Před 30 tisíci lety, když Evropa procházela extrémně chladným obdobím, hledali neandrtálci teplejší místa, která by jim skýtala větší šance k přežití. Uchylovali se proto na jih Iberijského poloostrova, o čemž mimo jiné svědčí čerstvý nález stopy v lomu v britském Gibraltaru.
Lepší imunita, ale i papilomaviry. Co jsme zdědili po neandrtálcích? |
Vědci na základě jejího tvaru zjistili, že patří 1,3 metrů vysokému jedinci, který ji zanechal v písku před 28 300 lety. Obecně přijímaná teorie je přitom taková, že neandrtálci vymřeli už před 40 tisíci lety.
„Není pochyb o tom, že je od hominida. Porovnání s dalšími chodily ukazuje, že patří neandrtálci,“ řekl Joaquín Rodríguez Vidal, profesor na univerzitě v Huelvě a vedoucí týmu, který mapuje stopy po neandrtálcích v jižním Španělsku a Portugalsku.
„Přicházeli na jižní pobřeží poloostrova stejně jako to dělají (lidé) dnes,“ řekl Vidal. „V Gibraltaru musela být malá skupina, která dorazila do oblasti při pronásledování kořisti. Usazovali se tu pouze na část roku. Nacházeli tu různorodou potravu a klima, které podle analýzy pylu, dávalo větší šance na přežití,“ dodal.
V té době byl v Evropě už rozšířený homo sapiens, byť v oblasti Gibraltaru je jeho existence doložitelná až o 5000 let později. Podle Vidala proto nález vrhá stín pochybnosti na teorii, že neandrtálci vymřeli v důsledku střetu s předchůdci dnešních lidí. Tyto závěry podporuje i výzkum nizozemských expertů publikovaný loni v časopise PLoS One, podle nějž vymizení neandrtálců mohlo spočívat v pouze nedostatečné velikosti jejich populace.
