Tříposchoďové Klarově vile náleží adresa Na Opyši 192/8, je součástí areálu Pražského hradu. Přímo od vily klesají Staré zámecké schody, budova současně skýtá výhled na Valdštejnskou zahradu, Malou Stranu nebo část hlavního města ležící na pravém břehu Vltavy. Prostory jednoho z bytů vily od 10. května 2018 sloužily coby sídlo spolku Přátelé Miloše Zemana. To už však platit nebude.
"Smlouva je platná do konce roku a nebude prodlužována," potvrdil zjištění Aktuálně.cz David Šebek, mluvčí Správy Pražského hradu, která má právo s vilou patřící státu nakládat a s níž spolek kontrakt o nájmu uzavřel. Smlouva původně platila do konce roku 2018, loni 4. prosince ji obě strany prodloužily do 31. prosince 2019. Podruhé už se platnost kontraktu neprotáhne.
Proč se spolek stahuje z prestižní adresy na Pražském hradě, jeho předseda a současně vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář příliš nevysvětlil. Původně nechtěl mluvit vůbec. "Mám volno, nepracuju, nereaguju. Přeju vám hezké svátky a šťastný nový rok," vyřídil telefonický hovor s redaktorem Aktuálně.cz jeden z klíčových prezidentových spolupracovníků.
Později stručně odpověděl na dotazy zaslané SMS. "Protože nechtěl," znělo vysvětlení, proč se spolek nedohodl na nové platnosti kontraktu. Kancléř pak nechal bez konkrétní odpovědi otázku, kam se bude sdružení ze stávající adresy stěhovat. "Do nových prostor," napsal pouze. Jako předchozí oficiální sídlo uváděl spolek Opletalovu ulici. Server Lidovky.cz ale loni v lednu upozornil, že reálně se na adrese nezdržoval.
172 korun za metr čtvereční
Loni v červnu však kancléř Mynář zmínil, že před přesunem na Pražský hrad sdružení sídlilo jinde než v uváděné Opletalově ulici. "Vzhledem k tomu, že jsme předtím měli sídlo na Malostranském náměstí, (…)," poznamenal. V minulosti spolek úřadoval také v Loretánské ulici v budově, kde má zázemí Strana práv občanů zemanovci. Partaj vznikla kolem Miloše Zemana v minulé dekádě, uvedla ho zpět do politiky a předznamenala jeho cestu na Pražský hrad.
V Klarově vile na Pražském hradě mělo sdružení k dispozici necelých 31 metrů čtverečních z bytu v prvním nadzemním podlaží, ve stejném domě měl služební byt sám kancléř Mynář. V létě letošního roku ho opustil. Spolek za užívaný prostor posílal Správě Pražského hradu měsíčně 5291 korun, což dělalo 172 korun na metr. Měsíční náklady za služby jako elektřina, tepla či voda činily 1180 korun.
"Kdyby to byl ryze kancelářský prostor, tak je cena pět tisíc nesmyslná," komentoval výši nájmu mluvčí realitní společnosti Re/Max Tomáš Hejda, když Aktuálně.cz na nové zázemí spolku loni v květnu upozornilo. "Podle mých informací jsou to tabulkové hodnoty, které mají platnost pro Prahu 1, a z tohoto správa vycházela," vysvětloval naopak Mynář, jak obě strany došly k výsledné ceně.
Mluvčí hradní správy Šebek loni v červnu upozornil, že nájem odpovídá stavu prostor. Byly před rekonstrukcí, předchozích pět let navíc byt nikdo neobýval. Jeho posledním nájemníkem byla jedna ze zaměstnankyň prezidentské kanceláře. V prostorách žila od roku 1991 do roku 2013, naposledy za metr čtvereční platila 143 korun.
Mynář uzavíral smlouvu o nájmu s podřízeným
Když si Přátelé Miloše Zemana se Správou Pražského hradu plácli, kancléř Mynář se ocitl ve zvláštní pozici. Kontrakt podepisoval coby šéf spolku, podpis druhé strany přidal ředitel hradní správy Ivo Velíšek. Jejím zřizovatelem je přitom prezidentská kancelář vedená Mynářem. Kancléř tak uzavřel smlouvu s podřízeným. "Je to evidentní střet zájmů," hodnotil tehdejší šéf hnutí Oživení Martin Kameník.
Kancléř sám uvedl, že když spolek sháněl nové sídlo kvůli výpovědi z předcházejícího, zašel rovnou za šéfem správy Velíškem. "Zeptal jsem se na Správě Pražského hradu, jestli nemají nějaké prostory. Tyhle mi byly nabídnuty," řekl. Kontrakt obě strany podepsaly loni 16. dubna, do rejstříku smluv ho však uložily až 28. května. Zákon ho přitom nařizuje zveřejnit nejpozději do 30 dnů od podpisu.
Přátelé Zemanova návratu do politiky
- Spolek Přátelé Miloše Zemana vznikl 24. července 2008. Zakládajícími členy byli dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp, někdejší vicepremiér Miroslav Grégr a dlouholetý Zemanův přítel Miroslav Šlouf.
- Spolek se stal platformou pro vznik Strany práv občanů (zpočátku a nyní opět s dovětkem Zemanovci) ustavené na podzim 2009. Jejím prvním předsedou byl sám Zeman.
- Obě sdružení chystala půdu pro Zemanův návrat do politiky, který měl vrcholit zvolením v přímých prezidentských volbách.
- Spolek sdružoval a sdružuje řadu vlivných lidí z prezidentova okolí. Jsou mezi nimi vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář, Zemanův poradce Martin Nejedlý, bývalý šéf hradního protokolu a manažer z čínského kolosu CEFC Miroslav Sklenář či bývalý senátor Jan Veleba.
Spolek Přátelé Miloše Zemana se stal klíčovým subjektem pro financování kampaně před prezidentskými volbami v roce 2018. Agitace přišla tým současné hlavy státu oficiálně na 22,71 milionu korun, více než polovinu této částky, přesně 11 500 830,68 korun, poskytlo sdružení. Odkud však zmíněné prostředky vzalo, není zcela jasné.
Nejistota naroste při pohledu do výročních zpráv z předchozích let - za rok 2016 skončilo hospodaření spolku v minusu 14 tisíc korun a celkové jmění bylo také záporné, minus 428 tisíc. Poslední zveřejněná zpráva z roku 2017 mluví o tom, že spolek přijal dary ve výši 6,268 milionu korun. Zdaleka to přitom neodpovídá tomu, kolik sdružení vynaložilo na kampaň. Zbylé peníze by měl spolek uvést ve zprávě za rok 2018, tu zatím nepředložil.
