Německo bylo donedávna klidným politickým přístavem, jakkoli se tak dělo prostřednictvím velké koalice mezi tradičními soupeři z CDU a SPD. Je to, jako kdyby v Česku v jedné vládě dlouhé roky seděli Václav Klaus a Miloš Zeman, což by v devadesátých letech nešlo, zatímco dnes by si oba asi dost rozuměli.
Německá velká koalice, tak řečená GroKo (Grosse Koalition), se čas od času otřese, to když sociální demokraté zjistí, že jim spojení s Angelou Merkelovou vlastně ubližuje. A chtějí více sociální program a novou smlouvu.
To se děje právě teď po zvolení nového vedení SPD. Jenže levicově naladění Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans se svou „rudou vlnou“, jak jejich snažení nechtěně či záměrně ironizuje německý tisk, narazili. CDU/CSU řekly jasné NE. Nelze přece uprostřed hry znovu vykolíkovávat hrací pole a vymýšlet nová pravidla. SPD trvá na svém, CDU/CSU také a nenáviděná GroKo, kterou v evropských volbách porazili angažovaní youtubeři, se – pokolikáté už – otřásá v základech.
Mluví se o nových volbách, o menšinové vládě, o nové koalici Jamaika, kde by s CDU/ CSU vládli liberálové z FDP a Zelení. Rudá vlna či rudá revoluce hysterizovala německé politické prostředí a rozběhla předvolební kampaň, se kterou teď ještě nikdo nepočítal. Rudá vlna se přidala k vlně zelené a společně teď proplachují německou politiku, která dosud byla stabilizátorem Evropy.
A co na to kancléřka Merkelová? Jako vždy s klidnou tváří dělá dojem, že se nic zásadního neděje. Na rozemletí této inertní pevniny zeleno-rudá síla zatím nemá. Ale svou práci už začala a v příštích volbách může být všechno jinak. Balvan jménem Merkelová už jí nebude stát v cestě a potom se i dnes odmítané nemožné zeleno-rudé plány mohou stát skutkem. Velká volební jízda „Nové Německo“ začíná – Držte si klobouky!
