Češi patří mezi evropské premianty v třídění plastů

Státy evropské osmadvacítky v roce 2017, ze kdy má Eurostat poslední dostupná data, nashromáždily celkem 16,8 milionu tun a zpracovaly sedm milionů tun plastového odpadu.

Ve srovnání s rokem 2005 se podíl recyklace zvýšil z 24 procent na 42 procent. Rostoucí trend hlásí všechny členské státy EU s jedinou výjimkou: Chorvatskem.

V roce 2017 nejvíce plastů zrecyklovali v Litvě (74 %). Na dalších místech v pořadí pak skončilo Bulharsko (65 %), Kypr (62 %, údaje z roku 2016), Slovinsko (60 %), Česko (59 %), Slovensko (52 %) a Nizozemsko (50 %).

V Česku se z 249 tisíc tun plastového materiálu podařilo zpracovat 146 tisíc tun. O rok později, v roce 2018, už prošlo recyklací 149 tisíc tun vytříděných plastů, dodal ČSÚ.

Některé státy Unie mají v třídění plastů naopak velké rezervy. Méně než jedna třetina plastového obalového odpadu se druhotně využívala v osmičce zemí EU.

Nejhůře si vedla Malta (24 %, údaje z roku 2016) a za ní následovaly Estonsko, Francie a Finsko (shodně 27 %). Do této skupiny patřily dále Irsko (31 %), Maďarsko (32 %), Lucembursko a Rakousko (shodně 33 %).

Rozsah plastového znečištění nabývá stále větších rozměrů. Plasty jsou v oceánech, v pitné vodě, v ovzduší, v orné půdě i v jídle. K regulaci plastových výrobků zatím přistoupilo přibližně 50 států světa, včetně zemí EU. Cílem je dosáhnout do roku 2030 devadesátiprocentní míry sběru plastových nápojových obalů k recyklaci.

České ministerstvo životního prostředí zatím nechce zavádět povinné zálohování PET lahví a plechovek. Pochybuje totiž o tom, že by tento systém pomohl zvýšit podíl recyklovaného odpadu oproti současnému systému žlutých kontejnerů. Ekologové s tím nesouhlasí.

Zálohový systém plastových lahví již delší dobu funguje v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku (není člen EU), Finsku, Švédsku, Nizozemsku, Estonsku, na Islandu a nově také v Litvě. Do praxe ho zavádějí na Slovensku, v Portugalsku, Turecku a na Maltě.