Uvolnil jsem si ruce i proto, abych mohl mluvit, vysvětluje odchod do civilu Šlachta

Jan Horák Jan Horák
9. 12. 2019 5:30
V posledních letech nezažily bezpečnostní složky výraznější odchod, než když se rozhodl po 29 letech služby skončit Robert Šlachta. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se stal pod jeho vedením nejznámější policejní jednotkou v zemi. Poslední tři roky působil v Celní správě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje okolnosti svého odchodu nebo proč se zdráhá pracovat v soukromém sektoru.
Robert Šlachta, bývalý ředitel pátrací sekce Generálního ředitelství cel a  bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ)
Robert Šlachta, bývalý ředitel pátrací sekce Generálního ředitelství cel a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) | Foto: Lukáš Bíba

Kdy jste byl naposledy v úřadu?

Minulý týden ve čtvrtek ráno jsem si odvážel z kanceláře věci, ze středy na čtvrtek jsem se stěhoval i z ubytovny (rozhovor vznikl ve středu 4. prosince, pozn. aut.). Je to divný. Celou dobu jsem byl zvyklý na režim, najednou žádný nemám. Nemusím se o nic starat, nikdo se nestará o mě. Když mi zavolají novináři, už nemusím myslet na to, co bych mohl zapříčinit svému útvaru tím, co řeknu. To jsou první věci, které vnímám jako rozdílné.

Nechybí vám uniforma?

Já jsem v uniformě pořádně nebyl, na Celní správě jsem ji měl asi třikrát. Jinak celý život služby u kriminální policie jsem nosil civil. Není to o uniformě, ale spíš o odznaku. Buď jsem měl placku kriminálky, nebo Celní správy. U Celní správy už to pak ani o tu placku tolik nešlo, ale o to, že jsem někam patřil. Lidé mi říkají, abych měsíc dva počkal, že začátek je nejtěžší a že to po té době dostanu z hlavy.

Říká se o vás, že neumíte odpočívat. Naučíte se to teď?

To právě nevím. Mám tolik aktivit, že jsem doma pořádně ještě nebyl. Ale přemýšlím o dovolené, na které jsem nikdy nebyl. Uvidím, jestli to zvládnu. Jel bych někam v Česku, miluju Českou republiku. Na zahraničí, moře nebo tropy, nejsem.

Jaké aktivity máte na mysli?

S novinářem Josefem Klímou dáváme dohromady knížku o mém životě. Netušil jsem, jak je náročné v okamžiku, kdy o něčem mluvím, vypíchnout vzpomínky, které bych chtěl.

Ví se o vás, že máte silný vztah k matce. Co vám řekla na to, že jste se rozhodl odejít ze služby?

Když jsem přijel domů potom, co jsem končil na ÚOOZ, tak mi máma říkala, že kdybych to neudělal, že mě z toho ÚOOZ vyhodí sama. Mám její plnou podporu. Ví, jakým způsobem žiju. Rodinu nemám, nemám manželku, jeden bratr je mimo republiku, druhý je mimo domov, takže jsem na Moravě s mámou doma sám.

A o vašem rozhodnutí opustit Celní správu věděla předem?

Věděla to dopředu, ale nevěřila, že budu schopný to rozhodnutí udělat a odejdu z bezpečnostních sborů. Věděla, že můj vztah k nim byl hodně silný. Naplňovala mě možnost, že jsem mohl pracovat pro občany.

Už jsem nebyl schopný nic změnit

Když jsme spolu mluvili v září, řekl jste mi, že jste odešel do civilu kvůli směsi osobních a pracovních důvodů. Tehdy jste je nechtěl specifikovat, můžete teď?

Zjistil jsem, že na tom místě už nejsem schopný nic změnit. Vznikla proto otázka, jestli jsem ochoten tomu dále obětovat tolik. Že jsem na ubytovně a mám právě takový způsob života. Nikdy jsem to nebral, že jde o peníze, služební auto nebo něco takového. Pořád jsem to bral, že v práci odvádím to, co mě naplňuje.

V Celní správě jsme to dostali na určitou úroveň. Přišli noví lidé, nastavili jsme nový systém práce a vychovali jsme nástupce. Je to stabilizovaný útvar. Dal jsem tomu maximum, dál už jsem nebyl schopný nic ovlivnit. Když jsem se pak ze soukromého pohledu podíval na to, co tomu obětuju, tak mi to přestalo vycházet. Tak jsem si řekl, že zkusím jiný život. Ten, o kterém všichni říkají, že je příjemný. Ale kdybych byl v ÚOOZ, tak bych nikdy neodešel. Tam jsem měl srdce, tam bych na ubytovně vydržel dalších třicet let.

Jste na takový život, jako mají ostatní lidé, připravený?

Říkal jsem, že když odejdu, otevřou se mi další možnosti. Ať už to je práce na knížce, nebo sociální sítě, které teď rozjíždím na své jméno, nebo komentování stavu v bezpečnostních sborech. Neskrývám, že tím odchodem jsem si i kvůli tomuhle uvolnil ruce. Před třemi a půl lety ti tři králové, ministr (vnitra Milan) Chovanec, policejní prezident (Tomáš) Tuhý a jeho náměstek (Zdeněk) Laube, tvrdili, jak všechno bude fungovat. Ale když se na to podíváte dnes, vidíte odchody policistů, naprostou demotivaci z práce. Rezignace na vyhledávání závažné organizované trestné činnosti, o té hospodářské ani nemluvě. Do funkcí se dostávají lidé ne podle pracovních výsledků, ale z kamarádství.

To skoro vypadá, že jste opustil službu jen proto, abyste mohl bez zábran mluvit o bezpečnostních sborech?

Je to tak, abych jako občan mohl říct, jak to vidím. Vím, že mi to bude přinášet jenom problémy. Ale mně hrozně vadí, že lidé, kteří dokázali zpracovávat ty nejzávažnější druhy trestné činnosti, včetně té nejsofistikovanější, tedy ekonomické, odchází. Vím, co to bylo za práci, když jsem v roce 2008 na ÚOOZ přišel jako ředitel, naučit své kolegy tu nejzávažnější organizovanou trestnou činnost řešit a probudit v nich zájem o tento systém práce, který je velmi složitý. Dnes jsme v situaci, že když odchází zkušení policisté, tak se nad tím jen mávne rukou. Ale to nejde. Bezpečnostní sbory se dostávají někam, kam by se dostávat neměly.

Robert Šlachta v roce 2016 vysvětloval poslancům, proč je podle něj nepřijatelné spojovat jeho útvar s protikorupční policií.
Robert Šlachta v roce 2016 vysvětloval poslancům, proč je podle něj nepřijatelné spojovat jeho útvar s protikorupční policií. | Foto: ČTK

Z čeho vycházíte, když mluvíte o odchodech policistů. Z jakých útvarů odchází, máte nějaká čísla?

Hodně s lidmi mluvím a oni se mnou, tak vím, kteří odchází a i z jakých důvodů. Musím říct, že to není jen o penězích, ale o celkové situaci v policii. A víte, ono nejde někdy o počty, ale zejména kdo odchází a co to je za člověka. A to mi potvrdí každý, kdo pracuje v nějaké vedoucí funkci. Auto a počítač koupíte, dobrého člověka ne. A tím by se měl řídit každý funkcionář.

V rozhovoru pro Lidové noviny jste řekl, že poslední kapkou pro vás bylo, když jste s Celní správou rozpracoval případ daňového úniku a poté, co jste ho předali policii, se o něm dozvěděli podezřelí. Jak se to seběhlo?

Bylo to v době, kdy už jsem přemýšlel o odchodu. Byla to kauza daňových úniků ve výši 260 milionů korun. Zpracovávali to lidé, kteří jsou u celníků tři roky. Naučili se to a oni makají a podávají skvělé výsledky. Předali jsme to policii, ve dvě hodiny byla instruktáž. A už ve tři čtvrtě na osm večer jsme měli důkazy o tom, že pachatelé mají o připravované realizaci informace. Ve čtyři hodiny ráno na nás čekali s otevřenými dveřmi. A vysvětlujte to lidem, kteří na té kauze dělali.

Podal jsem kvůli tomu trestní oznámení na GIBS. Za tři týdny mi volá novinář, že se k tomu dostal. Prý slyšel od policie, že to uteklo z Celní správy. V tuhle chvíli už musí někdo říct nahlas, že je tu něco pořádně shnilého.

To byl jediný únik, který jste v Celní správě při postoupení kauzy policii zažil?

To neumím říct, trestní oznámení bylo podané jedno.

Dám si roční odstup

Když teď můžete otevřeně mluvit, jak byste popsal vztah současné politické elity k bezpečnostním sborům?

Velmi negativně. Možná to bude hodně tvrdé, ale podle mého názoru vedení ministerstva vnitra a policejního prezidia postupuje v nastavené notě pana Chovance. Spočívá to v tom, že nestabilita útvarů je pro ně lepší než jejich stabilita. Před třemi roky někdo něco spojoval (ÚOOZ a ÚOKFK, tedy protikorupční policie, splynuly v NCOZ, pozn. aut.), doteď si to nesedlo, a dnes už se začíná mluvit o další reorganizaci (uvažuje se o vyčlenění dvou odborů, kybernetického a protiteroristického z NCOZ, pozn.aut.). Těm lidem, kterých se to týká, to nikdo nevysvětluje.

Kdyby se to dělo v Německu, tak by se tam o téhle otázce diskutovala dva roky. Zřídily by se k tomu odborné komise, které by k tomu patřičně přistupovaly. Tady se nic takového neděje. Podle mě je to na útvarech vedené k tomu, aby tam nebyl klid a aby se velké kauzy nezpracovávaly.

Proč by mělo politikům vyhovovat, že klíčové útvary nejsou podle vás stabilní?

Stoprocentně si myslím, že jim vyhovuje, když se velké kauzy nedělají. Protože tam můžou padnout oni nebo lidi jim blízcí tak, jak se nejednou stalo, když jsme tehdy takové kauzy rozpracovávali.

Máte za to, že by se politici měli policie bát? 

Tady přece nejde o to, jestli se mají politici bát policie. Jde tu o to, že policie se nesmí bát dělat jakékoliv kauzy, ať se týkají kohokoliv. Je jedno, jestli je to politik, nebo kdokoliv jiný. A nemyslím, že zrovna politici by se zrovna dnes něčeho báli. Jestliže však některý z politiků využívá svého postavení k vlastnímu obohacení v souvislosti s porušováním zákona, tak by se samozřejmě bát policie měl tak jako každý řadový občan porušující zákon.

Při oznámení svého rozhodnutí skončit v Celní správě jste říkal, že byste chtěl dál státu sloužit. Co pro vás znamená služba státu? 

To znamená nejít do soukromého sektoru, ačkoliv nabídky mám. Jsou to nabídky typu bezpečnostního ředitele. Samozřejmě nejsem naivní. Vím, že jim jde o moje jméno. Ale to je v pořádku. Vím, že by si nikdo nedovolil chtít po mně něco nelegálního. Ale já se neumím vžít do role, že bych kopal za nějakou bezpečnostní agenturu. Ale to říkám tři dny po odchodu, pořád je to ve mně směsice pocitů. Proto si dám roční odstup, abych nedělal zásadní rozhodnutí. 

Chápu, že nechcete být v soukromém sektoru. Ale jak službě státu rozumíte?

To znamená sloužit občanům. Abych dělal dál, co umím. Abych vrátil to, co do mě stát nainvestoval. Každý člověk, který odejde ze služby do soukromého sektoru, je ztráta pro stát. Citelné je to třeba u analytiků. A jestli budu dál státu sloužit formou přednášení na vysoké škole nebo pro nějakou státní instituci, tak k tomu si dám prostor na rozmyšlenou.

Možná si najdu třicítku a pojedu na dovolenou

Co vás na práci v privátu odpuzuje?

Není to v žádném případě tak, že by mě to odpuzovalo. To je škaredé slovo. Jenom jsem 29 let sloužil státu, takže nevím, jestli bych uměl pracovat pro soukromníka. Mám z toho trochu strach, prodávat se - to nemám v sobě. Ale je možné, že třeba na jaře to bude úplně jiné. Možná to ze mě spadne a přestanu si dělat problémy tím, že budu veřejně vystupovat, protože když něco okomentuju, dostanu deset facek zpátky, ale místo toho si řeknu, že půjdu někam do privátu, budu se mít dobře, najdu si nějakou třicítku a pojedu na dovolenou.

Opakovaně jste v posledních týdnech zmínil, že služba státu by mohla být v politické dráze. Budete příští rok kandidovat v krajských volbách? 

Já bych nevylučoval nic. Neumím teď říct, jestli to tak bude nebo ne. Ale kdybych do toho šel, tak teď už je skoro pozdě. Ale vnímám spekulace, že jsem měl s Michalem Haškem dělat novou stranu nebo že mám po někom nějakou stranu přebírat. Nic z toho není pravda.

A máte ambice založit nové politické hnutí?

Zatím bych se k tomuto tématu nechtěl vyjadřovat.

Proč ne?

Protože sám nejsem rozhodnutý, co bude. Říct to tři dny po tom, co jsem ukončil po 29 letech službu, prostě neumím. Samozřejmě o něčem přemýšlím. Ale říct to teď novinářovi, tak to můžu rovnou zabalit. Ale když se třeba v lednu potkáme, možná to bude úplně o něčem jiném a už bych se někde mohl vidět.

ÚOOZ nebyl Šlachta, byl to systém

Vraťme se ke stěžejní části vaší kariéry, což bylo řízení ÚOOZ. Co jste přesně dělal, když 13. června 2013 váš útvar spustil rozsáhlé zatýkání i na Úřadu vlády? 

13. června 2013 jsem tomu zásahu velel, byl jsem plně odpovědný za rozložení policistů při zásahu. Schvaloval jsem, kam půjde kolik policistů. K tomu se hrdě hlásím. Kdo jiný než ředitel útvaru by u takové kauzy měl stát? Mezi politiky nebo lidmi se mluvilo o tom, že jsem ukazoval na ty, koho zavřeme. Takhle to nefungovalo. Já jsem měl jako ředitel vedoucí odborů, kteří mají zase své lidi, co pracují na jednotlivých problematikách.

Pamatuju si správně, že jste byl tehdy přímo na Úřadu vlády?

V noci jsem tam byl.

A mluvil jste s tehdejším premiérem Petrem Nečasem, je to tak? 

Ano.

Robert Šlachta a vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan na tiskové konferenci k zásahu ÚOOZ z června 2013.
Robert Šlachta a vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan na tiskové konferenci k zásahu ÚOOZ z června 2013. | Foto: Vojtěch Marek

Co vám říkal?

To si zatím nechám pro sebe. Ale chtěl bych k tomu říct, ať to byl náš zásah na Úřadu vlády nebo policejní reorganizace, dostal jsem nálepku, že jsem Babišův muž. V různých diskusích čtu, jak jsme tím zásahem pustili Babiše k moci. Když začínala kauza Nagyová, s Babišem to nemělo nic společného.

U reorganizace zase pan premiér mediálně využil ÚOOZ. Já jsem věřil, že reorganizace nebude. Ale proběhla, někteří policisté odešli a on to na veřejnosti mistrně využil pro sebe. Kdybych byl Babišův muž, tak už sedím na křesle jako policejní prezident nebo ministr vnitra. Ale žádnou funkci nemám, místo toho odcházím do civilu. Nikdo mi nemůže říct, že jsem pro Babiše něco ovlivňoval. Když třeba ÚOOZ dělal kauzu Agrotec (firma z holdingu Agrofert, ÚOOZ ji a několik jejích zaměstnanců stíhal kvůli zakázce pro Českou poštu, pozn. aut.), od Babiše jsem to mediálně schytával, že to je celé komplot.

Pravdou je, že žádný jiný velitel nebyl se svým útvarem srostlý jako vy. Vypadalo to, že ÚOOZ rovná se Šlachta. Vnímal jste to tak?

ÚOOZ nebyl Šlachta, to byl systém. Spočíval v tom, že tam pracovali lidé, kteří věřili tomu, že má smysl pracovat pro občany, i když třeba v jiných útvarech byly lepší peníze. ÚOOZ byl systém důvěry od řadového policisty až po ředitele. Kdybych to měl ovlivňovat tak, že bych ukazoval, koho zavřít, tak se celý systém obrátí proti mně. Důvěra by byla nulová.

Chtěl bych taky připomenout, že od prověřování jsme vždycky měli dozor státního zástupce. Jako policie sice něco můžeme zjistit, ale bez státního zástupce neuděláme nic. U realizace nebo sdělení obvinění se bez něj neobejdeme. Stejně jako nám může případ vrátit, než ho podá k soudu.

Chtěl některý z vašich nadřízených na policejním prezidiu, abyste jim hlásil, na čem konkrétně děláte a jak jste daleko? A pokud ano, můžete to doložit?

O tom přece byla celá vyšetřovací komise parlamentu. Tam jsme uváděli všechny okolnosti směrem k Laubemu, Tuhému i Chovancovi. Detailně to rozeberu v knize, kde se budu snažit i vysvětlit, co se na této komisi dělo.

Dal jsem rozkaz, aby se porušovala pravidla

Je podle vás v pořádku, když se neuposlechne rozkaz?

Já jsem vždycky poslechl rozkaz. Ale když byl takový, že by ohrozil trestní řízení… Já řeknu jeden příklad. Jde o plnění informačních systémů (centrální systém elektronického trestního řízení, kam se zakládaly nové případy, pozn. aut.). Věděl jsem, že se odtud mohou dostat informace tam, kam nemají. Proto na můj přímý rozkaz to mí lidé do systému nedávali.

Proto jsem se na to ptal, protože zakládat případy do systému bylo součástí předpisů. Takže jste dal rozkaz, aby se porušovala pravidla?

Ano, bylo to porušování pravidel.

Jak můžeme vědět, že za vašeho velení se v ÚOOZ neporušovala i jiná pravidla?

To bychom poznali v kterékoliv kauze, kdy jsem byl prošetřovaný GIBS. Na mě bylo tak sto oznámení, když jsem pracoval jako ředitel ÚOOZ. Taková kontrola, která byla nade mnou nebo nad ÚOOZ, nebyla nikdy nikde.

Ale pořád platí, že přece není správné porušovat pravidla, zvlášť u policie, tedy polovojenský řízené organizace, je to tak?

To určitě. Ale pak je otázka, jestli ta pravidla nebyla špatně nastavená. A jestli náhodou neslouží tomu, aby se kauzy dělat nemohly nebo neunikaly informace. A když jsem na to upozorňoval, dokumentoval to, že jsou ta pravidla špatně, ať to byla kauza Bereta (případ systematického vynášení informací z trestních spisů, v němž jsou obvinění žalobkyně, bývalý policisté, soukromý detektiv a celník, pozn. aut.) nebo kauza Vidkun (kauza korupce a obchodování s poznatky z trestních spisů, policie v ní stíhá bývalého olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila nebo někdejšího náměstka olomouckého policejního šéfa Karla Kadlece, pozn. aut.), tak výstup nadřízených z toho byl, že se nic nestalo. Když díky takovému systému mohou různé party obchodovat s informacemi, tak je na něm něco špatně. Ale na to nikdo neslyšel. A takový systém jsem nemohl držet.

Někteří kritici vaší práce v čele ÚOOZ měli za to, že se z útvaru pod vaším velením stala politická policie. Jak byste jim tenhle pocit vyvrátil? 

To označení jsem ještě neslyšel, ale v tom případě jsem již jako ředitel nastupoval k politické policii. Jistě si čtenáři pamatují, jak ÚOOZ dle některých zasáhl do voleb v roce 2006 takzvaného Kubiceho zprávou (tehdejší šéf ÚOOZ Jan Kubice předložil poslancům zprávu o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, pozn. aut.). Když se podíváte na těch osm let, kdy jsem ÚOOZ řídil, tak to s politickou policií nemá nic společného. To je nálepka, která má sloužit k tomu, aby se policisté zastrašili a do dalších kauz nešli.

Všichni se mě dnes ptají, jestli je třeba výsledek kauzy Nagyová odpovídající. Ale já jako policista můžu maximálně shánět co nejvíc důkazů, ale k soudu už jde státní zástupce. On mi má říct, jestli to stačí, nebo nestačí. Policista na začátku případu nemůže přemýšlet, jestli se to dostane k soudu, nebo ne.

Největší stopu za sebou ÚOOZ pod vaším velením nechal kauzou Nagyová nebo kauzou Vidkun, v které uvízl tehdejší olomoucký hejtman Jiří Rozbořil, tedy další politik. Nezanedbával váš útvar jiné oblasti, jako je násilná trestná činnost nebo obchodování s lidmi? Politici přece zdaleka nejsou jediní, o které se měl ÚOOZ zajímat a kdo páchá trestnou činnost.

Zrovna tým, který dělal na Naygové, byl z odboru, který se tím měl zabývat. Nebyl tam nikdo, kdo se jinak věnoval násilí nebo terorismu. A co se mě týče, to řekl pan expremiér Nečas, že kdybychom se víc zabývali metanolovou kauzou, nebylo by tolik mrtvých (série úmrtí ze  září 2012, kdy po otravě z pančovaného alkoholu zemřelo v Česku 48 lidí, pozn. aut.). Pan (Radek) Březina páchal 15 let daňovou trestnou činnost, v které nemá ÚOOZ působnost.

Pamatuju si, když mi po druhém nebo třetím úmrtí volal náměstek policejního prezidenta (Václav) Kučera, aby se tím ÚOOZ začal zabývat. Vznikl tým ÚOOZ a celníků, Březinu jsme v tu chvíli dostali do basy. Podívejte se na čas, kdy jsem dostal pokyn a kdy jsme Březinu zavřeli. 15 let s tím nikdo nic nedělal, tak ať mě s tím nikdo neštve. Chápu to pouze jako útoky vůči mně, že jsem řídil útvar tím způsobem, že jsme si dovolili něco, co si nedovedl nikdo představit.

Vaší klíčovou část kariéry jste ukončil tak, že jste z ÚOOZ na minutu odešel, když bylo rozhodnuto o jeho sloučení s ÚOKFK. O takové možnosti se přitom mluvilo roky. Proč jste se od první chvíle nesnažil být u toho a ovlivnit podobu sloučeného útvaru, abyste pak mohl plynule přejít do NCOZ?

Když byl Martin Červíček náměstek nebo policejní prezident, existovala k tomuhle plánu komise. Porovnávala plusy a minusy, kdyby se to spojilo. Vážně se tím zabývala. Skončilo to tím, že nemá smysl to dělat. Že ÚOOZ a ÚOKFK jsou kvůli nátuře těch lidí nebo systému práce nespojitelné. Tím se to uzavřelo, to bylo v roce 2013 nebo 2014. Od té doby bylo ticho, nedělo se nic.

Najednou se do toho v roce 2016 řízlo. Beretu jsme začali vyšetřovat 12. května 2016. Druhý den jsem dostal od vysokého představitele policejního prezidia varování, že nás rozpráší. Mávl jsem nad tím rukou, takových keců už bylo. Já jsem byl ochotný se bavit, jestli má být padělání na ÚOOZ nebo jestli se má migrace dělat ve spolupráci s krajskými ředitelstvími, ale s Laubem a tehdejším vedením policejního prezidia to nešlo. Těm šlo jen o to, aby se zařízl ÚOOZ.

Policista ze zemědělské školy

Robert Šlachta (* 1971) se narodil v moravských Boskovicích, vystudoval střední zemědělskou školu. Dálkově pak absolvoval magisterský obor sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V následné službě u policie dosáhl hodnosti plukovníka.

Praxe u policie:

1990: nastoupil do služebního poměru (po střední škole se živil jako traktorista), působil jako řadový policista na obvodním oddělení Policie ČR v Pohořelicích na Břeclavsku

1992-1995: člen policejní zásahové jednotky v Brně

1995-1998: řadový policista v ÚOOZ

1998-2002: vedoucí oddělení ÚOOZ zaměřeného na boj s drogovou trestnou činností

1. července 2002 - 1. června 2004: vedoucí pobočky Národní protidrogové centrály (NPC) v Brně

1. června 2004 až 1. října 2007: zástupce ředitele NPC pro trestní řízení

1. října 2007 až 31. prosince 2007: zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování pro výkonné útvary

1. ledna 2008 až 30. června 2016: ředitel ÚOOZ

Praxe v Celní správě:

Od 22. srpna 2016: vrchní rada celního úřadu pro Pardubický kraj.

Od listopadu 2016: náměstek generálního ředitele Celní správy pro oblast pátrání.

Ostatní:

Pod jeho vedením vedl ÚOOZ řadu vyšetřování. Zabýval se mimo jiné případem ilegální velkovýroby lihovin, podezřelými stavebními zakázkami nebo manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích. Uskutečnil i zátah proti přívržencům krajní pravice. V květnu 2016 útvar obvinil po zásahu ve vnitřních strukturách policie tři lidi, podezřelé z neoprávněného předávání informací z trestních řízení.
O tom, že Šlachta zamířil před třemi roky mezi celníky, se spekulovalo dlouho, konkrétní nabídku dostal začátkem srpna 2016 od tehdejší náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Podle ní se spolupráce se zkušeným policistou nabízela kvůli rozšíření kompetencí Celní správy ČR při prošetřování trestných činů.
Nástup Šlachty k celníkům kritizovaly v roce 2016 opoziční strany kvůli údajně blízkému vztahu Šlachty s tehdejším ministrem financí (a nynějším premiérem) Andrejem Babišem (ANO), pod nějž celníci spadají. Babiš tehdy vazbu na kriminalistu vyloučil, celní správa ho podle něj oslovila kvůli jeho zkušenostem.
Jako šéf pátrací sekce generálního ředitelství Celní správy se třeba loni podílel na vyšetřování případu nelegálního nakládání se zvířaty, kdy celníci a policisté nalezli při domovních prohlídkách tělo čerstvě zastřeleného tygra, produkty z tygrů i kůže velkých šelem.
Letos celníci oznámili, že loni zaznamenali na Letišti Václava Havla zvýšený počet poštovních zásilek, které obsahovaly drogy. Podle Šlachty se tato trestná činnost proti roku 2015 téměř zdvojnásobila.

Zdroj: ČTK
 

Právě se děje

Další zprávy