Celou dekádu trvalo ministerstvu obrany, než zvolilo vhodnou náhradu za radary P-37 z bývalého Sovětského svazu, jejichž životnost je už v současnosti několikanásobně překročena. Dnešním podpisem smlouvy s izraelskou společností Elta Systems zároveň uplynuly tři roky od chvíle, kdy o výběru těchto mobilních 3D radarů rozhodla tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Samotné radary budou stát 3,5 miliardy korun, zajištění servisu na dvacet let pak asi další 2,5 miliardy.
Osm souprav bude EL/M-2084 ze systému Iron Dome bude Izrael dodávat postupně. První získá armáda do 20 měsíců, poslední do 40 měsíců.
„Nové radary výrazně zvýší schopnosti české armády v ochraně vzdušného prostoru,“ řekl šéf rezortu Lubomír Metnar (ANO). Vyzdvihl, že vojáci dostanou techniku prověřenou bojovým nasazením, i skutečnost, že se český průmysl bude podílet na realizaci zakázky i na podpoře po celou dobu životnosti radarů.
Kontrakt nabral skluz loni kvůli šetření Vojenské policie a pochybnostem o propojení izraelských radarů s technologiemi NATO. V posledních měsících pak ministerstvo řešilo zapojení českého průmyslu, který má ze zakázky získat třicet procent. Důvodem bylo to, že izraelská strana chtěla z počátečního závazku o přenesení výroby antén a dalších komponent do Česka vycouvat.
Hlavními subdodavateli budou Vojenský technický ústav a Retia, kterou před třemi lety koupil podnikatel Jaroslav Strnad. Retia už od devadesátých let udržuje v chodu právě zastaralé sovětské radary P-37. Vedení pardubického výrobce radarové techniky, který je součástí zbrojařské skupiny Czechoslovak Group, odhadlo hodnotu kontraktu s Izraelci na stovky milionů korun.
Elta Systems přenese do Pardubic know-how a instaluje výrobní linku, která bude sloužit nejen k výrobě radarů, ale i k jejich udržování v provozuschopném stavu. Obměňovat bude i opotřebované anténní moduly.
Co umí izraelské radary |
| Mobilní zařízení EL/M-2084 z izraelského systému Iron Dome mají duální funkci. Umí nejen sledovat situaci ve vzdušném prostoru včetně malých a nízkoletících cílů, ale zároveň odpalují a navádí pozemní prostředky protivzdušné obrany. V české armádě mají být do budoucna součástí moderního systému, který nahradí sovětský raketový komplex KUB známý jako tři prsty smrti. Bývalá ČSLA ho začala používat v roce 1975. Nakoupen má být protiletadlový komplet krátkého dostřelu SHORAD za deset miliard korun. |
Izraelská zařízení budou umístěna na podvozcích 8 x 8, které dodá kopřivnická Tatra Trucks spoluvlastněná Strnadem. „Jedná se o významný projekt pro celý český obranný průmysl, který se podařilo vyjednat i díky silné podpoře ministerstva obrany,“ uvedl šéf představenstva firmy Retia Roman Bohuněk.
Metnar i ředitel pro mezinárodní spolupráci izraelského ministerstva obrany Yair Kulas zdůraznili, že zakázka dál posílí strategickou spolupráci mezi Českem a Izraelem. „Dneškem se uzavírá kruh, který začal českými dodávkami zbraní pro nově vzniklý stát Izrael. Umožnily mu obhájit svou existenci,“ připomněl.
Smlouva na nové radary, bez nichž by armáda nemohla sledovat vzdušný prostor nad Českem ve výškách od 100 do tří tisíc metrů, je další velkou strategickou zakázkou uzavřenou po téměř šesti letech. Poslední bylo na jaře 2014 prodloužení pronájmu švédských stíhaček Gripen na dalších deset let.
Po pěti letech tápání ministerstva, kdy v jeho čele stály Martin Stropnický a Karla Šlechtová, se letos jejich nástupci Lubomíru Metnarovi (všichni tři ANO) podařilo rovněž dokončit nákup více než šest desítek obrněných vozidel Titus z produkce Tatra Trucks a francouzské firmy Nexter.
Další velké zakázky |
Vrtulníky Vláda už odklepla nákup tuctu amerických vrtulníků za 14,6 miliardy korun. Česko uzavře mezivládní dohodu s USA, která dodá systém H-1, tedy kombinaci osmi víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyř bitevních AH-1Z Viper. V ceně zakázky je výzbroj, munice, náhradní díly, výcvikový simulátor a prvotní výcvik pilotů a technického personálu. Pouhých 12 vrtulníků však nebude armádě stačit, takže časem bude muset dokoupit další. Nyní má 15 ruských transportních Mi-171 a 17 bojových Mi-24. Bojová vozidla pěchoty Celkem 210 kusů nových pásových obrněnců za více než 50 miliard korun má nahradit dosluhující BVP-2 vyráběné v sovětské licenci v bývalé ČSSR. Jde o historicky největší kontrakt české armády. Po odstoupení německého konsorcia PSM je ve hře americko- španělská General Dynanics European Land Systems, německá Rheinmetall Landsysteme a britská BAE Systems. Ministerstvo obrany uzavření soutěže už několikrát odložilo. Padnul i zatím poslední termín stanovený na konec letošního roku. Nová děla a minomety Vojsko chce přes pět desítek nových děl ráže NATO 155 milimetrů, na počáteční zakázku má vyčleněny čtyři miliardy korun. Nahradit mají houfnice Dana. Dále chystá investici do šesti desítek samohybných minometů za 7,5 miliardy. |
