Tóth to jako svědek uvedl při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní. Kočner se podle Tótha před ním při kritice žurnalistů vyjádřil, že by postačovalo zavraždit jednoho novináře a ostatní by se lekli, o Kuciakovi prý mluvil nenávistně.
Fotografie ze zmíněného sledování Kuciaka byly podle prokuratury použity při zadání objednávky jeho vraždy. V únoru roku 2018 poté vrah zastřelil také jeho přítelkyni Martinu Kušnírovou.
"Probíhalo to ´paparazzování´ Jana Kuciaka snad tři nebo čtyři dny, možná pět. Probíhalo to krátkou dobu," řekl Tóth. Dodal, že Kuciak nevedl žádný společenský život a že žil jako mnich. Tóth dále uvedl, že Kočner si u něj stěžoval na to, že Kuciak je proti němu zaujatý. Investigativní novinář Kuciak psal také o kontroverzních podnikatelských aktivitách Kočnera.
Tóth podle své výpovědi nemá pochybnosti o tom, že vraždu Kuciaka zosnoval Kočner spolu se svou známou a další obžalovanou Alenou Zsuzsovou. "Marian Kočner se o Jánu Kuciakovi vyjadřoval s nenávistí v hlase. Používal na jeho adresu vulgární výrazy," řekl Tóth, který začal s policií spolupracovat až po zadržení podezřelých z vraždy.
Před soudem Tóth řekl, že na samotné sledování novinářů najal svého bývalého kolegu z SIS, který je v procesu dalším z předvolaných svědků a který ke sledování novinářů přibral další dvě osoby.
Kočner podle Tótha zdůvodnil svou žádost o sledování novinářů připravovaným internetovým portálem, prostřednictvím kterého by žurnalisty kritizoval. "Chtěl (Kočner), aby to mělo bulvárnější část a zda bych uměl zajistit ´paparazzování´ novinářů. To sledování probíhalo od dubna 2017," uvedl Tóth, který se stal příslušníkem SIS ještě jako novinář listu Sme na konci 90. let a v SIS působil několik let. Zakázku na sledování Kuciaka zadal Kočner podle Tótha na podzim roku 2017.
Tóth vypověděl, že Kočner mu odevzdal osobní údaje 28 osob, které měly být sledovány. Podle starších informací médií šlo o výsledky lustrací novinářů v policejních databázích. Sledování novinářů podle Tótha financoval i švagr někdejšího slovenského policejního prezidenta Tibora Gašpara, který po Kuciakově vraždě přišel o funkci šéfa policie.
Před soudem Tóth rovněž řekl, že Kočner ho z vazby úkoloval prostřednictvím motáků, které vynášel jeden z Kočnerových advokátů v případu, ve kterém podnikatel spolu s exministrem hospodářství Pavolem Ruskem čelí obžalobě z padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,7 miliardy korun). Kvůli posílání motáků policie Kočnera loni na podzim obvinila z maření spravedlnosti.
Tóth během dlouhého výslechu dále vypověděl, že mu Kočner řekl, že má kompromitující materiály na vládní politiky a že chtěl prosadit svého kandidáta na šéfa prokuratury. Kontakty Kočnera na přední politiky nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), včetně expremiéra Roberta Fica, již v úterý ve své svědecké výpovědi zmínil odsouzený zprostředkovatel Kuciakovy vraždy Zoltán Andruskó. Podle slovenských médií jako Kočnerova volavka pro komunikaci s politiky či jinými významnými osobami pracovala Zsuzsová.
Podle Tótha Kočner v jednom z motáků žádal zprostředkovat intervenci Fica ve věci své ústavní stížnosti proti vazbě. Kočnerovu stížnost později zamítl tříčlenný senát ústavního soudu, jehož členem byl i bývalý poslanec Ficovy strany Mojmír Mamojka. Tóth řekl, že se ve zmíněné záležitosti setkal s Mamojkou. Ústavní soudce Mamojka v reakci podle listu Denník N řekl, že se Tóthem nikdy nesetkal a že v souvislosti s Kočnerovou stížností s nikým nejednal.
