Hlavní obsah

Česká družice Lucky-7 měří radiaci i fotí

Právo, Lucie Fialová

Družice Lucky-7, kterou takřka na kuchyňské lince v jednom pražském paneláku sestrojil Jaroslav Laifr s Pavlem Kovářem, dělá svým tvůrcům i po půlroce putování vesmírem radost.

Foto: Lucie Fialová, Právo

Lucky-7 je malá krabička plná techniky. Její model i model ruské rakety, která ji vynesla do vesmíru, jsou k vidění na výstavě v Křižíkových pavilonech v pražských Holešovicích.

Článek

„Fotí Zemi, měří radiaci a určuje svou přesnou polohu. Funguje stejně jako v momentě vypuštění,“ řekl Právu Laifr na výstavě Cosmos Discovery na holešovickém výstavišti v Praze, kde je model jejich dítka k vidění.

Lucky-7 je podle něj sedmá česká vědecká družice. Létá asi 520 kilometrů nad Zemí, za hodinu zdolá 27 tisíc kilometrů. A nyní nabízí první českou barevnou fotografii. Snímek zachycuje Itálii a chorvatské pobřeží.

Družice se zrodila z toho, co je v obchodech. Třeba anténa je ze svinovacího metru za 30 korun.

„Česko se nám pořád nedaří, i když jsme vyfotili leccos od Alžírska po Grónsko. Teď se snažíme zachytit polární záři,“ uvedl Laifr s tím, že fotografovat umí jen nad Evropou.

Do vesmíru odletěla družice a detektory vyvinuté na ČVUT

Věda a školy

Malá krabička plná techniky vyletěla do vesmíru z nového kosmodromu Vostočnyj v Rusku. Váží kolem kilogramu a zrodila se z toho, co je k dostání v obchodech.

Třeba anténa vznikla ze svinovacího metru, jenž stál 30 korun. Akumulátory by se daly použít do notebooku, solární panely jsou postavené na hliníkovém základu, který se používá na chlazení LED osvětlení.

Družice obsahuje asi pět set součástek. A taky podpisy svých tvůrců. Obyčejnou tužkou, lihovka by se podle Laifra mohla ve vakuu vypařit.

Před 30 lety byl do kosmu vynesen druhý československý Magion

Historie

„Vůbec jsem netušil, že i v Magionu 2 je někdo podepsán,“ reagoval s úsměvem na vyprávění Františka Hrušky, jednoho z otců družice Magion, která vylétla koncem 70. let. A na oběžné dráze putuje doteď, připomněl Hruška, který se zúčastnil slavnostního zahájení výstavy o cestách člověka do vesmíru.

Začali se 30 tisíci

„V rámci svého doktorského studia jsem se věnoval vlivu kosmického záření na běžně dostupnou komerční elektroniku. Říkal jsem si před pěti šesti lety, že by bylo zajímavé postavit si vlastní satelit, vypustit ho do vesmíru a naše nápady otestovat, zkoumat, jak dlouho vydrží fungovat,“ vzpomínal Laifr na začátky.

Radiační detektor ČVUT pořídil nové snímky z oběžné dráhy

Věda a školy

Do díla se pustili s 30 tisíci, potřebné peníze vydělali firmou, která dodává komponenty do satelitů.

K nebesům tíhl mladý muž od dětství. „Tatínek je letecký modelář. Já mám radši rakety, protože jsou rychlejší a létají výš,“ směje se Laifr, který chce pomoct lidstvu v dobývání Marsu.

„Třeba pomůžu elektronikou nebo to skončí tak, že budu u Elona Muska obracet hamburgery,“ těší se na budoucnost.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám