To, že by Ústavní soud mohl poměrně záhy po začátku roku rozhodnout o ústavní stížnosti prezidenta Miloše Zemana na „lex Babiš“, avizoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Předpokládám, že se to snad již konečně podaří,“ řekl Rychetský v rozhovoru pro Týden.
Důležitý bude verdikt o tomto zákonu i proto, že již v únoru by měla mít Evropská unie od české vlády odpověď na závěrečnou zprávu auditorů, podle nichž přetrvává Babišův střet zájmů.
Došli k tomu, že bylo firmám z holdingu Agrofert neoprávněně vyplaceno celkem 285 226 785 korun, z toho 50 milionů již Evropská unie proplatila do České republiky. Audit uvádí, že na jedné straně měl Babiš přímý i nepřímý vliv na fungování Agrofertu a na straně druhé měl zároveň vliv na dotační politiku státu.
Tato záležitost tak bude v příštím roce dál významně zaměstnávat premiéra a šéfa ANO. Jeho vláda se bude s Evropskou unií dohadovat, zda se jí podaří snížit částku, kterou by mělo buď Česko vrátit, nebo o ní budou poníženy budoucí evropské dotace.
Od postupu vlády se také bude odvíjet, jaký ohlas budou mít dál protesty, které proti premiérovi organizuje Milion chvilek pro demokracii. Organizátoři byli v roce 2019 úspěšní v mobilizaci lidí, když se jim podařilo opakovaně na pražskou Letnou přivést více než čtvrt milionu voličů.
Krajské a senátní volby naznačí, zda ČSSD může přežít
Největší událostí v domácí politice v roce 2020 budou krajské a senátní volby na podzim.
Zejména pro druhou vládní stranu, sociální demokracii, budou kruciální. Z pozice ještě poměrně nedávno nejsilnější strany v zemi spadla téměř na dno. Letos propadla v evropských volbách, když nezískala ani jedno křeslo, a ani průzkumy veřejného mínění straně příliš nepřejí.
V senátních volbách může přitom přijít až o 10 ze 13 křesel v horní komoře parlamentu, která bude obhajovat. Ve hře budou i křesla bývalého šéfa Senátu Milana Štěcha na Pelhřimovsku či exministra Jiřího Dienstbiera na Kladensku. Žádná jiná strana nemůže v senátních volbách tolik tratit. Druhý nejtěžší úkol mají lidovci, kteří budou hájit 6 z 15 křesel.
Strany budou ale ještě s větším napětím vyhlížet výsledek voleb krajských. Po pěti hejtmanech mají shodně ANO a ČSSD, když sociální demokraté v roce 2016 dokázali v koaličních jednáních vyautovat svého vládního partnera, jenž přitom v kraji vyhrál, na Plzeňsku, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Stejný kousek se v Ústeckém kraji podařil komunistům, kteří utvořili koalici s ČSSD a se Stranou práv občanů do pozice hejtmana dostali Oldřicha Bubeníčka.
Výsledek krajských voleb, sestavování povolebních koalic, ale vlastně již předvolebních kandidátek ukáže, nakolik je reálné, že se opozičním demokratickým stranám podaří sestavit blok pro volby do Sněmovny v roce 2021. To zvažují ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Předseda ODS Petr Fiala by chtěl mít v této věci jasno do Vánoc příštího roku.
Lídry zvolí Piráti, ODS, KDU-ČSL a komunisté
V roce 2020 si také několik parlamentních stran zvolí nové vedení. Jako první to budou Piráti v Ostravě. Proti současnému předsedovi Ivanu Bartošovi ohlásili kandidaturu poslanec Mikuláš Ferjenčík a místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal.
O týden později bude volit v Praze nové vedení ODS. Zatím nikdo neavizoval, že by se chtěl pokusit sesadit Fialu.
A do třetice, také v lednu, bude předsedu vybírat také KDU-ČSL. Lidovci ale nového předsedu dostanou. Mimořádný sjezd se v Praze bude konat proto, že odstoupit se po úmrtí své manželky rozhodl Marek Výborný.
V polovině dubna čeká v Brně volební sjezd komunisty, kteří tolerují a podporují menšinovou vládu ANO a ČSSD. Pokus vystřídat v čele strany Vojtěcha Filipa už iDNES.cz potvrdil první místopředseda strany Petr Šimůnek, který se profiluje bojem za zachování sochy maršála Ivana Koněva v Praze.
Příští rok také naznačí, jaký ohlas může mít aktivita poslance Jana Čižinského, který se pokusí zopakovat úspěch, který má v Praze, když se poté, co se stal starostou v Praze 7, hladce s hnutím Praha sobě dostal do celopražského zastupitelstva i do koalice vládnoucí v hlavním městě. V prosinci ohlásil Čižinský iniciativu 3000 statečných, s níž chce zamíchat kartami v celostátní politice. Chce získat lidi, kteří k volbám nyní nechodí.
