„Ivanka a Karel byli docela upřímní a vlastně mi řekli, že pokud se to rozhodnu napsat, tak že to musím napsat velmi rychle, aby to stihli se Charlottkou nazpívat a to byl pro mě spouštěcí impuls a tam se ve mně začalo skládat to, o čem by ta píseň měla být. To bylo tou inspirací,“ svěřil se Richard Krajčo v Top Star magazínu.

Zpočátku žil v domnění, že zdravotní stav Karla Gotta není tak špatný. „Já jsem tomu jako moc nevěřil. Myslel jsem jsem si, že… Víte co, už takových zdravotních informací bylo o Karlovi dost. On byl vlastně takový superhrdina. Vždycky všechno ustál. Říkal jsem si, že teď už je to asi vážný, když jsou ke mně takhle upřímní. Vlastně jsem měl v podstatě časový limit,“ pokračoval.

Pravdou je, že text je takové rozloučení s veřejností a rodinou. „Přišlo mi to takové silné. Taková zpověď, že když už by měl ten táta s dcerou o něčem zpívat, tak ať zpívají o něčem důležitém, řekl jsem si v duchu,“ prozradil zpěvák.

Na smrt se podle Richarda Krajča připravit nedá, i když ji čekáte každým dnem. „Já jsem věděl, že se to blíží, tak se s tím člověk smiřuje, ale stejně, pak když to přijde, tak vás to stejně zaskočí. Říkal jsem si, že to možná není pravda, ranilo mě to, zavřel jsem se na chvíli ve studiu sám, pustil jsem si tu píseň a trochu jsem se tam dojímal,“ popsal, jak reagoval, když zemřel Karel Gott.

„Já si myslím, že ta písnička je smutná a spojí se s tou smutnou událostí, ale má v sobě naději. Sdělením je ten název Srdce nehasnou. V srdcích lidí, kteří ho milovali, zůstane navždy a v případě Karla Gotta to platí obzvlášť. Je to zvláštní, ale přijde mi, že neodešel,“ dodal Krajčo, pro kterého bude Gott navždy inspirací.