Silnější kurz než 25,118 Kč/EUR vykazovala koruna naposledy 2. ledna 2013, podotkl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něj koruně pomáhá výraznější než předpokládaná inflace, ale i očekávání podpisu dílčí dohody USA a Číny.
Analytici, které nedávno oslovil on-line deník Aktuálně.cz, se ale k dalšímu posilování koruny v průběhu letošního roku stavějí skepticky. "Pozitivní tón má své limity, a tak vnímáme prostor pro posílení koruny jako omezený," uvedl pro Aktuálně.cz analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Podobně vnímá vývoj české koruny v roce 2020 i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler, kterého taktéž překvapilo posílení měny v posledních dnech vzhledem k eskalaci napětí ve světě.
"Koruna by sice měla být fundamentálně silnější, nicméně vzhledem k její překoupenosti z dob trvání kurzového závazku České národní banky nepředpokládáme v letošním roce její výraznější posilování, spíše její stagnaci mírně nad hranici 25 Kč za euro," domnívá se Seidler.
Ten připomněl, že v letech 2013 až 2017 nakoupila korunu ve velkém objemu řada zahraničních investorů, kteří očekávali její posílení po ukončení intervenčního režimu ČNB. "Vzhledem k velikosti těchto pozic v řádech vyšších stovek miliard korun je koruna ovlivněna ještě doposud a v případě jejího posílení někteří zahraniční investoři mohou své pozice uzavírat (tedy prodávat koruny, - pozn. red.), čímž koruna opět oslabí," vysvětlil odborník.
Kurzu pomáhají pozitivní makro data
"Devizoví obchodníci neztratili zájem o korunu ani dnes. Viceguvernér ČNB Marek Mora totiž předevčírem (v pondělí) připustil, že během letošního roku může dojít k mírnému zvýšení úrokových sazeb," uvedl Kovanda. Podle něj trh zatím počítá v konsenzu s tím, že je ČNB ponechá beze změny, posilování koruny totiž samo o sobě představuje utahování měnových podmínek, uvedl.
Dalším důvodem posilování koruny jsou podle analytiků pondělní údaje Českého statistického úřadu k prosincové inflaci. Ta překonala očekávání trhu. Míra inflace v prosinci meziročně zrychlila na 3,2 procenta, byla tak nejvyšší od roku 2012. "Nárůst tempa spotřebitelské inflace výš nad tři procenta přivedl ke koruně další investory," podotkli analytici Next Finance. Předpokládají nicméně, že ČNB úrokové sazby nezvýší právě kvůli poměrně silné koruně a také kvůli slabým číslům z průmyslu.
Česká měna by podle analytiků Next Finance měla postupně začít slábnout. "V nejbližších dnech je to nevyhnutelné," doplnili s poukazem na množství spekulativních nákupů, kvůli kterým je koruna takzvaně překoupená, což obvykle vede k oslabení měny.
Podle Kovandy posilování koruny částečně odráží fakt, že část devizových obchodníků přisuzuje nyní vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB. "Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence, působící i na korunu. Že by zmírňovat mohly, naznačuje uvolňování napětí ve vztahu USA a Íránu, ale také chystaný podpis dílčí obchodní úmluvy USA a Číny," doplnil.
ČNB: Zpevňování bude pokračovat
Na ekonomické konferenci ve Vídni ve středu člen rady ČNB Vojtěch Benda uvedl, že banka očekává další zpevňování, i když ne tak silné jako v letech 2008 a 2009. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později.
"Myslím, že letos - spíš dříve než později - bude stále ještě prostor ke zvyšování sazeb," řekl Benda agentuře Reuters.
Na třech posledních zasedáních rady Benda hlasoval pro zvýšení sazeb, byl však v menšině, takže ČNB nakonec nechala úroky beze změn. Na vídeňské konferenci řekl, že vývoj české ekonomiky v poslední době jeho pohled na měnovou politiku nezměnil.
Kurz koruny držela ČNB na uměle nízké úrovni od listopadu 2013 do dubna 2017, cílem bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se jej rozhodla držet u hladiny 27 Kč/EUR. Zahraniční investoři v té době masivně nakupovali koruny s vyhlídkou na růst kurzu po skončení intervencí. Ten se skutečně dostavil a česká koruna se v roce 2017 zařadila mezi měny s nejvyšším růstem. Následně však její posilování zastavily obchodní spory a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
