve světě. Zádrhel je podle prvních závěrů Komise v detailu, a sice, že Babiš fondy konstruoval tak, aby vliv neztratil. Mezi doporučeními může být tudíž i to, aby premiér holding skutečně prodal nebo vložil do takzvaného slepého fondu, kde obmyšlený ani nevybírá správce. Nebo když nechce, aby nebyl premiérem; stanovisko unijního právního servisu navrhovalo jako nekolidující resort například kulturu.
9. Co na to politici?
Ve čtvrtek bude o zprávě, kterou zatím skoro nikdo neviděl, jednat sněmovna. Na program chtějí tento bod zařadit všechny strany kromě hnutí ANO, které ale avizovalo ústy předsedy klubu Jaroslava Faltýnka, že diskusi nebude vetovat; hlasů by na to mělo dost, stačí čtyřicet poslanců a ANO jich má 78. Zabývat se podezřeními kolem finální auditní zprávy chce i koaliční partner, ČSSD.
Evropská komise zaslala do Česka audit k dotacím vyplaceným skupině Agrofert |
TOP 09, STAN, KDU a ODS a nakonec i sociální demokraté žádají, aby auditní zpráva byla odhalena alespoň ve svých základních parametrech, protože veřejný zájem je v tomto případě obrovský; jde o premiéra země. Ministryně Dostálová ale v úterý uvedla, že audit není určen pro vládu či sněmovnu a že jeho zveřejnění bude možné až na úplném konci, kdy pomine doložka „důvěrné“ – tedy až Komise vyměří konečnou korekci.
Piráti zároveň oznámili, že podali trestní oznámení kvůli faktu, že české úřady pořád vyplácejí dotace Agrofertu. Evropa je neproplácí, do vyjasnění okolností, případně nápravy na projekty holdingu nic neposílá. Česká strana je ale financuje dál, řídící orgány tvrdí, že do dokončení auditu nemají legitimní důvod, aby to nedělaly. Podle Pirátů to je „systémová korupce“. Oznámení, které přišlo na stůl Národní centrály proti organizovanému zločinu, hovoří o neznámém pachateli, ale obtáčí se kolem Babiše, ministerstev a firem Agrofertu. Premiér reagoval tím, že Piráti jsou udavači.
Na adresu Babiše vedle toho prší i výzvy, aby rezignoval na funkci, což odmítá.
