Hlavní obsah

EK: Babišovy fondy jsou proti dobrým mravům

Právo, Tomáš Reiner

Premiér Andrej Babiš (ANO) splnil zákonnou povinnost, a aby se vyhnul střetu zájmů, odvedl své firmy z koncernu Agrofert do svěřenských fondů. Zůstal však beneficientem, tedy tím, kdo z nich má prospěch, a navíc má páky pro dohled nad správcem fondu. Přitom se výrazně podílí na finanční politice ČR, tedy i na rozdělování peněz z EU, které čerpal a mohl by čerpat Agrofert.

Foto: Novinky

Ilustrační foto

Článek

To podle auditorů Evropské komise (EK), jejichž zprávu zveřejnila média, sice „formálně naplňuje zákonné požadavky, ale ve skutečnosti je proti smyslu zákona“ a nemělo by být uznáno platným.

„Pokud zakladatel na sebe vzal roli zakladatele, beneficienta i správce, je zřejmé, že fond je účelný. Zdá se, že tyto svěřenské fondy se této situaci přinejmenším blíží, protože pan Babiš je zakladatelem a zároveň i beneficientem a současně … uplatňuje rozhodující vliv na správce prostřednictvím rady protektorů (fondů),“ napsali unijní auditoři.

„V tomto světle se jeví, že svěřenské fondy byly založeny v rozporu s paragrafem 580 českého občanského zákoníku,“ upozornili dále a ocitovali paragrafové znění odst. 1, podle něhož je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, neplatné.

Měl řídit současně ministerstvo i firmu

Auditoři, kteří v ČR pobývali několik týdnů na přelomu ledna a února, zkoumali dotace pro firmy koncernu Agrofert od června 2011 do července 2018.

V roce 2011 vstupoval Andrej Babiš do politiky. V tomto roce byla založena iniciativa, z níž se pak vyvinulo hnutí ANO. V srpnu 2018 pak byla zpřísněna evropská legislativa, když začalo platit nové nařízení o finančních pravidlech pro souhrnný rozpočet Unie. Nařízení schválily všechny členské státy, tedy i ČR.

Právo už dříve informovalo, že podle zprávy premiér Babiš nařízení porušuje, neboť článek 61, odst. 3 nařízení EU stanovuje: „Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů…, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodu jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací,“ za něhož se považují i „vnitrostátní orgány na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost“.

Babiš: Neodstoupím, není důvod. A Unii se nic vracet nebude

Domácí

Auditoři shrnují, že Babiš byl ještě jako ministr financí do května 2017 jediným akcionářem skupiny Agrofert a měl zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu. Uvádějí i konkrétní kroky prokazující, že Babiš Agrofert řídil, například že v prosinci 2016, kdy byl ministrem financí, odvolal jednoho člena představenstva.

Z titulu svých funkcí měl Babiš vliv na rozpočtovou politiku ČR a rozdělování peněz z EU. Unijní úředníci to dokládají na rozhodnutích vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), jíž premiér donedávna předsedal.

A jak už Právo psalo, auditoři vyjmenovávají řadu důvodů, proč považují Babiše za osobu ovládající Agrofert i po jeho převedení do svěřenských fondů. Zmiňují, že premiér je zakladatelem i obmyšleným, tedy tím, kdo má z uloženého majetku prospěch a k němuž se majetek po zrušení fondů zase vrátí. Připomínají, že v tzv. radě protektorů figuruje Babišova manželka Monika.

Výsledek druhého auditu teprve přijde

Audit se zabýval dotacemi na 39 projektů ze tří unijních fondů: sociálního, pro regionální rozvoj a fondu soudržnosti. Nevěnoval se platbám ze zemědělského fondu pro rozvoj venkova, ten byl předmětem druhého auditu, na jehož závěrečnou zprávu se teprve čeká.

Agrofert celkem získal z výše uvedených fondů podporu na 101 projektů za 1,7 miliardy korun, z nichž bylo z EU proplaceno zhruba 1,3 miliardy.

Auditoři prozkoumali projekty za 1,3 mld. Kč, přičemž stoprocentně se věnovali dotacím ze sociálního fondu od roku 2012 pro společnost Synthesia, mediální skupinu Mafra a pro digitální firmu Acomware, jež spadá pod Mafru. A nevynechali jedinou dotaci od roku 2014 v gesci ministerstva životního prostředí, vedeného po celou tuto dobu Richardem Brabcem (ANO), do té doby ředitelem Lovochemie, kterou Agrofert rovněž vlastní.

Zemědělský fond stojí za rozhodnutím proplatit Agrofertu dotace

Domácí

Úředníci nakonec nenařídili vracení peněz u dotací do 9. února 2017, kdy Babiš vložil Agrofert do fondů na základě novely zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš), ačkoliv ani v tomto období podle nich český stát nezajistil efektivní kontrolu.

Korekce, a to stoprocentní, už ale nařídili u 17 projektů z rozvojového a sociálního fondu z období po 9. únoru 2017. Celkem jde o 282 milionů Kč z rozvojového fondu a 949 680 Kč ze sociálního. A jelikož neuspokojivý stav pokračuje podle zprávy i po srpnu 2018, také zde auditor hovoří o nutnosti stoprocentního vrácení peněz. Částka zmíněná není.

Babiš ve válce s Evropskou komisí: Není to pro mě autorita

Domácí

Kromě toho ale auditoři identifikovali individuální chyby v proplácených projektech, takže ČR doporučují znovu prověřit všechny dotace udělené po 9. únoru 2017 a vztahující se až k roku 2014. Právo už psalo, že chyby byly např. v 50milionové dotaci pro Lovochemii i stomilionové dotaci na linku pro toastový chléb Penam. Zda jsou částky započítané do výše zmíněných téměř 383 milionů, není z dokumentu jasné.

„Audit stále nemáme, máme jen informace z médií. Z projektů, o kterých se zatím veřejně hovoří, že jsou údajně problematické, nám bylo fyzicky v součtu proplaceno 155,1 milionu korun. Jiné uváděné částky nejsou správné. Bilanci proplácení prostředků mezi EU a ČR ale neznáme. Jakmile budeme mít audit k dispozici, provedeme jeho právní analýzu. Pak oznámíme další kroky,“ řekl Právu mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. EU loni všechny dotace Agrofertu pozastavila.

Reklama

Výběr článků

Načítám