Tím je záměr zvýšit do roku 2027 takzvaný „věk rovnováhy“ na 64 let. V praxi by to znamenalo, že zatímco zákonná hranice pro odchod do důchodu by zůstala na 62 letech, senioři by na plnou penzi získali nárok až o dva roky později. Návrh i s tímto bodem má být předložen k uvážení úředníkům, kteří mají na starosti správu francouzského penzijního systému, uvedla agentura Reuters.
demonstraci francouzských odborů dorazilo 450 000 lidí, chtějí vyslat signál vládě |
Vláda tedy zatím neustupuje ani těm odborovým svazům, které reformu důchodů jako takovou podporují, ale požadují zrušení zmíněného bodu. Vyjednávání však stále pokračují a návrh se tak ještě může změnit, než bude předložen parlamentu.
Páteční série schůzek začala v sídle předsedy vlády kolem 09:30 a o dvě hodiny později za Philippem zamířil i pravděpodobně nejhlasitější odpůrce plánované reformy, generální tajemník svazu CGT Philippe Martinez. „Čím víc vláda svůj text vysvětluje, tím méně jej Francouzi chápou,“ prohlásil odborový lídr po jednání s premiérem. Polemiky kolem „věku rovnováhy“ považuje za zavádějící, neboť už nyní jsou prý lidé nuceni končit s prací až po dovršení 63 let.
Pokud nakonec vláda navzdory odborům prosadí svou vizi, pak bude mít podle Reuters prezident Emmanuel Macron na kontě nejvýraznější přestavbu francouzského penzijního systému od druhé světové války.
Vláda chce už v únoru předložit parlamentu plán, který by umožnil přechod na univerzální, bodový penzijní systém. Ten současný, který zahrnuje 42 speciálních režimů s výhodami pro jisté skupiny, považuje za příliš komplikovaný a nespravedlivý. Podle odborů by reforma podkopala pracně vydobyté benefity a obecně zhoršila finanční situaci penzistů.
Kvůli Macronovu záměru již déle než pět týdnů stávkují zaměstnanci státní sféry v čele s pracovníky dopravních podniků. Pod tlakem protestů již vláda ustoupila některým skupinám včetně policistů, baletek, námořníků či pilotů, kterým by tak zůstalo právo na předčasný odchod do důchodu. Podle Reuters se nicméně objevují náznaky toho, že protestní hnutí ztrácí na síle.
Po čtvrteční celonárodní mobilizaci jsou v pátek komplikace v dopravě opět o něco méně citelné, přičemž podíl stávkujících zaměstnanců státního železničního podniku SNCF klesl zpět na přibližně deset procent. V Paříži není zcela uzavřená žádná ze 16 linek metra, ovšem bez omezení se jezdí pouze na dvojici linek s automatickým provozem. Francouzská média také informovala o asi dvouhodinové dopolední blokádě kolejí na hlavním nádraží v Marseille, vlaky zde kvůli tomu nabíraly značná zpoždění.
