Jeho hlavní dovedností je programování se zaměřením na aktivismus. Na výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, která je do 19. ledna k vidění v brněnském Pražákově paláci, představuje upravené verze zpravodajských webů Lidovky.cz a iDnes.cz. Oba vydává společnost Mafra, umístěná ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.
Andreas Gajdošík vytvořil jakési fake news naruby. V každé reálné zprávě, která obsahovala zmínku o premiérovi, se k Babišovu jménu automaticky připojily ironické přívlastky, které upozorňují na vlastnické propojení novin a politiky.
Nejčistší lilie
"Pravdomluvný Babiš, o kterém musíme psát pouze v tom nejlepším", stojí v jenom z titulků. Jinde se k Babišovu jménu připojuje slovní spojení "velectěný pan majitel", "ta nejčistší lilie" nebo "pevný cenzor našich článků".
Po zásahu právničky zastupující vydavatele obou serverů musel umělec svůj projekt odstranit z webu. Na výstavě tak jsou články představeny pouze v off-line režimu.
Andreas Gajdošík se nejčastěji prezentuje projekty ve virtuálním světě. Obvykle pracuje s informacemi dosažitelnými na sociálních sítích. Mezinárodní porota, která mu teď přiřkla Chalupeckého cenu, na jeho tvorbě oceňuje i "vysoký podíl humoru".
Gajdošíkovým nejznámějším projektem byla webová stránka Národní liga, kterou vytvořil v roce 2016 jako svou bakalářskou práci. Ukazovala on-line statistiku nejagilnějších uživatelů českého Facebooku, kteří se agresivně vyjadřují proti imigrantům.
"Na základě veřejně dostupných dat jsem založil webové stránky a na nich udělal žebříček těch největších obránců národa, který se neustále aktualizoval," vysvětlil umělec v rozhovoru pro studentský portál Zvut.cz.
Pochvala od rasistů
Xenofobní skupinky si Gajdošíkův web nejprve pochvalovaly a sdílely jej mezi sebou. "Chlubili se, že jsou v první desítce. Občas už si ale někdo všiml, že by se to možná dalo zneužít a mohla by to řešit policie. Tak mi psali, abych s tím přestal. Je prý hezké, že jsem vlastenec, ale můžu třeba uškodit někomu, kdo pracuje pro nadnárodní firmu, které ty rasistické projevy nerady vidí. Nedošlo jim, že s jejich názory nesouzním," řekl umělec.
Jeho cílem prý ale nebylo poslat někoho do kriminálu. "Převládaly nenávistné komentáře, kterých někteří zvládli napsat i šedesát týdně. Když jste si na webu rozklikli profil jednotlivého člověka, tak jste viděli jeho oblíbená slova. Častokrát to byly vulgarismy. Ten člověk se vyprofiloval sám, automatický skript prostě jen sbíral informace. Teď už web Národní liga neexistuje, protože Facebook přestal tento typ skriptů podporovat a zpřísnil přístup k datům skrze své rozhraní," dodal Gajdošík pro Zvut.cz.
Kdo půjde na policii
Na podobné téma předloni vytvořil práci nazvanou Take Away. Opět v ní sbíral nenávistné komentáře na sociálních sítích. Automaticky prohledal přibližně milion a půl příspěvků a zaznamenal ty, které obsahovaly slova násilného charakteru jako "zabít", "utopit" nebo "zastřelit".
"Pokud měl někdo podobných komentářů pět a více, program vygeneroval trestní oznámení na podněcování k nenávisti vůči určité skupině osob," popisuje Gajdošík, který tímto způsobem vytvořil 330 trestních oznámení. Ta pak vytiskl a vyvěsil v táborské galerii MP7.
Dál nechal na návštěvnících galerie, jestli věc dotáhnou do konce a některá z připravených trestních oznámení skutečně podají na policii.
Andreas Gajdošík se aktivisticky projevoval už během studií. Například na chodbě školy postavil saunu, protože tehdejší děkan Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně Milan Houser právě to sliboval pro druhé volební období.
"Je to tak podivný, populistický a zároveň romantický slib, že jsem se rozhodl udělat to za něj. V rámci klauzur jsem pak sestavil igelitovou saunu s varnými konvicemi a nějakou dobu jsme jí používali," řekl umělec v interview pro server Artalk.cz.
Noisová kapela
Na škole Gajdošík zároveň vedl kurz programování a byl jedním ze zakladatelů Ateliéru Pavla Ondračky, což byl alternativní program, ve kterém si studenti sami organizovali například přednášky, které jim na škole chyběly.
Kromě toho umělec působí v hudební skupině nazvané Evropská unie. "Je to noisová kapela s přesahy, hlavní význam nenese jen zvuk, ale také interakce s publikem nebo rekvizitami. Vystoupení bývají atmosférická a zároveň spojená s intervencemi do prostoru," popsal svou kapelu.
"My máme rádi evropskou myšlenku a přišlo nám dobré ji propagovat. Zároveň je Evropská unie jednotná v rozmanitosti, takže to sedí i na to, co děláme," dodal.
Gajdošík dosud vystavoval v rámci nezávislé české a slovenské galerijní scény, v roce 2016 jej představil curyšský Cabaret Voltaire u příležitosti putovního bienále umění Manifesta 11.
Cena Jindřicha Chalupeckého
Cena Jindřicha Chalupeckého byla v pátek poprvé udělena mimo Prahu a Brno, v olomouckém kině Metropol. Mezinárodní porota vybírala z pěti finalistů. Kromě vítězného Andrease Gajdošíka byli nominováni Baptiste Charneux, Marie Lukáčová, Pavla Malinová a umělecká skupina Comunite Fresca, kterou tvoří Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová.
Finalisté svá díla do 19. ledna 2020 představují v brněnském Pražákově paláci.
Prestižní cena pro mladé české umělce do 35 let je udílena od roku 1990 z podnětu dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a malíře Theodora Pištěka. Mezi držitele ceny, nesoucí jméno významného historika umění a kritika Jindřicha Chalupeckého, patří mnoho známých českých malířů či sochařů střední a starší generace. Ti cenu dostávali v jejích počátcích. V posledních letech se mezinárodní porota nejčastěji přiklání ke konceptuálnímu umění.
